Šlechtová musela kvůli Zemanovi za Babišem. „Přímá volba vyvolává nenávist“

V superdebatě Blesku se zástupci parlamentních stran většinou shodli na tom, že přímá volba má své mouchy, ale když už byla zavedena, měnit by se zpět na volbu poslanci a senátory neměla. A rozhodně ne s ohledem na to, že lidé nemusí souhlasit s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministryně Karla Šlechtová (za ANO), která platí za Zemanovu stoupenkyni, uvedla, že je Zeman „naším prezidentem, v tuto chvíli kandiduje jako další kandidát do přímé volby a je na lidech, ať rozhodnou“. Ona sama má jasno – Zemana bude volit. Stejně tak se vyjádřili ve studiu Blesku i Milan Chovanec (ČSSD) a Stanislav Grospič (KSČM).

Šlechtová a Chovanec pěli ódu na Zemana. Topolánek je nový člověk, znělo v superdebatě

Šlechtová se za Zemana bila srdnatě. „Nějaký pakt Babiš–prezident? Já se domnívám, že nebyl a ani nebude,“ tvrdila. „Kdyby existoval nějaký pakt a teď řeknu jeden důkaz, tak by ministryně Šlechtová nešla na kobereček k panu Babišovi, kde jsem dostala opravdu vynadáno za svůj vřelý vztah k panu prezidentovi Zemanovi,“ dodala ministryně obrany. Stalo se tak prý „někdy před rokem“. Před paktem Babiš–Zeman varuje například TOP 09, kterou ve studiu zastupoval Jiří Pospíšil. On sám uvedl, že bude volit Jiřího Drahoše.

Exministryně Filipiová by přímou volbu zrušila

Politici řešili i samotnou přímou volbu. Šlechtová ji podporuje stoprocentně. „Vím, že je spousta kritiků této volby, protože nejsou spokojeni především s osobou pana Miloše Zemana, ale tady nemůžeme zpochybňovat právo občanů k této přímé volbě,“ míní ministryně.

Ministryně Topolánkovy druhé vlády Daniela Filipiová (ODS) uvedla, že byla zásadně proti přímé volbě. „Nebyla jsem sama. Teď nemyslím jenom ODS, ale i další lidé se vyjadřovali, vyjadřoval se k tomu třeba Petr Pithart, vím, že se k tomu vyjadřovali i někteří ústavní soudci. Ta přímá volba jednak není historicky součástí naší parlamentní zastupitelské demokracie, v tomhle smyslu se sem zavedl vlastně prvek, který je tady naprosto cizorodý. Jeden z argumentů, proč jsme odmítali přímou volbu, bylo, že jsme se báli toho, že se společnost rozdělí na dva nesmiřitelné tábory. A to se podle mě stalo,“ říká senátorka.

Filipiová by tak byla pro zrušení přímé volby. „Společnost je naprosto rozdělená. Až nenávistně,“ varovala.

Chovanec: Rozštěpenost je v celé Evropě

„Když se podíváte, tak ta rozštěpenost je dneska v celé Evropě. Na stejné rozštěpenosti vyhrál Donald Trump americké prezidentské volby. To je prostě daň za změnu společnosti. Společnost se zrychlila, je daleko otevřenější, máte přístup přes internet k mnoha a mnoha informacím i mnoha dezinformacím. A je potom rolí politiků, aby ty dezinformace uváděli na pravou míru,“ podotkl Milan Chovanec (ČSSD).  

On sám je pro přímou volbu, připomněl, že navrhoval na nastávajícím únorovém sjezdu ČSSD i přímou volbu předsedy. „Já si myslím, že ti lidé jsou moudří, v konci konců. A je škoda, že se to nevyužívá,“ dodal.

Pospíšil: Zeman není a nebude mým prezidentem

Za zastánce přímé volby platí dlouhodobě exministr spravedlnosti Pospíšil. „Jsem rád i teď, je dobře, když si lidé vybírají svoji hlavu státu. To, že je kolem toho debata, to, že jsou určité vášně, to patří k demokracii, v demokracii se debatuje, často i vášnivě. Ale k demokracii také patří to, že třeba většina mých spoluobčanů má na určitou věc jiný názor. Takže i když Miloš Zeman nebyl mým prezidentem a nebude mým prezidentem, nebudu ho volit, tak respektuji to, že si ho v minulých volbách vybrala většina obyvatel,“ upozornil.

Volby 2018: Podezřelý balíček, „nahý útok“ na Zemana a rejsci u uren

Lidé si zvykli, míní komunista Grospič

Předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM) upozornil, že komunisté byli ohledně přijetí přímé volby opatrní. Promítnutí přímé volby do ústavního pořádku v současné podobě nepovažuje za „příliš šťastné“. „Ta přímá volba vždycky přináší, že ten mandát je vykládán jako silnější a to se trošku v tomto případě stalo,“ podotkl.

Podle Grospiče není nutné volit přímo hejtmany či starosty, přímou volbu hlavy státu by však již ponechal. „Myslím si, že lidé si na to zvykli, a myslím si, že není vhodná doba ani nutnost se vracet zpátky k tomu, aby prezident byl volen zase Parlamentem ČR,“ dodal Grospič.

Gazdík: O prezidentovi se rozhodovalo i na záchodcích

Petr Gazdík (STAN) nesouhlasil, že by přímá volba starostů, hejtmanů či primátorů způsobila třeba na Slovensku něco negativního a diví se tam Čechům, proč to po přímé volbě prezidenta také nezavedli. „My bohužel jako země jdeme vždycky z extrému do extrému. Byla tady volba, kdy se rozhodovalo o tom, kdo bude prezidentem, na záchodcích Pražského hradu a kdy tu nechutnost národ viděl. Z toho vznikla ta potřeba přímé volby prezidenta,“ uvedl Gazdík.

„Osobně jsem to tak dramaticky neviděla, to spíš bylo hodně zveličeno. Byla jsem tam, možná mi něco uniklo. Ta přímá volba je nedomyšlená,“ kontrovala Filipiová.

Bělobrádek: Ohledně volby jsem vystřízlivěl

Češi šli podle Gazdíka do druhého extrému a Ústava na to nebyla připravena. Sám Gazdík dřív prosazoval vyšší počet podpisů, které by musel kandidát získat – 100 tisíc nebo i 200 tisíc. Zpětně ale uznal, že 50 tisíc podpisů je adekvátních.  

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) souhlasí, že přímá volba byla zavedena po „katastrofální nechutnosti, která byla na Hradě při druhé volbě Václava Klause“. I on byl z toho důvodu příznivcem přímé volby. „Dneska už jsem trochu střízlivější – nikoli kvůli tomu, že byl zvolen Miloš Zeman, to není ten důvod. Ten důvod je takový, že naše Ústava nepředpokládala, že na Hradě budou lidé, kteří si budou Ústavu vykládat někdy velmi svérázně,“ míní. 

Termín a systém prezidentských voleb 2018 najdete zde

Všechny kandidáty na prezidenta 2018 najdete zde

Průzkumy volebních preferencí najdete zde

Vše o okrskových volebních komisích čtěte zde

Jak volit s voličským průkazem čtěte zde

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Autorské komentáře k volbám prezidenta ČR čtete na Reflex.cz