500 kilo smetí na jednoho Čecha: EU řeší „zavalení“ odpadky a plýtvání jídlem
EU vyprodukuje velké množství odpadu – i co se domácností týče. Tzv. balíček o odpadech, o kterém se chystají europoslanci jednat, však má smělé cíle. Chce zlepšit neutěšenou situaci mj. v plýtvání potravinami. A v tom, jak nejrůznější odpadky znovu použít a jak s odpadem jako takovým rozumněji nakládat. Včetně obalů a jejich recyklování, ale třeba i autovraků a elektroniky. Jakým způsobem chce situaci zlepšit?
Statistika nuda je, zajímavé údaje však v oblasti odpadového hospodářství nepochybně přináší. Komunální odpad, tedy to, co produkují domácnosti a vyhazují do košů, popelnic, kontejnerů a na smetiště lidé napříč Evropou, tvoří zhruba desetinu odpadu v EU. Nezanedbatelnou položku přitom činí např. jídlo.
I nad ním se pozastavuje odpadový balíček, který aktuálně řeší EU. Ten je rozdělen do čtyř směrnic – o odpadech, obalech, autovracích a bateriích, poslední pak pojednává o skládkách.
Hrozí snad EU, že ji zahltí odpadky? „Evropa čelí novým výzvám, např. v rostoucí nutnosti recyklovat nebo znovu využívat elektronický odpad, automobilové baterie i samotné automobily, lépe hospodařit s jídlem a potravinami a podobně. Nemyslím si, že by nám hrozilo zavalení odpadky, spíš je to příležitost, jak některé suroviny – nejen drahé kovy či plasty – znovu využívat a recyklovat, což na konci sníží cenu i pro evropského spotřebitele,“ uvádí europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
Problém s plýtváním jídlem: Musíme nakupovat lépe
V případě jídla a potravin se odhaduje, že potravinového odpadu je v EU přibližně 89 milionů tun ročně, což je v přepočtu kolem 180 kg na obyvatele na rok. Europoslanci by proto rádi snížili do roku 2025 tohle plýtvání s jídlem o 30 procent a do roku 2030 o 50 procent – ve srovnání s rokem 2014.
Plýtvání jídlem se týká samozřejmě i Čechů. „Česká republika je někde v polovině žebříčku. Jsou země, které jsou na tom lépe a jiné naopak hůř. Stále se ale u nás jídlem velmi plýtvá. Uvádí se 70 až 80 kg ročně na každého obyvatele ČR. A to je potřeba změnit,“ řekl Blesk.cz europoslanec Pavel Poc (ČSSD), který je jedním z místopředsedů Výboru pro životní prostředí, který dal tento týden odpadovému balíčku zelenou.
Podle jeho kolegy Miroslava Pocheho však Evropská komise poněkud opomenula prevenci vzniku potravinového odpadu. A nejde jen o to, co lidé vyhodí. Ale i o potraviny, které se k nim vůbec nedostanou.
„Procentuální množství potravin, které se nedostanou ke spotřebiteli a jsou považovány za odpad, je v Evropě obrovské, snad největší na světě. Je to náš obrovský dluh vůči životnímu prostředí i lidstvu jako takovému – potraviny se leckde nedostávají a my jimi plýtváme. Tam je velká výzva, aby se snížilo velmi výrazně procento odpadu jídla a potravin do roku 2030,“ upozorňuje Poche, který je pro změnu zpravodajem pro směrnici o odpadech ve Výboru pro průmysl a energetiku.
EU přitom neříká členským státům, jak konkrétně cílů dosáhnout, nastavuje ale závazný právní rámec a tedy stejná pravidla pro každý členský stát, upozorňuje Poc.
„Osobně si myslím, že prvním krokem by měla být možnost darovat nespotřebované potraviny (například prostřednictvím potravinových bank) nebo možnost koupit si různě velká balení potravin – to je něco, co by si přáli především sami spotřebitelé. Musíme se naučit nakupovat méně a lépe,“ dodává Poc.
Kolik vyprodukují české domácnosti odpadu?
Když se odhlédne od jídla samotného, celkové množství odpadu, který produkují evropské domácnosti, se přitom v některých zemích EU zvyšuje. Dokládají to údaje z let 2004 a 2014, což je zatím poslední dostupné srovnání. Zatímco v Dánsku, které je na špičce produkce komunálního odpadu, to bylo v roce 2004 celkem 620 kg odpadu na obyvatele, o deset let později se tahle cifra vyšplhala již na 758 kg odpadu na jednoho Dána.
V závěsu jsou Švýcarsko či Německo s 730 kg, resp. 618 kg komunálního odpadu na občana ročně, jak ukazují údaje EEA (Evropská agentura pro životní prostředí). Na opačném konci žebříčku jsou Poláci a Rumuni s 272 a 249 kg odpadu.
Češi podle těchto údajů vyprodukovali v roce 2004 v průměru 455 kg odpadu na obyvatele, v roce 2014 to bylo již 504 kg odpadu. Kolem půl tuny komunálního odpadu se pohybujeme nadále, jak ukazují údaje ministerstva životního prostředí, kterému šéfuje Richard Brabec (ANO).
„Odpadová směrnice má za cíl především snížit preventivně množství vznikajícího odpadu, ať už komunikací s výrobci, kteří mohou využívat tzv. ECO design, to znamená zmenšení obalů, výhodnější balení, využití méně obalového materiálu. A také má za cíl usnadnit spotřebitelům mnohem snáze vracet ke znovuvyužití výrobky nebo obaly. To znamená větší množství kontejnerů na všechny možné suroviny, snazší dostupnost sběrných center atd.,“ podotýká Poche.
Zatímco komunálního odpadu Češi v roce 2015 vyprodukovali 5,3 milionu tun, celkem bylo Česko zahlceno 37,3 milionu tun. 1,5 milionu tun jsou z toho odpady nebezpečné. Ze všech odpadů jich bylo využito 86 procent, na skládkách skončilo devět procent odpadů. Přes polovinu (59 procent) odpadů tvoří stavební a demoliční zbytky.
Balíček o odpadech počítá i s tím, že by na skládky mělo mířit stále méně komunálního odpadu. Maximálně 10 procent, což však řada zemí nedodržuje a na Kypru, v Chorvatsku, Řecku, Lotyšsku či na Maltě míří na smetiště více než tři čtvrtiny komunálního odpadu.
„Domácnosti by celkově měly produkovat méně odpadu, cirkulární ekonomika klade velký důraz na opětovné používání a lepší využívání zdrojů. Do roku 2030 by se podle schválené pozice Výboru pro životní prostředí mělo recyklovat 70 procent odpadu a jen pět procent by mělo skončit na skládkách,“ podotýká biolog a europoslanec Poc.
Recykluji, recykluješ, recykluje. Třeba i mobily
Odpadový balíček tak přináší nové výzvy i pro oblast recyklování. V ní se zlepšují i Češi. Ještě v roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jen 12 procent, v roce 2014 už to bylo 35 procent. Vize EU však míří až k 50 procentům v roce 2020.
Cílem EU je však zapracovat i na odpadech z autovraků, elektroniky nebo baterií. Týká se to třeba i vyřazených mobilních telefonů. Kdyby se 95 procent z nich sebralo pro další využití, ušetřila by se na materiálu pro výrobu nových mobilů miliarda eur ročně, uvádí návrh.
„V České republice ta tradice recyklování a separování jednotlivých odpadů je poměrně vysoká oproti některým dalším členským státům, i sousedním. To je určitě pozitivní. Je to vše o osvětě a vzdělávání, ale i docházkové vzdálenosti. Lidé jsou ochotni recyklovat v Česku, směrnice to má podpořit a vyzvat výrobce, aby se ještě více podíleli na financování preventivních a recyklačních programů. Pokud lidem dáme příležitost k recyklaci, tak v Česku procento recyklovaného odpadu poroste,“ míní Poche.
Balíček o odpadech se přitom bude na plénu europarlamentu projednávat v první polovině března, kdy budou europoslanci zasedat pro změnu ve Štrasburku. „Balíček je dle mého názoru velmi přínosný a velmi ambiciózní. Jeho cílem je, aby veškeré odpady byly nejdříve buďto znovu využívány, nebo recyklovány a teprve potom, aby s nimi bylo nakládáno jako s odpadem. Protože odpad není vnímán jako něco zbytečného, ale naopak jako velmi cenný zdroj surovin nebo energie,“ dodává Poche.
VIDEO: Europoslanec Pavel Poc ve studiu Blesku a euromýty o jídle
Když se ten humus předraženej nedá žrát tak musí skončit b popelnici.I v německu prodávají sra čky,ale nejsou tak předražené.