Kratší pracovní týden? „Jen 4 dny práce místo 5 se blíží,“ říká Adamová

Jak by mohl vypadat pracovní týden v Česku v roce 2030? „S postupující digitalizací a robotizací se natolik zvýšila produktivita výroby, že umožnila postupný přechod na čtyřdenní pracovní týden,“ uvádí dokument Vize 2030, který představili Miroslav Kalousek (TOP 09) a spol. 

„Otázka čtyřdenního pracovního týdne je skutečně v té kapitole zmíněna. Velmi vás prosím, aby se nikde neobjevily titulky – TOP 09 navrhuje čtyřdenní pracovní týden. To opravdu nenavrhujeme, a kdyby to dnes někdo navrhl, tak bychom byli naprosto zásadně proti při současné produktivitě práce a při současné struktuře ekonomiky,“ uvedl Kalousek.

Vzápětí však Kalousek připustil, že stejně, jako se za jeho dětství měnil pracovní týden z šesti na pět dnů, může již v poměrně blízké budoucnosti i vlivem většího využití robotů ve výrobě přijít čas na debatu o čtyřdenním pracovním týdnu. A Topka by se jí za splnění podmínek její vize nebránila.

Feri pomáhá Kalouskovi: Mladým chtějí nadělit „stravenky“ na kulturu

Adamová: Zkrácení pracovního týdne by nebylo pro všechny

Sociální otázky má přitom ve straně na starost poslankyně Markéta Adamová (spolu s kolegyní Jitkou Chalánkovou). Jak vnímá zkrácení pracovního týdne na čtyři dny ona?

„Nelze to vytrhávat z celého kontextu. My tam hodně hovoříme o průmyslu 4.0, o proměně pracovního trhu, protože už teď se velice dynamicky proměňuje, a očekáváme, že to bude pokračovat. Zejména to nabere na obrátkách v blízké budoucnosti. V tu chvíli by opravdu již celá řada pracovních míst nemusela být vykonávána v rozsahu, jaký známe teď. Pak by přicházelo i v úvahu zkrácení pracovního týdne, byť by nebylo pro všechny zákonem dané,“ řekla Blesk.cz Adamová.

Čtyřdenní pracovní týden tak dle Adamové není utopie, ale je v reálu možný. Ba co víc, čas na úvahy o něm se přiblížil. „Mohli by se k tomu ale uchylovat zaměstnavatelé sami, což už se v zahraničí v některých firmách děje a už to testují a zkoumají, jestli to má třeba i pozitivní vliv na produktivitu práce zaměstnanců,“ podotýká místopředsedkyně TOP 09.

„Je to ale za předpokladu, že se naše ekonomika z té na průmysl orientované víc překlopí na ekonomiku orientovanou na přidanou hodnotu, nápady, ekonomiku znalostní a nebudeme zůstávat stále u montoven tak, jak je tomu dnes,“ dodala Blesk.cz Adamová.

TOP 09: Střední třídě musí zůstávat více peněz za její práci

Na tiskovce samotné bylo přitom patrné, že se TOP 09 snaží zacílit především na podporu pracující střední třídy. Potvrzuje to i Adamová, která upozorňuje, že střední třída v Česku je užší než v okolních zemích jako Německo a Rakousko.

„Velikou pozornost soustředíme v době, než dojdeme do roku, na střední třídu a její podporu. Pokud máme silnou, početnou, bohatou a prosperující, zároveň vzdělanou střední třídu, tak tím prospívá i třída, která je nižší, která potřebuje kolikrát pomoci. A můžeme tu solidaritu střední třídy využít,“ říká Adamová.

Kalousek si věří: Chce v Česku euro a vytáhl Feriho, aby „lovil“ mladé

Důležité jsou proto do budoucna i nižší odvody a nižší zdanění práce. „Aby zůstalo lidem více peněz z jejich výdělku. Další předpoklad je, aby opravdu měli šanci rozvinout svůj potenciál, své znalosti a aby jim stát neházel klacky pod nohy v případě, že chtějí zakládat firmy, chtějí podnikat,“ poznamenává Adamová. Podle ní je v Česku momentálně právní „džungle“, která situaci také neprospívá.

Vláda do rodin zasahuje příliš, tvrdí Adamová

Jako další část vizí TOP 09 zmínila Adamová lepší podporu rodiny coby základního pilíře společnosti. „Rodina je primárně zodpovědná za výchovu dětí. Současná vláda se však začala příliš vměšovat do rodin, příliš jim vstupovat do toho, jak má probíhat výchova. A závislost na státu se stává větší,“ míní Adamová.

I tady se dostává k tématu práce, kdy možnost sladit práci tak, aby rodina netrpěla zaměstnáním ať jednoho, či druhého z rodičů, je podle ní pole, kde Česko momentálně dělá málo. „Měla by se sem primárně soustředit pozornost – namísto toho, abychom řešili sociální dávky a to, že každý bude mít nárok na sociální bydlení,“ apeluje Adamová.

Kritika sociálních dávek i byznysu s chudobou

Adamová se přitom pustila i do kritiky příliš štědrých sociálních dávek. „Určitě si nemyslíme, že má být základem pomoc formou dávek. Základem má být to, že lidé z peněz, co vydělají, mají co nejvíce peněz k dispozici a mohou se sami rozhodnout, na co peníze sami investují,“ podotýká poslankyně. 

„Pokud podporujeme střední třídu, tak ta nepotřebuje stát na to, aby získávala jakékoliv dávky a jakoukoliv takovouto podporu. Tím, že právě nebudeme tyto peníze cílit nesmyslně, tak jsme schopni je využít pro ty, kteří se skutečně v té nouzi ocitnou a kteří jsou z jakéhokoliv důvodu na dně. Cílem není je tedy neustále na tom dně držet a podporovat finančně, ale ze dna je vytáhnout. Umožnit jim postavit se na vlastní nohy,“ pokračuje Adamová.

Architekt Jiří, který skončil na ulici: O rozvodu, exekucích i sociálním bydlení

Výše dávek se podle Adamové podepisuje i pod byznys s chudobou, proti němuž vystupuje řada organizací pod platformou Mít svůj domov.

„Současný problém byznysu s chudobou je o nastavení systému dávek, které na bydlení jdou. Jedna z nich – doplatek na bydlení – je bohužel hojně zneužívána. A ti, kteří zneužívají tu dávku, nejsou samotní příjemci, většinou. Ale naopak ti, kteří jim byty a místa na ubytovnách pronajímají. A ti jsou, bohužel, vždy o několik kroků napřed před státem, což je ale chybou státního aparátu,“ míní Adamová.

Ani jí se nezamlouvá, že v bytech čtvrté či páté kategorie platí člověk nájemné, které je „opravdu enormně vysoké“. Situaci by naopak mohla prospět funkční cenová mapa, pravidelně aktualizovaná a závazná i pro úředníky Úřadu práce.

„Tlak na ty, kteří zneužívají dávky, by pak byl tak vysoký, že by nemohli ceny takto nasazovat a nemohlo by se stát, že za malou garsonku zaplatíte v nějaké malé obci v Ústeckém kraji stejně jako v centru Prahy. Což je úplně na hlavu postavené a stát na to není schopen reagovat. A to musím vyčíst současné paní ministryni, kdy za celé tři roky prakticky neudělali žádné opatření a žádný krok k tomu, aby se jim podařilo toto napravit,“ šíje Adamová do Michaely Marksové (ČSSD).

Adamová: „Nelze, aby stát ubytoval každého“

Problém sociálního bydlení je však v poslední době poměrně hojně diskutován i na úrovni vládních stran. A při vyjednáváních ČSSD, ANO a KDU-ČSL se rýsuje jakýsi kompromisní návrh. Podle Adamové však není postaven na pevných základech.

„Je vidět, že na počátku stál naprostý zmetek. Dost neuskutečnitelný, nerealizovatelný zákon,“ míní Adamová. Projevuje se to podle ní v tom, že nyní doznává zákon „skokových změn z týdne na týden“.

„Byznys s chudobou dál pokvete.“ Kritici cupují návrh na sociální bydlení

Adamová poukazuje také na to, že sociální bydlení již dnes funguje, když obec chce. „Po nejnovějších úpravách se říká, že obce nebudou mít povinnost byt zajistit. V tu chvíli je to bezzubé. Jakmile tam ta povinnost není, tak se tady může rozvinout poměrně snad i ‚turistika‘ do oblastí, které obce budou odpovědnější a budou ty byty poskytovat,“ varuje Adamová.

Staví se přitom za ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou (za ANO), která také tvrdí, že na sociální bydlení nemůže dosáhnout každý, kdo pobírá sociální dávky.

„Hlavní kámen úrazu a to, proč to od začátku drhne, je představa ministryně Marksové, že na sociální bydlení dosáhne téměř každý, kdo dnes pobírá sociální dávky na bydlení. A to je ten špatný přístup. Na to nejsou peníze, jsou to desítky miliard,“ míní Adamová, podle které je cílovou skupinu nutné zúžit na ty skutečně nejpotřebnější.

„Na ty, které chceme vytáhnout ze dna, nabídnout jim šanci a oni by potom následně z toho systému měli také odejít. Neměli by v něm skončit na doživotí,“ dodává Kalouskova poslankyně.