8°C
Europoslanec Poc: Klonované maso ano, nanopřísady si raději odpusťme
Z klonované krávy vám hamburger neudělají, příšerně by se prodražil. Jinak může být ale klonování prospěšná technologie a neměli bychom se jí vzdávat ani v oblasti potravin. Na to upozorňuje v rozhovoru pro Blesk.cz europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Proti čemu by naopak zvedl ruku, je použití nanomateriálů. Proč? Nevíme, co s námi mohou (i když nemusí) udělat.
Europoslance Pavla Poce jsme zastihli v Bruselu po semináři "Co se bude jíst v roce 2025", který přímo ve svém sídle pořádal Evropský parlament. V něm se 14. října bude hlasovat o novele, která by měla umožnit snazší cestu tzv. novým potravinám na evropský trh. Jak těm vyrobeným v laboratořích třeba s použitím nanomateriálů, tak i tradičním mimoevropským.
Blesk.cz: Pane europoslanče, nejprve obecně. Co je přesně z hlediska EU nová potravina?
"Základní definice nové potraviny vychází z předpisu z roku 1997. Je to tedy cokoli, co nebylo v EU používáno před rokem 1997. Ta definice se zpřesňuje formou tzv. kategorií, kdy se říká, v jakých kategoriích se mohou objevit nové potraviny, v zásadě to označuje oblasti, na které je třeba si dát pozor."
Blesk.cz: Objevují se i zcela nové kategorie potravin?
"Ano, vývoj se nezastavuje a přichází pořád nové technologie. Sám jsem do návrhu prosadil kategorii potravin odvozených z tkáňových kultur, což jednoho dne může být technologie používaná k produkci třeba bílkovinné biomasy. Osobně se domnívám, že nikoli v roce 2025, ale jednoho dne se může stát, že bude takový tlak na potraviny, že by někoho mohlo snadno napadnout pomocí této technologie vyrábět biomasu k nakrmení třeba těch 9 miliard lidí, až jich tu tolik bude. Je to věc, kterou je podle mého potřeba mít pod kontrolou. Další kategorie tvoří potraviny, které k nám přicházejí z nějakých cizích zemí - třeba když budete mít marmeládu z baobabu, tak to bude nová potravina. Někdo, myslím že EPP (evropští lidovci) tam přidávali jmenovitě třeba potraviny odvozené z hmyzu."
Blesk.cz: Proč je důležitá legislativní změna v oblasti nových potravin, je tedy nasnadě. Nové možnosti a zastaralý předpis EU...
"Upřímně řečeno, nejsem moc kamarád nových nadbytečných legislativ. Tady ale do určité míry chápu důvod, proč se Evropská komise rozhodla do legislativy sáhnout. Pochází z roku 1997, tedy z doby, kdy nebylo úplně jasné, co všechno se objeví na trhu. Nebyly tam definovány otázky týkající se třeba nanopřísad. I administrativní proces tak, jak byl nastaven, je poměrně komplikovaný. Jedna z nejzásadnějších změn je právě to, že se přece jen zjednoduší proces povolování nových potravin."
Blesk.cz: Mluví se proto hodně o potravinách, které jsou tradiční mimo EU a mohou být nově do Evropy dováženy. Co toto nařízení znamená pro Česko? Je šancí i pro české podnikatele?
"Určitě ano. Je otázka, pro koho my bychom tady měli být víc, jestli pro spotřebitele, nebo pro producenty potravin. Já se domnívám, že pro oba. Co se týká spotřebitelů, hlavní je bezpečnost potravin."
Blesk.cz: A co se týká podnikatelů?
"Český trh má svá specifika. Navštívil jsem mj. zařízení podnikatelů v entomofagii (využívání hmyzů jako potravin - pozn. red.), kteří se již dnes zabývají chovem potravinového hmyzu. A tam bylo velmi zábavné zjištění, že ohromná spousta hmyzu, který je již dnes konzumován v Itálii nebo i tady v Belgii, vlastně pochází z ČR. Oni v podstatě mohli toto vyrábět pro zahraniční trh, ale ne pro český. Nyní je příležitost to změnit. Je ale samozřejmě otázka, jak trh zareaguje. Setkal jsem se i s lidmi, kteří se bavili o tom, že pokud bude certifikace pro celou Evropu, začnou okamžitě nabízet tyčinky pro sportovce, které budou místo mléčných nebo jiných typů bílkovin obsahovat bílkoviny z hmyzu. Pokud to najde svého kupce, proč ne."
Blesk.cz: Čemu dáváte z nových potravin šanci, že by se mohlo na evropském trhu uchytit? Mluví se o nějakých věcech, které mají širší, celoevropskou perspektivu?
"V průběhu jednání se mluvilo spíše o mediálně zajímavých věcech, jako je zmíněný hmyz. Mluvilo se samozřejmě o potravinách z klonovaných zvířat a jejich potomků, o nanomateriálech a jejich potenciálním významu v potravinách. Jestli ale otázka měla směřovat tam, zda je to připraveno pro nějaký konkrétní produkt, tak to rozhodně ne. Je to spíše technická záležitost, kdy je třeba stávající legislativu přizpůsobit novým podmínkám."
Blesk.cz: Co říkáte na kritiku, která se objevila i v EP, že nanomateriály mohou být škodlivé, že by bylo lepší je celkově zakázat?
"Jedna z výhrad byla právě otázka nanomateriálů, složek potravy, které se mohou objevit z nesčetně důvodů, zejména technologických. A to nejenom v potravinách, ale i v obalech. I EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) jasně přiznává, že zatím neexistují dost pokročilé detekční metody, abychom uměli zachytit nanomateriály v koncentracích, které mohou mít již nějaké vlivy. Nikdo v podstatě neví, co všechno nanosložky v potravinách mohou znamenat, kam až mohou pronikat. Je potřeba si uvědomit, že to jsou jednoduše řečeno látky, které jsou rozdrobeny na tak malé velikosti, že se vám dostanou všude. Jsem jedním z kritiků návrhu ohledně nanomateriálů.
Blesk.cz: Takže raději nanomateriály zatrhnout?
"Vzhledem k tomu, že víme o současných mezerách, toxikologických znalostech a metodikách z pohledu měření, tak nám velí povinnost uplatnit princip předběžné opatrnosti a šanci být vystaveni těm materiálům limitovat na co nejmenší míru. I s chystanou novelou ale pořád zůstává otázka, jestli jsou detekční postupy dostatečně citlivé, aby zachytily koncentrace, které mohou znamenat ohrožení. Já si myslím, že ne a že tady jsme měli k tomu zákazu přistoupit."
Blesk.cz: Z novely je pak k samotné právní úpravě vyloučena problematika klonování...
"Ano a ne. Při dřívějším jednání o novele celá věc krachla právě na otázce potravin odvozených z klonovaných zvířat. Aby se to neopakovalo, komise ty dva materiály oddělila od sebe. Naše frakce S&D má určité podezření, že ten materiál týkající se klonování může někde zůstat ležet. Rok, dva, tři, pět, deset. To se běžně stává. Evropská rada, tedy vlastně členské státy, chcete-li, umí takto pohřbít předpis, že ho hodí pod stůl a nechá ho tam ležet."
Blesk.cz: Co jste s ohledem na klonování požadovali vy?
"Že bude u potravin z klonovaných zvířat a jejich potomků v případě, že budou umisťovány na trh, uvedeno označení, např. ‚Tato potravina je vyrobena z klonů nebo potomků klonovaných zvířat.‘ Členské státy do toho ale hodily s odpuštěním vidle, a to velmi razantním způsobem. V tuto chvíli se legislativa vztahuje na klonovaná zvířata, ale členské státy nám z toho nesmírně tvrdě vykoply potomky."
Blesk.cz: Proč jsou tolik důležití potomci klonovaných zvířat?
"Z klonovaného zvířete hamburger neuděláte, to by byl nejdražší hamburger na světě. Klonovanou krávu nikdo na steaky nerozřeže, to nejde, ta stojí miliony dolarů. Ale něco jiného jsou potomci klonovaných zvířat. Já neříkám, aby mě někdo nechytil za slovo, že jako biolog bych to měl vědět, že v tom je z hlediska bezpečnosti nějaký zásadní problém. Asi není. Ale informace pro spotřebitele neznamená nic špatného. Spotřebitel, když to nechce jíst, tak ať tu informaci má. Ať ví, že je to tohoto původu."
Blesk.cz: Takže si člověk bude moci koupit maso z potomků klonovaných zvířat...
"Člověk má přece právo, když to z nějakého důvodu nechce, říct: Tohle nebudu kupovat. Jenže v tuto chvíli, řekněme si úplně otevřeně, vzniká legislativní díra, kdy sice potraviny odvozené z klonovaných zvířat tam sice jsou zahrnuty, ale potraviny vzniklé z potomků klonovaných zvířat už tam zahrnuté nejsou. Může se stát, že budete mít někde na trhu maso, které pochází z první filiální generace po klonovaném tatínkovi, a nebudete o tom vědět."
Blesk.cz: Jaký problém může nastat u klonovaných živočichů?
