14°C
„Česku utíkají miliardy z dotací, vůbec o ně nebojuje.“ Úředník v Bruselu radí, co zlepšit
Až pětina rozpočtu evropských dotací je rozdělována na základě soupeření jednotlivých členských států. Jde o miliardy eur, které jsou určeny hlavně na rozvoj vědy, výzkumu nebo na projekty v dopravě a energetice, ale Česko každý rok sáhne jen na drobné. „Česko tyto peníze neumí čerpat, poráží nás i Estonsko nebo Litva,“ říká v rozhovoru pro Blesk Zprávy Petr Mooz, který pracuje na rozpočtovém ředitelství Evropské komise.
V letech 2007 až 2013 mohla Česká republika vyčerpat přibližně 700 miliard korun z dotací, které pro ni byly připraveny. Nakonec nevyčerpala přibližně čtyři procenta. O další peníze ale Češi přichází kvůli tomu, že se nesoustředí na dotační programy určené pro všechny členské státy. Jde přitom o přibližně pětinu celkového bruselského dotačního rozpočtu.
„Z evropského rozpočtu se dá čerpat dvěma způsoby. Jeden se týká kohezní politiky, tedy například fondů pro regionální rozvoj, evropského sociálního fondu nebo společné zemědělské politiky. Tyto prostředky mají členské státy podle určitých pravidel předběžně zarezervovány. O část rozpočtu, přibližně 15 až 20 procent, ale soupeří všechny státy,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Petr Mooz z Evropské komise.
Soupeření probíhá na základě otevřených výzev pro získání grantů nebo kontraktů s Evropskou komisí či agenturami EU, do kterých se mohou přihlásit například firmy, neziskové organizace, univerzity a další organizace. „Jedná se o oblasti inovace, výzkum, podporu malých a středních podniků nebo rozvoj evropské transportní dopravní sítě a energetické sítě,“ upřesnil Mooz.
„Česi se soustředí jen na to, co mají jisté“
A právě v „konkurenčním“ fondu máme rezervy. „Česko se soustředí na fondy, kde má právo předběžní alokace. Když to srovnám s jinými státy, které vstoupily do EU v oce 2004, tak jejich podíl konkurenčních prostředků dosahuje až 10 procent, zatímco v Česku jsme na 1,5 až 2 procentech,“ řekl úředník v rozhovoru.
Podle něj o této možnosti firmy nebo organizace většinou vůbec nevědí, případně na takové žádosti nejsou připraveny. Například mnohé tuzemské univerzity tak přicházejí o desítky až stovky milionů korun na výzkum. „Některé školy už čerpají, ale to know-how je poměrně složité a většina univerzit, které si na to dokáže sáhnout, spolupracuje s univerzitami ve vyspělejších státech.“
Problém by to mohl být hlavně v budoucnu. „Tím jak bude Česko vyspělejší, tak se na něj nebude vztahovat tolik dotací z regionálních fondů. Potom, pokud se to nenaučíme, nebudeme mít možnost z evropského rozpočtu tolik čerpat,“ dodal s tím, že bychom se této problematice měli jako Česko věnovat co nejdříve, ideálně už v nově chystaném finančním období 2021 až 2027. Doporučuje také speciální brožuru s informacemi o čerpání, kterou za tímto účelem Evropská komise vydala.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.