Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Europoslanci se hádají: Budeme jíst i v Česku hmyz a klonované maso?

Autor: Jaroslav Šimáček - 
2. října 2015
05:00

Co budeme jíst v Evropě v roce 2025? Kobylky a cvrčky? Jídlo s nanočásticemi? Nebo snad maso z klonovaných zvířat či jejich potomků? Na půdě europarlamentu se tento týden konal seminář na téma nových potravin na evropském trhu. I za české účasti. Nechyběl europoslanec Pavel Poc (ČSSD), přímo na místě pak byl i Blesk.cz. Mezi politiky a dalšími zúčastněnými došlo také na hádky.

Šest desítek novinářů z 23 zemí vyrazilo na neobvyklou akci do europarlamentu. 14. října se tam totiž bude schvalovat důležitý zákon o novém jídle v EU, a tak europarlament pro tuhle příležitost sáhl k neobvyklému kroku. Velké představovací „show“ o jeho kladech, záporech i rizicích.

O tom, co se stane novým jídlem, které rozšíří možnosti při nákupech v supermarketech či na jídelníčcích, si přitom nerozhodují jednotlivé členské státy sami. V Unii je pro to daný jednotný legislativní postup. Není bez zádrhelů, což ale při přebujelé úřednické mašinerii EU vlastně nepřekvapí. Stávající postup se řídí pravidly z roku 1997 a za tu dobu se v oblasti potravin změnilo mnohé, objevila se řada nových otázek.

Co budeme jíst za deset let?

Hlasitě se mluví např. o upravených potravinách obsahujících nanomateriály (a o jejich případné škodlivosti), o pochutinách, které jsou jinde tradiční (např. různé druhy hmyzu, houby, řasy), ale na evropský trh se dovážet nesmí. A také o problému klonování a masa z naklonovaných živočichů či jejich potomků.

„Nová potravina je jakákoliv nová potravina nebo její složka, která se nepoužívala v Evropě před rokem 1997,“ vysvětluje hlavní mluvčí EP Ioannis Darmis. Jde tedy o nově vyrobené, ale i tradiční věci. „Pokud je třeba nějaký druh ovoce tradiční v Asii, může být považován za nový v Evropě. Nejde ale jenom o nové potraviny a jejich složky, ale i nové technologie – např. o výrobu ovocných šťáv vysokým tlakem,“ uvádí.

Jak vzniká "nanojídlo"?

Do debaty v Evropském parlamentu si pořadatelé přizvali politiky, ale i zástupce stran, kterých se nové potraviny týkají především – potravinářského průmyslu, spotřebitelů, producentů i vědeckých výzkumníků. Výhody nových potravin vyzdvihovala např. Marta Baffigo ze společnosti Cargill R&D. Mluvilo se hodně právě o nanomateriálech, umělých částicích do 100 nanomilimetrů, sloužících k výrobě nových potravin.

„Nové potraviny pro spotřebitele přináší mnoho výhod. Od nutričních hodnot a prospěšnosti pro zdraví… Budou vytvořeny potraviny, které budou chutnější, pro spotřebitele přívětivější,“ tvrdila Baffigo a jako další výhody uvedla třeba zlepšování vlastností a chuti či úpravu potravin vhodnějších pro alergiky či vegany.

„Vidíme trend, že spotřebitelé chtějí jasně označené potraviny, bez aditiv, bez chemie… Firmy se někdy snaží ignorovat označování potravin,“ oponovala Camille Perrin z BEUC (Evropská organizace spotřebitelů). Podle ní lidé zkrátka chtějí vědět, co přesně si kupují. Apelovala i na to, aby se u nových potravin především pohlídala kvalita. "Zcela jistě to může mít dopady na zdraví spotřebitele," upozornila. Pozastavila se ale také nad skutečným přínosem některých novinek. Třeba fit cereálie, tedy tzv. "zdravé cereálie" označila spíše za marketingový tah, než za něco, co lidskému organismu skutečně prospívá.

Laboratorním jídlem k dlouhověkosti?

Proč stále více produktů není přírodního charakteru, ale pochází z laboratoří, vysvětlovala profesorka z univerzity v belgickém Leuvenu Imogen Foubert. Popsala např. snahu přinést nové zdroje omega 3 mastných kyselin. „Jde ale o to, aby se na trhu objevovaly potraviny, které jsou pro lidi zdravější. Z pohledu výzkumu je cíl, aby lidé byli zdravější a žili déle,“ tvrdí.

Video Profesorka Foubert z belgické univerzity mluví o nových potravinách - Blesk - Jaroslav Šimáček
Video se připravuje ...

Atrakce z Mexika: Je libo larvy mravenců za 100 eur?

Největší "atrakcí" však byl mexický velvyslanec v Belgii Jorge Rueda Sousa. Právě on promluvil o nových potravinách v EU, které jsou ale jinde po staletí tradiční. Zaujal ho proto i samotný termín nové potraviny. „Dříve to byla rajčata, arašídy, které dnes v podstatě konzumujete každý den. Také čokoláda, která je tady v Belgii velmi oblíbená, byla novou potravinou, i když v Mexiku tradiční," uvedl.

Hlavní část však patřila možnosti dovážet do EU hmyz. "V Mexiku se konzumuje hmyz odjakživa a asi to bude i nadále. Ale nemáme příliš možností ho vyvážet," podotkl diplomat. A otevřel si zajímavé lahůdkářské okénko. Mluvil o broucích (jumiles), mexických housenkách, červech (maguey) či kobylkách (chapulines), larvách a kuklách mravenců (escamoles).

Upozornil ale, že právě u těchto mravenců nebude asi příliš lidí, kteří by za 1 talířek dali 100 eur. „Je to něco jako kaviár. Mají méně než půl centimetru, jsou kulaté, praží se, konzumují se s omáčkou s troškou chilli i čokolády. Dávají se jako toping na jídlo, příp. se konzumují s mijote, podušeným jehněčím. Nejednodušší je ale konzumace s guacamole a kukuřičnou tortillou,“ prozradil. A zmínil také tradici míchání hmyzu s alkoholickými nápoji, hlavně tequillou. Mexické pochutiny však nepovažuje v EU za úplně nové, i když nebyly (zatím) povoleny. „Myslím, že se do Evropy mohly dostat v kufru některých turistů, nebo se vyhnuly celním předpisům,“ dodal.

Právě hmyz je z nových potravin něco, co berou Evropané často čistě jako exotiku. „Hmyz, to bude potřebovat obrovskou porci marketingu. Přesvědčit spotřebitele: Klidně jezte hmyz. U řas to bude o něco snazší. Nevypadají tak odporně, jako hmyz,“ podotkla profesorka Foubert. „Produkty jako hmyz mohou být atraktivní pro některé lidi, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Ale nemyslíme si, že by došlo k nahrazení produktů, které dnes vidíme v obchodních řetězcích,“ míní.

Mexické lahůdky: Kobylky Chapulines Mexické lahůdky: Kobylky Chapulines | Profimedia.cz

Jak probíhá schvalování nových potravin v EU

Čas od času přijde někdo s tím, že by na evropský trh rád uvedl novou potravinu. Složitost následujícího postupu, ve kterém hraje nemalou roli posudek EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), však žene evropské zákonodárce, aby nastavili nové hranice. Pokoušeli se o to již v roce 2008. Jenže jejich návrh neprošel. A tak nyní napínají síly, aby byli úspěšnější. „Problematický byl tehdy aspekt klonování,“ přiznává mluvčí EP Darmis. „V politických skupinách byla silná opozice k používání klonovaných zvířat pro potravinářské účely,“ dodal.

Při jednání o novém nařízení se evropská byrokracie obnažuje v celé své nahotě. Je totiž jasné, že při snaze přivézt na trh novou potravinu musí žadatel podstoupit složité byrokratické kolečko. „Uvedení nových potravin na trh trvá velmi, velmi dlouho. Vůbec to nepodporuje malé firmy a start-upy,“ varuje Chantal Bruetschy z Evropské komise, která navrhuje vznik jakéhosi seznamu povolených nových potravin v EU.

„Ještě předtím, než jakákoli položka vstoupí do potravinového řetězce v EU, zabýváme se otázkou bezpečnosti – třeba pesticidů. Ale také výživových dopadů apod.,“ uvádí šéf EFSA doktor Valeriu Curtui. Panel odborníků posuzuje, zda a nakolik může být potravina pro lidi v Evropě škodlivá.

Debata europoslanců: Lidé neví, co všechno mají v jídle

Ze všech stran však bylo slyšet – nová úprava je pro budoucnost potravin v EU nezbytná. A je lepší, než byla ta navrhovaná dříve. Vynášení nové legislativy do nebes však utnuli někteří pozvaní zástupci z řad europoslanců-zpravodajů. Objevil se mezi nimi i český europoslanec a přírodovědec Pavel Poc (ČSSD). Usedl hned vedle Angličana Jamese Nicholsona, hlavního zpravodaje v oblasti nových potravin ve Výboru pro životní prostředí EU, který měl dojednání nové právní úpravy pod dohledem.

„Věda se rozvinula, technologie se ohromně rozvinula. To mluvíme především o nanomateriálech, o kterých se před 20 lety nevědělo. Je důležité, abychom měli maximální potravinovou bezpečnost, podloženou vědeckými důkazy,“ burcovala španělská europoslankyně Pilar Ayuso. „Měli jsme pár skandálů týkajících se potravin, takže potřebujeme mít solidní legislativu,“ doplňoval nizozemský hezounek z EP Jan Huitema.

Vadí nanomateriál v jídle nebo ne? Nikdo neví jistě, potravináři ho ale používají

Řadu pochybností však předvedl šedovlasý pán s knírkem, v ležérní košili a džínách - europoslanec z řad francouzských Zelených José Bové. Poukázal třeba na to, že nanomateriály, které se do potravin přidávají (třeba i tajně), mohou být škodlivé. I když nemusí. Nejsou ale k dispozici potřebné technologie, aby to posoudily.

„V roce 2004 se zdály být bezpečné, teď už vidíme, že určitý dopad mají. Víme, že přinášejí určitá zdravotní rizika. Víme, že je zde např. problém titanových oxidů např. v koblihách,“ upozornil Bové. „Lidé ani nevědí, že se nanočástice nacházejí v jejích jídle,“ pokračoval. „Tyto látky mohou procházet naším zažívacím traktem, krví, slinami, mohou se dostat až do našeho mozku. Tato technologie je skutečně velmi specifická a potravinářské společnosti ji používaly, ani by znaly důsledky tohoto kroku. Začaly využívat technologie, které nebyly hodnoceny,“ varoval Francouz. „Máme příliš mnoho masa v Evropě, proč vytvářet, řekněme, umělá masa?“ dodal.

Pohledná italská europoslankyně Eleonora Evi přikyvovala. „Proč bychom měli přijímat určité riziko, proč by ho měla přijímat populace. Víme, že jsou zde zájmy průmyslu, ale my politikové máme v popisu práce chránit občany,“ tvrdila. „Kolik podniků bude mít nějaké výhody díky tomuto nařízení?“ ptala se dál.

Francouzský Schwarzenberg? Europoslanec José Bove při chvilce rozjímání Francouzský Schwarzenberg? Europoslanec José Bove při chvilce rozjímání | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

Problém klonování

Francouz Bové však poukázal i na to, že samotné klonování bylo z nové právní úpravy již dopředu vyčleněno a měl by k němu být vytvořen nový, samostatný právní podklad. Jenže co bude do té doby? Nedostane se přece jen maso z naklonovaných ovcí, krav či prasat a především z jejich potomků na stůl evropských strávníků, aniž by o tom věděli? „EP má velice jasné stanovisko proti využití klonovaných zvířat a proti konzumaci jejich potomků, ale jaký bude výsledek, je otázkou,“ nastínil Bové tuto možnost.

Na to reagoval český europoslanec Poc. „Je tu meziprostor mezi novými potravinami a klonováním. Není však možné, že by si někdo kupoval přímo klonovaná zvířata na produkci. Když budete mít hamburger z klonované krávy, tak je to příliš drahé, tak byste to neprodal. Problém ale nastává u potomků klonovaných zvířat. Tady to zatím není pokryto. Takové potraviny by měly být nezbytně označeny. Co se týče potomků, ano, tady je nedostatek v legislativě,“ upozornil Poc.

Video Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD) při semináři o nových potravinách - Blesk - Jaroslav Šimáček
Video se připravuje ...

Angličan Nicholson se nenechal odradit. Na otázku, co se bude jíst v roce 2025, uvedl: „Předpovídat budoucnost za 10 let, to je jedna velká neznámá. Mluvíme však o potravinách, které nebyly schváleny před rokem 1997, což je 18 let zpátky. Musí padnout rozhodnutí, zda jsou tyto nové potraviny vhodné ke spotřebě.“

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

308win ( 3. října 2015 17:02 )

Plesku ta tvoje cenzura je na čí obědnávku? Když chci na něco reagovat tak to ani nepustíš a to tam nebyl ani jeden vulgarismus nebo rasizmus Prosím o vyjádření můj telefon i email máte.

308win ( 3. října 2015 16:55 )

EU je Německý 3 pokus o ovládnutí Evropy fuj s nima na hnojiště dějin. Bohužel naše cenzura mi nedovolí na plná ústa povědět co si o nich myslím.

vipasenysenator ( 2. října 2015 19:09 )

myslím že jsi ožralý debil a meleš pí.čoviny komunisto

vipasenysenator ( 2. října 2015 18:48 )

co žerou migranti?

gabreta ( 2. října 2015 16:16 )

Tak to seš na velkým omylu. Nejspíš nevíš, že v EU padnul návrh, na zákaz volné zemědělské malovýroby!! Tak pokud zaseješ, tak geneticky upravené rostliny, které budeš nucený nakoupit a ne svoje vypěstované!! Tak že stejný sra*čky jako v obchodě!

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa