9°C
„Afrika exploduje a migranti jsou jak voda.“ Admirál školil experty v Praze
Zatímco evropská populace stárne, Afrika, ale i Asie zažívají populační boom. Zavřením balkánské trasy pro uprchlíky jsme si proto moc nepomohli a nepomůže ani případné zavření italské cesty, varoval v Praze admirál Giampaolo di Paola. Řada zahraničních expertů dorazila v pátek na bezpečnostní konferenci týkající se nejrůznějších krizí a katastrof. Nešlo jen o migrační krizi, řešili tu i další problémy.
„Pokud bereme demografické změny vážně, tak jejich rozměry jsou opravdu dramatické,“ upozornil italský admirál Di Paola, bývalý předseda Vojenského výboru NATO. Rozbor migrační krize přednesl na pražské konferenci „Krize, katastrofy, kolapsy: Jak jim může EU a Česko čelit?“, kterou uspořádalo Středisko bezpečnostní politiky IPS FSV UK pod vedením Miloše Balabána.
„Nás je čím dál tím méně a stárneme. Asie a Afrika fyzicky explodují a my stárneme. Je logické, že dojde k pohybu, to je součást života. Takový pohyb tu již v historii byl. Podívejte se na barbarské invaze po pádu Římské říše. To se prostě stane a nedá se s tím mnoho dělat,“ pokračoval italský exministr obrany.
Zavření balkánské cesty i proto dle něj nepomohlo a nepomůže ani zavření cesty přes Itálii. „Problém je, že migrační tok je jako voda, najde si svou vlastní cestu. Pokud zavřete jednu cestu, bude téct jinudy,“ varoval Di Paola.
„Mobil mají i nejchudší muslimské ženy“
Di Paola upozornil i na to, že kromě migrace dál dochází k rozsáhlé globalizaci. Dokonce větší než dříve, a to i kvůli rozšíření informačních technologií po celém světe. Týká se i muslimského světa, odkud přichází řada uprchlíků.
„Tam probíhá velká bitva a nehovořím o té bitvě se zbraněmi, ale o bitvě myšlenek. Je třeba pochopit, že muslimský svět se nějak vyrovnal s modernitou. Dokonce i v těch nejchudších domácnostech mají muslimské ženy mobilní telefony,“ nabourával admirál stereotyp o mladých mužích s chytrými telefony, kteří mezi uprchlíky převládají. O něm často mluví například prezident Miloš Zeman.
Di Paola ale upozornil i na klimatické změny. „Některé oblasti nejsou tak příznivé, obyvatelné. Když jste v tak nepříznivé oblasti, prostě odejdete,“ uvedl admirál.
Admirál: Uprchlíky musíme zachraňovat a integrovat
Jak z toho ven? Bezpečnostní expert a politik Di Paola upozorňoval, že i z krizí se lze ponaučit. Platí to také u té migrační. „Migrační krize v současné době je ta největší krize, které Evropa čelí. Zatím jsme se nepoučili... I Sherlock Holmes říkal doktoru Watsonovi: To je elementární, musíte se připravit,“ zmínil Ital v Praze.
„Tak složitý problém nemůžeme vyřešit izolovaně, v žádném případě. Více než kdy předtím potřebujeme komplexní přístup. Je to taková mantra, dělejme to komplexně. Ale potřebujeme - mnohem více než předtím - více Evropy,“ míní.
Di Paola zdůraznil, že existují dlouhodobá i krátkodobá opatření, která lze vztáhnout i na migrační krizi. Nejen boj proti ISIS v místech, kde se Islámský stát rozpíná, ale i pomoc zemím, aby se omezily migrační toky - včetně třeba i stamiliardových investic na záchranu zemí jako Etiopie či Burkina Faso. Za krátkodobé opatření označil: „Zachraňovat ty lidi, když to bude třeba a integrovat je. Integrace je klíč.“
I společná řešení mají ale svá úskalí. Jedno zmínil Švýcar Timothy Prior z tamního výzkumného centra pro bezpečnostní studia. „Jsou různé státy, které vnímají problém migrace jinak a musí reagovat jinak, ten problém je pro ně odlišný. To vytváří situaci, kdy je tu problém se solidaritou. Pokud Němci řeší integraci a Řekové řeší tranzit, tak to vytváří problém,“ upozornil.
Uprchlická krize jako slabé místo Evropské unie
Na konferenci „Krize, katastrofy, kolapsy“ vystoupila řada českých i zahraničních odborníků včetně profesorů Miroslava Bárty a Václava Bělohradského, tedy egyptologa a politického sociologa, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, ale také ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy či Davida Chovance z ministerstva vnitra.
Migrační krize byla častým tématem, ale konference se týkala i krizí obecně. Padaly otázky, zda dokážeme předvídat výskyt a dopady krizí a katastrof či zda máme dostatečně účinné nástroje k jejich zvládání.
Další z bezpečnostních expertů, Brit Ian Clark z oddělení Humanitární pomoci a ochrany civilního obyvatelstva Evropské komise (ECHO), kromě migrace uvedl jako další rizika napříč EU přírodní neštěstí - například v Evropě aktuální povodně. Dále pak různé pandemie a epidemie, ale i člověkem způsobená rizika - třeba radioaktivní, chemické, biologické či průmyslové nehody, které se stávají a stávat budou, musíme k nim však mít nacvičené postupy jako například evakuace.
Clark upozorňoval, že jednotlivé členské státy vyhodnocují různá rizika samostatně a na základě vlastních kritérií. „Kybernetické útoky vyhodnocuje asi jenom třetina zemí, ne ve všech zemích jsou považovány za takové riziko... Migrace a utečenci byli vyhodnoceni jako riziko jenom šesti zeměmi, což je překvapující,“ uvedl britský expert.
Řešení uprchlické krize však označil za současné slabé místo EU. Připomněl i materiální pomoc jako poskytování stanů či dek pro uprchlíky, ale zároveň i to, že potřeby jsou velké, ale možnosti limitované.
„Máme migrační krizi a bude nějaký čas trvat, než se dobereme k nějakému závěru... EU je však schopná koordinovat vše tak, aby země dosáhly vhodného rozhodnutí,“ věří přitom německý viceadmirál Lutz Feldt, prezident EuroDéfense Deutschland.
Vedle toho však upozornil, že vždy jsou jistá rizika, se kterými se musí počítat. „Musíme žít s riziky, nelze žít bez rizika,“ uvedl s tím, že nulové riziko ve skutečnosti nikdy nenastane. „Samozřejmě, když budeme dělat dojem, že můžeme minimalizovat riziko na nulu, pak lžeme,“ dodal Feldt.