"Problém vidím spíše ve snížení agrobiodiverzity. Každý technický i biologický systém, který má větší pestrost, větší diverzitu, bývá obvykle stabilnější a odolnější. Jestliže budu všechny krávy Milka a přijde nějaká nemoc, nějaká infekce, se kterou má Milka problém, tak všechny chcípnou. Jestliže bude stádo geneticky pestré, nebudou všechny stejné, tak se to nestane, protože ty kusy, co přežijí, umožní jeho obnovu. Z hlediska potravin tam ale zase tak velké ohrožení nevidím."
Blesk.cz: Takže resumé: Nanomateriály ne...
"Kdyby zákaz nanomateriálů byl na stole, tak já pro něj zvednu ruku. A to z toho jednoduchého důvodu, že my nevíme, co to udělá. Nemyslím si, že nutně k tomu, abychom přežili a abychom měli dobré, kvalitní a pestré jídlo, potřebujeme nanosložky. Nepotřebujeme. Jestliže něco nepotřebuju a je to potenciálně nebezpečné, zdravý rozum mi říká, tohle do toho nebudeme dávat. Ten guláš je i tak dobrý, nemusím do něj sypat nanopepř nebo cokoli si vymyslím."
Blesk.cz: A klonování naopak ano?
"Co se týká klonování, tam já mám mírně kacířský názor z hlediska europarlamentu. Myslím že bychom od této technologie pryč ruce dávat neměli a nejsem pro zákaz. Z toho jednoduchého důvodu, že ono se nám to jednou může hodit. Přijde třeba nějaká problematická epidemie. Vzhledem k tomu, že dnes víc a víc dochází k rozšiřování rezistence třeba na antibiotika, tak se může stát, že přijde nějaká hodně zlá bakterie a způsobí velký problém. Tuto technologii pak můžeme potřebovat třeba k tomu, abychom namnožili zvířata, která budou odolná. Anebo k tomu, abychom jednoho dne obnovili populaci některých skoro vyhubených zvířat. Samotnou technologii bych nezatracoval, je to užitečná věc. Má své problémy, své porodní bolesti, mluví se o utrpení v technologickém procesu, o vysoké úmrtnosti těch zvířat. Ale na to přece máme zvláštní legislativu, stačí ji dodržovat."
Blesk.cz: Jednou z nejdůležitějších věcí je tedy z vašeho pohledu hlavně označení původu.
"Samozřejmě, dejme přeci lidem informaci, řekněme jim otevřeně a přesně, z čeho jsou potraviny, které jedí, ať se mohou sami rozhodnout. Jedno přirovnání. Jsem hodně angažovaný v kampani Labeling matters, kampani za to, aby na produktech ze zvířat bylo uváděno, v jakých podmínkách byla chována. U vajíček to víme již dnes, zda je vejce z velkochovu či odjinud, čím byla slepice krmena. A spotřebitel si může vybrat: Buď chci to nejlevnější vejce od slepice, která je v kleci 10x10 cm, čouhá jí jen hlava a z druhé strany padají vejce, nebo to nechci, řeknu si, že to není dobré a chci vejce od slepice, která je v nějakém faremním chovu. Ale chci, aby to tam bylo napsané. A úplně stejně bych chtěl, abych, pokud si koupím steak, věděl, že tahle kráva je od sedláka, a proto je maso dražší. Anebo že je levnější proto, že je z velkochovu, kde jsou klonovaná zvířata."
Blesk.cz: Tématem celého semináře přitom bylo, co se bude jíst v roce 2025. Jak vidíte tuto budoucnost vy?
"Představa o tom, že za 10 let se budeme živit všichni chrousty nebo žížalami, je samozřejmě nesmysl. Budeme jíst prakticky totéž, co jíme dnes, akorát se nám může stát, že někteří výrobci se z technologických či jiných důvodů budou do potravin snažit cosi přidávat, aby chutnaly lépe, nebo ještě déle vydržely. Někdy to může být ku prospěchu věci, někdy ne, ale je vždy bezpodmínečné nutné, aby potraviny byly bezpečné. Nemyslím si, že by se ale ta struktura spotřeby nějak zásadně změnila, vážně bych se nebál toho, že hovězí na trhu nahradí třeba krokodýlí maso. Produkční i spotřební stereotypy máme nějakým způsobem nastavené. Je spíš otázka, a bylo by to ku prospěchu věci, jestli ten trend nepůjde k tomu, abychom spotřebovávali spíš méně a kvalitnějšího než více a mizerného. Karbanátky z broučích larev si sice svou klientelu najdou, ale osobně nevěřím, že by nějak zásadně konkurovaly dobrému vepřovému."
Témata:
Související
Hlavne neklonujte her Merkel