Levnější pivo, vyšší minimální mzda? Ekonomka: Populismus Babiše a Sobotky

Podle současných průzkumů půjde o dva hlavní favority volebního klání, i když spolu teď vládnou. Andrej Babiš (ANO) v čele svého hnutí vyzve Bohuslava Sobotku (ČSSD), jehož sociální demokracie se snaží zastavit propad v preferencích. 

Získat hlasy voličů se politici snaží různými kroky – o šťavnaté předvolební sliby opět nebude nouze. Podle ekonomů se však Babiš pustil do tématu sníženého DPH na čepované pivo nikoli z nezištného důvodu. A i Sobotka nešetří populismem.

Babišův boj za levnější pivo

Babiš svou snahu o nižší DPH na pivo (10 procent místo stávajících 21 procent) připomínal i během svého tažení za elektronickou evidenci tržeb (EET). Do Sněmovny loni přišel i s cedulí s pivem. 

„Jsem proti výjimkám. Tohle je typická výjimka a binec v daňovém systému, protože se zavádí další daňové pásmo. Ekonomicky nejúspěšnější jsou přitom ekonomiky, které mají daně dlouhodobě stabilní. Stabilita je důležitější než konkrétní výše daňové sazby na konkrétní položku,“ odmítá Babišův návrh v reakci pro Blesk.cz ekonomka Markéta Šichtařová. Mluví tak podobně jako například lídr TOP 09 Miroslav Kalousek.

Zařídí levnější pivo? Babiš neuspěl, ODS nadbíhá minipivovarům

Nejúspěšnější jsou podle Šichtařové ekonomiky, které zkrátka na daňové sazby dlouhodobě nesahají.

„Navíc je to prostě jenom podpora piva proti například vínům. A způsob diskriminace moravských vinařů ve srovnání s pivovarnictvím. Jde o zbytečné pokrucování tržních podmínek v oblasti alkoholických nápojů. A velice populistický krok,“ vzkazuje Šichtařová Babišovi, který si na začátku nového roku pochvaluje mimo jiné „nejlepší rozpočet“.

Andrej Babiš ve Sněmovně s cedulí za EET i snížení sazby DPH u čepovaného piva | ČTK

Babiš: Koaliční partneři plýtvají

Na sociální síti si Babiš neodpustil ani rýpnutí do Bohuslava Sobotky (ČSSD) či Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). Koaliční partnery viní z plýtvání. 

„Nemá smysl si stěžovat, že něco nejde. Když chcete žít v lepším světě, tak pro to sám musíte něco udělat. Já jsem šel třeba do politiky, což bylo asi jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě. Vlastně není dne, kdy bych toho nelitoval, ale pak je konec roku a zjistíte, že se mi podařilo uhájit přebytek rozpočtu proti plýtvání koaličních partnerů, a vidím, že ta moje mise prostě má smysl,“ tvrdí nyní Babiš.  

Sobotka chce další zvyšování minimální mzdy

Že jeho „mise“ má smysl, je přesvědčen i premiér Sobotka. Ten využil začátku roku k připomenutí, že on pro změnu vytrvale podporuje vyšší minimální mzdu. 

„Budu prosazovat, abychom minimální mzdu dál zvyšovali, k 1. 1. 2018 bych chtěl, aby dosáhla aspoň 40 procent průměrné mzdy. Pravidelné zvyšování minimální mzdy tlačí na růst mezd v celé ekonomice a posiluje motivaci pracovat i u těch nejhůře placených povolání. Ve vládě je to jedna z mých největších priorit,“ vzkázal teď Sobotka, kterého těší, že se od 1. ledna zvedla minimální mzda na 11 tisíc korun. Tím to ale skončit nemá.

I v tomto případě je však ekonomka proti. „Také jsem proti zvyšování minimální mzdy, nelíbí se mi už ani to, které bylo odsouhlaseno. A to z toho důvodu, že je tady opět populisticky zvyšování minimální mzdy prezentováno jako sociální opatření, ale v realitě to sociální příliš není,“ řekla Blesk.cz Šichtařová.

Podle expertky jde o velmi antisociální opatření pro lidi, kteří jsou na okraji trhu práce, nejsou organizováni v žádných odborech a nejsou schopni se tím pádem bránit.

Důchody i minimální mzda porostou: Komu stát v roce 2017 přidá?

„Tihle lidé mohou dělat třeba hlídače na parkovišti. Když se zvýší minimální mzda, tak to vede k tomu, že majitel parkoviště bude postaven před dilema – mám zaměstnávat toho jednoho chlapíka, co tam zvedá závoru, a vybírá pár korun za parkovné, anebo tam mám koupit automat? Když se zvýší minimální mzda, tak se tam koupí automat. Tím pádem ti nejhůř placení lidé z toho trhu práce úplně vypadnou. A ne, že se jim zvýší minimální mzda,“ varuje ekonomka.

Zvyšování minimální mzdy podle Šichtařové povede k častějšímu nahrazování pracovní síly technologiemi. Podle ní jsou dnes velice levné a tím pádem velice jednoduše nahrazují nejhůř placené lidi na trhu práce, což ale nebude tolik vidět, protože jde o lidi na okraji trhu práce.

Proto jde však podle Šichtařové o protisociální opatření. „Jsou to ti lidé, kteří lavírují mezi tím, že budou fetovat nebo vykrádat popelnice, anebo budou chodit na ono parkoviště hlídat. Ono se to vlastně ani nikde moc neukáže, ale hrozně dobře to populisticky zní ve volbách,“ dodala.

Ekonomka: Důležitější je konec intervencí

Ekonomka Šichtařová přitom v podobných slibech a snahách politiků nevidí nic moc dobrého a zajímavého. „Všechna tato opatření typu párkorunová změna u piva nebo zvyšování minimální mzdy mají vlastně celkově na ekonomiku, i když to dobře zní a mediálně jsou atraktivní, mnohem menší efekt, než něco, čemu se věnuje mnohem menší pozornost, ale co ovlivní ekonomiku a každého jednotlivce mnohem víc – a to je ukončení intervencí,“ upozornila.

Naráží tak na konec intervencí ze strany ČNB. „Ukončení intervencí, které pravděpodobně letos přijde, bude mít zásadní dopad na ekonomiku. O tom se tolik mluvit nebude, protože je to daleko hůř uchopitelná, vysvětlitelná záležitost. Přitom ovlivní každého člověka docela zásadně,“ dodala pro Blesk.cz Šichtařová.

Sobotka v pořadu Ptám se, pane premiére, mluvil o sporu na vládě, který se odehrál krátce před zavedením EET do plného provozu. Podívejte se: