Apokalypsa Evropy? Pomoci mohou uprchlíci, říká Zaorálek a klaní se jim

„Mohutná uprchlická vlna Evropu, Evropskou unii zastihla nepřipravenou. Fronta boje s Islámským státem se přenesla i do ulic dvou západoevropských metropolí,“ uvedl Miloš Balabán, organizátor akce a vedoucí Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK, bezpečnostní konferenci v Profesním domě na Malostranském náměstí v Praze.

Právě na to se snažili řečníci hledat odpověď. „Evropa prochází vážným testem, zda se v ní podaří udržet jednotu,“ doplnil Balabán. Středisko bezpečnostní politiky pak uvedlo tři možné scénáře budoucího vývoje – Rozpadlá, rozdělená a znovuzrozená Evropa. 

Zaorálek: Nebezpečí číhá v nás samých

Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka čelí Evropa těžkým zkouškám. Upozornil ale, že krize se dějí a největším nebezpečím není Islámský stát, největší nebezpečí se může skrývat v nás samých. „Kladu si otázku, do jaké míry náš způsob, kterým se teď koupeme téměř s rozkoší v tom, jak mluvíme o všech těch krizích a apokalypsách kolem, není součástí toho problému, který máme řešit,“ uvedl.

Zaorálek upozornil, že je třeba hledat právě především řešení. „Tak dlouho budeme o těch krizích a apokalypsách mluvit, až se opravdu stanou, a nemyslím si, že to je jenom rétorika. Postoj, který máte k životu, to, jestli hledáte způsob, jak z problému vyjít, nebo jestli se naopak zabýváte studiem svého úpadku, to je něco, co může mít vliv na to, jak si se světem poradíme,“ říkal Zaorálek.

Český expert: ISIS je apokalyptická sekta. A uprchlíci utečou i před suchem

Dle ministra zahraničí se obáváme rizik Islámského státu či rozpínající se Číny, ale je jiná hrozba – i vyspělá civilizace může „zplodit barbary ze svého středu“, připomenul Zaorálek smutnou historii nacistického Německa. 

Narážel přitom i na migrační krizi. „Je to veliká otázka, milí přátelé, kdo skutečně je ten, kdo probojovává humanitu v tomto světě. To já nevím. Někdy si říkám, jestli to nejsou spíš ti, kteří bojují o poslední zbytky důstojnosti někde v Sýrii, v Turecku a na Ukrajině,“ nadhodil Zaorálek myšlenku.

„Když mluvíme o krizích a apokalypsách, jestli nás někdo zachrání před těmi krizemi, tak jestli to nebudou tihle, možná je ani moc nevidíme, kteří bojují o důstojnost v těžkých podmínkách. Těm bych se poklonil,“ uvedl Zaorálek.

„Evropa není naším pilířem. Cítíme se více jako Češi“

„To, co řekl pan ministr, je inspirativní. Je třeba si zachovávat zdravý rozum a přiměřený optimismus,“ reagoval profesor Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK. Uvedl, že dnešní doba má samozřejmě i problémy, které můžeme, ale i nemůžeme ovlivnit – jako jsou třeba proměny přírodního prostředí.

Profesor Václav Bělohradský, politický sociolog, upozornil, že problémem je i to, že politika se dnes odehrává v toxickém prostředí. Varoval před „tekutým hněvem“. „Tekutý hněv se valí celou společností... Lidé jsou neustále rozhořčení, ale to rozhořčení je těkavé, jsou rozhořčení na všechno,“ říkal.

„Jestliže se tady objevují rozsáhlé skupiny obyvatel, které se cítí sociálně znevýhodněné, má to dopad na politiku všech zemí,“ zareagoval Balabán na „tekutý hněv“. „Není to jen otázka Evropy, podívejte se, co se děje ve Spojených státech, kde by nikdo neřekl, že populista takto může zabodovat v primárkách,“ narážel na tažení Donalda Trumpa do Bílého domu. 

„Ruské tanky budou v Praze.“ Experti: Čechy i Slováky ohrožuje propaganda

Bělohradský vidí problém v tom, že „evropanství“ se nestalo pevnou součástí našeho já. „Evropa se nestala pilířem naší identity,“ mluvil o zklamání. Cítíme se dle něj Čechy, Italy, Evropa není naší hlavní identitou, ač v to jeho generace po 70. a 80. léta věřila, že to tak bude. „Evropa má dnes problém s krizí elit,“ upozornil profesor Bárta. Jeden evropský politik, který všechny inspiruje, zkrátka není.

Zaorálek: Nejsem pitomeček. Může to dopadnout i špatně

„Tlaky často přichází zvenku,“ upozornil Tomáš Prouza, státní tajemník pro Evropské záležitosti. A zmínil naše „přátele z Ruska“.

Chápe také, proč tolik lidí vyděsila migrační krize, protože naposledy jsme fotky desetitisíců lidí, kteří pochodují po Evropě, viděli v roce 1945. „Máme se velmi dobře, neříkám, že si to uvědomujeme,“ míní Prouza. „Máme se příliš dobře, nic nás neohrožuje, dokud se máme příliš dobře, tak se nesoustředíme... My jsme zapomněli, že pokud chceme jít někam dál, stojí to i pot a prošlapané boty,“ dodal Prouza.

Ministr zahraničí Zaorálek v následné diskuzi doplnil svá slova: „Nejde o to si říkat špatné scénáře, jde o to uvědomit si, na čem záleží.“ A rozvášnil se. „Já neříkám, že jsem pozitivní optimista, takový ten pitomeček, který říká, že to dobře dopadne,“ pokračoval. Dle něj se samozřejmě Evropa může začít sypat. Je však třeba hledat řešení, jak ji zachránit. Připomněl i svůj spor s euroskeptikem Václavem Klausem, že by v případě pádu EU nemuselo přijít nic lepšího, právě naopak.