Potápěč Poc (ČSSD) potkal pod hladinou agresivního žraloka. Jak dopadl?

Autor: Jaroslav Šimáček - 
21. 1. 2017
17:46

Europoslanec Pavel Poc (52, ČSSD) se letos poprvé vydal do Bruselu. V rozhovoru pro Blesk.cz však zavzpomínal na to, jak strávil přelom roku o poznání dál od Česka - na exotických Maledivách. Se svou ženou Lenkou tam absolvoval 100. společný ponor. Kdy a jak se k potápění dostal? A co důležitého čeká z jeho pohledu Evropský parlament v roce 2017?

Původním profesí biolog Pavel Poc je členem ČSSD od roku 1997, europoslancem za sociální demokraty pak od července 2009. Během vědecké éry se zaměřoval na etologii, která zkoumá chování živočichů. Sám Poc se však i coby politik tomuhle zkoumání věnuje dál - a to i ve svém volném čase, často pod mořskou hladinou.

Je totiž aktivním potápěčem. A nepotápí se sám. Jeho manželka Lenka (svoji jsou již od roku 1987 a mají dva syny), se potápí s ním. Neváhají se přitom pochlubit, na co přitom naráží - zatímco si běžní Češi užívali konec loňského roku, Pocovi se na Maledivách setkali třeba i se žralokem. Toho stihl europoslanec vyfotit, k setkání s čelistmi naštěstí nedošlo. Potápí se od roku 2005, kdy trávili dovolenou v Dominikánské republice.       

Pane europoslanče, jste vášnivým potápěčem. S vaší manželkou Lenkou jste absolvoval již 100. ponor - jaké to pro vás je, se takto společně potápět? Sdílí s vámi vaše paní tuto vášeň od počátku?

Ano, sdílí, a dokonce se z ní postupem času stala nadšená podvodní fotografka. To je samozřejmě občas zdrojem mírné závisti z jedné nebo druhé strany, podle toho, komu se povedou lepší fotky. Ta stovka byla tedy společná. Jen je to samozřejmě hrozně málo. Rodinná firma nám na dovolenkování moc času nenechávala a od roku 2009 je to s mým mandátem v Evropském parlamentu s časem ještě horší. Proti našim kamarádům máme pár set ponorů zpoždění.

Jak a kdy jste se vůbec k potápění dostal?

Pro mě to byl vždycky takový sen. Cousteauovy knížky Svět ticha a Dech moře vyšly v tehdejším Československu, ještě než jsem se narodil, a pravda je, že tento francouzský oceánograf byl takovým mým dětským idolem, vlastně spolu s etologem Zdeňkem Veselovským. Prvního jsem bohužel osobně nikdy nepotkal, s druhým jsem se o hodně později setkal profesně i lidsky v etologické laboratoři Fyziologického ústavu ČSAV v Praze.

Takže když jsem v roce 2005 na dovolené v Dominikánské republice měl možnost vyzkoušet potápění s přístrojem, vyhecoval jsem celou rodinu a udělali jsme si kvalifikační kurz AOWD (Advanced Open Water Diver - pozn. red.). Kluci toho časem nechali, ale s manželkou jsme potápění propadli definitivně.

Máte nějaké vyloženě oblíbené lokality?

Docela dost dlouho teď jezdíme, nebo tedy spíš létáme, na jedno místo, a to ostrov Gan v atolu Addu na jihu maledivského souostroví. Bývala tam britská letecká základna, a když Britové v roce 1976 vypadli, z části kasáren postupně vznikl hotel. Nejsou to takové Maledivy jako v reklamních záběrech, je to dost obyčejný rezort, ale bývaly tam některé z nejlepších potápěčských lokalit.

To bylo před sedmi lety, dneska už jsou korálové útesy poškozené i tam. Když na vlastní oči vidíte, jak v posledních letech změny v oceánu zrychlují, není to hezký pohled a termín „globální oteplení“ se vám z říše pohádek přesouvá do reality. A není to vůbec hezká realita.

A máte i konkrétní cíle, kam se podívat, kde se příště potápět?

Chtěli jsme se někdy potápět na Velkém bariérovém útese v Austrálii a letos nám jeden kolega potápěč potvrdil, že tento největší korálový útes na planetě je z 93 % zničený, mrtvý. Ale z veselejšího konce, chtěli bychom se brzy potápět v nějakém chladnějším moři, možná v Norsku, a jednou bychom chtěli fotit „sardine run“ - tah sardinek v Jižní Africe.

Mohl byste přiblížit svůj dosavadní nejzajímavější potápěčský zážitek?

Nejzajímavější jsou vždycky setkání, buď se zvířaty nebo s lidmi. Pro mě bylo takovým zážitkem setkání s dvojicí mořských biologů, tuším z Kanady, kteří nás před sedmi lety na Kajmanských ostrovech vzali do mangrovových porostů. Vystačili jsme tam jen se šnorchlem, ale pro mě jako pro biologa to bylo něco neuvěřitelného.

Hodně osobní taky bylo jedno setkání tváří v tvář s mantou, kdy jsme já i ona plavali současně ke stejnému korálovému bloku, ovšem každý z jiné strany, a když jsme k němu dorazili, oba současně jsme se vykoukli podívat, kde je ten druhý. Tehdy vznikla tahle fotka... (Ukazuje foto želvy - pozn. red.)

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) je vášnivý potápěč: Takhle zachytil na Maledivách mantuEuroposlanec Pavel Poc (ČSSD) je vášnivý potápěč: Takhle zachytil na Maledivách mantu | 

Z moře se pojďme přesunout k vaší práci v Bruselu. Co nejdůležitějšího z vašeho pohledu bude řešit europarlament v roce 2017? Na co by se měl zaměřit především?

Můj pohled je samozřejmě poznamenaný mou profesí. Takže pokládám za důležité téma tzv. oběhovou ekonomiku, to je legislativní balík, který se týká předcházení vzniku odpadů, jejich recyklace a využívání. Zjednodušeně, když něco vytěžím nebo sklidím, pak z toho něco vyrobím a pak to zahodím na ekonomiku, ve které bude materiál obíhat a nebude znehodnocován. Kromě toho, že je v tom zakopaná ochrana životního prostředí a klimatu, je v tom taky šance na úsporu peněz a šance na strategickou bezpečnost, až některé vzácnější materiály prostě dojdou.

A další důležité téma pro vás coby europoslance?

Druhé takové téma jsou pro mě endokrinní disruptory a nebezpečné chemické látky vůbec. Jistěže potřebujeme chemický průmysl a jistěže se nechceme vzdát svého komfortu a výkonného zemědělství, ale musíme to nějak skloubit s naším vlastním přežitím, jinak nás postupně zlikviduje rakovina, diabetes nebo neplodnost. Nejnebezpečnější látky prostě musí z našeho prostředí a potravin postupně zmizet a musí být nahrazeny méně škodlivými alternativami.

Tématem pro EU jsou i klimatické změny. A v rámci nich mj. naplňování celosvětové dohody z Paříže 2015, které má mířit ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030. Třeba skrze emisní povolenky. Jak ostrou diskuzi v tomto očekáváte?

Ostrá diskuse na toto téma již probíhá. Podle mě je systém emisních povolenek od počátku špatný nápad. Buď ten problém máme, a pak jej musíme řešit přímo a ne s ním kšeftovat, nebo ho nemáme, a nemá smysl se jím zabývat. Vlády členských států se kdysi ze tří možností rozhodly pro systém povolenek. Ok, nyní se tedy učiní pokus tento systém opravit.

Podle mě ten pokus selže, protože chyba je v samotném systému povolenek. Pak bude třeba najít jiný nástroj. Členské státy nyní mluví o nahrazení povolenek uhlíkovou daní. Je to podle mě zase špatně, zase místo abychom nastavili pravidla, chce někdo něco zdaňovat a tím vlastně legalizovat. Přitom když mluvím se zástupci průmyslu, tak ti by dali přednost jasně nastavenému jízdnímu řádu a jeho vymáhání od všech stejně. Prostě stejné a předvídatelné podmínky pro všechny. O to ale budeme muset svést ještě velký boj.

Boj se očekává i v jiné oblasti. Věříte, že se EU pohne dále v otázkách migrace a boji proti terorismu?

Musí se pohnout především členské státy. Na čem se dohodnou, to bude. Krása Evropské unie a zároveň její největší neštěstí je v tom, že to není oproti všeobecnému přesvědčení žádný dirigistický spolek typu RVHP. Někdy se mi zdá, že u nás dáváme přednost silným vůdcům, ať už plácají cokoli. Takové vládce Evropská unie nemá a já myslím, že je to dobře.

Možná je té demokracie pro někoho až moc, možná by lidi chtěli razantní a rychlá řešení. Já dávám přednost evropské demokracii, byť je možná neohrabaná a pomalá. Takže ano, věřím, že se věci i v otázkách migrace už hýbají potřebným směrem. Podobně jsem přesvědčený, že se Evropa vypořádá s touto vlnou islámského terorismu, stejně jako se vypořádala s vnitřním terorismem 70. a 80. let minulého století.

Doporučujeme
tomik007 ( 21. ledna 2017 20:53 )

Rzek mu pocem - a zralok radsi utek

..krakonos500 ( 21. ledna 2017 20:09 )

naidka ( 21. ledna 2017 19:32 )

Hezké fotky, až na to, že na prvních třech není manta, ale mořská želva.

tupecek ( 21. ledna 2017 19:12 )

Proč píšete potápěč? 100 ponorů za 11 let je cca 9 za rok. A říkat o někom s devíti ponory ročně, že je potápěč je poněkud nadnesené tvrzení.

pepsl ( 21. ledna 2017 18:06 )

Hnusné socany ani žralok nežere.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud