Online: „Bojí se mě,“ vzkazuje Topolánek. Podle právníků je jeho boj o Hrad v ohrožení

„Nechalo mě to naprosto chladným. Vidím to jako vyjádření jisté obavy, jestliže zaměstnanci největšího koncernu nejsilnějšího muže v republice přicházejí s tímto poměrně účelovým argument. Bojí se mě. Nemám z toho žádný strach,“

řekl Blesku Mirek Topolánek. "Pokud má někdo obavu o ústavnost těchto kroků, může je kodifikovat pro budoucnost, nikoliv retroaktivně, to je první věc. Druhá věc: jak tedy jsou platné ty podpisy, když já jsem podepsal veřejné občanské listiny dvěma kandidátům? Jsou ty mé podpisy platné? Která ta listina platí, když tam není žádné datum ze Senátu? Já si počkám na vyjádření právníků, myslím si, že to je bouře ve sklenici vody a že bude v rámci svobodné soutěže velmi rychle smetena ze stolu. A na právnících je, aby příště bylo jednoznačně jasné, jak to má být."

"Já si myslím, že to ustanovení je pozůstatek parlamentní volby prezidenta, který dělá ať už ze senátorů, a nebo poslanců nadlidi. Někdo, kdo je nadřazený normálním občanům,"

uvedl Miloš Zeman v Lipníku nad Bečvou při setkání s občany. Jeden z nich si stěžoval, že 10 senátorů a 50 tisíc podpisů od občanů je nesrovnatelná podpora pro prezidentské kandidáty. "Nejjednodušší způsob by bylo tento styl prostě zrušit a ze zákona o přímé volbě vypustit tak, aby každý, kdo chce kandidovat, musel získat alespoň souhlas 50 tisíc občanů. Protože řekněte mi, prosím vás, co je to za kandidáta, který nedokáže získat ani důvěru 50 tisíc lidí, když celkový počet oprávněných voličů je 8,5 milionu. Proč se tam ten kandidát vůbec cpe?" tázal se Zeman. Reagoval i na ministerstvo vnitra. "No, to je totéž, jako kdybyste volili více stran," kontroval Zeman ohledně toho, že někteří zákonodárci se podepsali více kandidátům.

"Dnešní spor ústavních právníků a ministerstva vnitra vnáší mezi voliče obrovskou míru nejistoty,"

míní kandidát Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Poznamenal, že "státní autorita" by nyní měla vydat jasné stanovisko, aby nemohly být volby zpochybňovány. "Nyní zvažuji se svými právníky kroky, které je možné udělat, aby se situace pro voliče vyjasnila," uvedl Hynek.

Kandidaturu zároveň dvěma uchazečům o účast v prezidentských volbách podle dostupných informací podepsalo pět senátorů. Pokud by byly jejich podpisy zpochybněny, což si myslí několik právníků, ohrožena by byla především kandidatura bývalého premiéra Mirka Topolánka, případně i lékaře a aktivisty Marka Hilšera. Jak Hilšer, tak bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer poskytli dnes své kandidátní listiny, kryje se u nich senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL).

Pod Topolánkovou kandidaturou se objevují jména senátorů, kteří podpořili i Hilšera, nebo Fischera. Fischerovi a Topolánkovi současně podepsali kandidaturu Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Leopold Sulovský (nestraník zvolen za hnutí Ostravak). Na kandidátních listinách Topolánka a Hilšera by měl být zároveň uveden František Bradáč (KDU-ČSL).

"Mě by zajímalo, jestli ti senátoři a poslanci zvažovali – a ten podpis u některých byla třeba i čerstvě získaná pravomoc volbou, týden stará – jestli zvažovali třeba, co to znamená, když bude větší počet kandidátů, nebo jak to ovlivní případný postup do 2. kola nebo tzv. rozdrobení hlasů. Pokud je to ale takto možné, tak to akceptujme,"

řekl ve studiu Blesku šéf Pirátů Ivan Bartoš. "Já jsem velmi kritický k panu Topolánkovi a k jeho způsobu vládnutí v ČR a vůbec, kam se ta politika za pana Topolánka dostala. To jsou všechno důvody, proč jsme začali dělat Pirátskou stranu, tito politici," přiznal. Od prezidentské kampaně čeká, že bude "ostrá", doufá, že její závěr nepřeroste ve "fake info, jako to bylo v předchozí prezidentské volbě a jak to bylo ke konci této kampaně voleb do Poslanecké sněmovny, protože tam už se jely jenom dezinformace a manipulace".

Náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna v rozhovoru pro Blesk.cz: „Abychom změnili názor, musela by se změnit ústava. Ani Nejvyšší správní soud nemůže mít jiný názor, jinak by došlo ke krácení ústavního práva.“

Podle Dienstbiera by se jednoznačně měly škrtat podpisy kandiátů, kteří se podepsali vícekrát, všem kandidátům. K tomuto názoru se přiklání i Wagnerová, případně by posloupnost podpisů podle ní musel dokazovat soud. Na kandidátních listinách, které podepisují zákonodárci, totiž není ani datum, natožpak čas.

Takhle například vypadala kandidátní listina Jaroslava Kubery (ODS), který se nakonec do voleb nepřihlásil:

„Divila bych se, kdyby to neskončilo u soudu,“ řekla Blesk.cz také někdejší soudkyně Ústavního soudu. Ministerstvo vnitra uvedlo podle ní kandidáty výkladem v omyl. „Je otázka jaké důsledky to může mít. Zaznamenala jsem názor, že když stát uvedl v omyl, tak by se to mohlo odrazit na shovívavějším přístupu soudu, ale já si neumím představit, že by soud případně tato okolnost mohla vést k tomu, že stát, který se zachová špatně, by mohl přebít zákon. To je pro mě velká otázka. Pokud ti kandidáti vynaloží nějaké peníze, tak by mohli eventuálně žalovat stát, že je uvedl nesprávným postupem v omyl a žádat náhradu škody,“ uvedla.

Kandidaturu na prezidenta podalo na ministerstvo vnitra 18 lidí. Část uchazečů ale podle dostupných informací nesplňuje zákonné požadavky a bude z volebního souboje vyřazena. Jména přijatých kandidátů úřad zveřejní 24. listopadu. Podle průzkumu společnosti Median pro Seznam Zprávy by Zeman a Drahoš postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Drahoš by podle volebního modelu získal ve druhém kole 51 procent hlasů. V září byl rozdíl vyšší, Drahoš by vyhrál s 55,5 procenta hlasů.

Mirek Topolánek na Twitteru zareagoval na spory kolem jeho kandidatury jen velice stručně. „Že by se mě báli?“ ptá se v tweetu. „Já se nebojím!“ vzkazuje obratem.

Ministerstvo vnitra si dál stojí za svým výkladem, který je pro Mirka Topolánka dobrou zprávou. Podle náměstka Petra Mlsny by se mohl najít i „škodolibý“ senátor či poslanec, který podepíše několik listin schválně a přitom bude tvrdit, že podepsal jen jednu. „Ministerstvo vnitra by je pak nemohlo zaregistrovat a tento škodolibý poslanec nebo senátor by je vyřadil ze hry. To je naprosto absurdní výklad ústavních právníků,“ prohlásil Mlsna.

Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb může podat jen kandidát, kterého ministerstvo vnitra do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný. ČTK to dnes řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. „Nemůžete podat správní žalobu ve věci někoho jiného. Kandidát se může bránit proti tomu, že nebyl zaregistrován, ale nelze podat žalobu na to, že byl zaregistrován někdo jiný,“ uvedl Mlsna.

Bod 5 článku 56 Ústavního zákona 71/2012 Sb. o zavedení přímé volby prezidenta zní:

Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.

23 podpisů poslanců sesbíral Vratislav Kulhánek a je si jistý, že případné problémy se ho netýkají. Blesku to řekl jeho mluvčí Vladimír Šulc.

„Ten paragraf hovoří v množném čísle. Vnitro má pocit, že tam může být pochybnost. Není tam napsáno, že 'navrhující poslanec nebo senátor může podpořit pouze jednu kandidátní listinu'. Došli k závěru, že se to dá vykládat tak, že je vyloučena totožnost podporující skupiny poslanců nebo senátorů. Oni si zvolili, podle mě správnou cestu, že když tu jsou dvě možnosti výkladu a jedna je ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva, tak si vybrali tu liberálnější,“ řekl pro Blesk.cz Kudrna.

Za ministerstvem vnitra stojí jiný z ústavních právníků. I Jan Kudrna je zastáncem výkladu, že zákon mluví o konkrétní množině zákonodárců, nikoliv o jednotlivcích. Problém by podle něj při takovém výkladu nastal pouze tehdy, sešlo-li by se deset podpisů stejných senátorů, nebo dvaceti stejných poslanců pod dvěma různými kandidaturami. Což se s největší pravděpodobností nestane. Duplicita jednotlivců nevadí.

Marek Hilšer získal 11 podpisů senátorů a je si jist, že jeho se aktuální problém netýká. „Nasbíral jsem 10 podpisů senátorů ještě v době, kdy se nepodepsali nikomu. Nejistotu nemám, věřím, že dostatek podpisů mám,“ řekl Blesku Hilšer, který se přiklání k výkladu ministerstva vnitra.

Problém se týká zřejmě hlavně expremiéra Mirka Topolánka, který má podle dostupných informací 10 senátorských podpisů, tedy potřebné minimum. Minimálně Tomáš Czernin (TOP 09) ale podepsal dvě kandidatury - Topolánkovi a Pavlu Fischerovi.

Vnitro trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon to nezakazují, řekl včera náměstek Petr Mlsna v České televizi. „Ministerstvo vnitra přistoupilo k tomu, že zákon o volbě prezidenta jasně říká, že ta skupina navrhujících poslanců je ta homogenní skupina, ale nebrání jednotlivému poslanci nebo senátorovi podepsat více petičních archů, stejně jako občanovi,“ řekl bývalý ministr bez portfeje v Nečasově vládě.

„To, že senátoři nebo poslanci neznají zákony a že je neznají ani kandidáti na prezidenta, tak pokud kvůli tomu se vůbec do té volby nekvalifikují, tak je to jejich chyba. To není zmatek na straně státu,“ má jasno Dienstbier. „Bylo to vyjádření pracovnice PR odboru a ne věcně příslušných útvarů. Řadová úřednice nevykládá zákony. Nevidím důvod, proč by to mělo zpochybnit volby. Předpokládám, že vnitro nemá žádnou jinou možnost, než ty zdvojené podpisy vyškrtnout a pak rozhodne, kdo jich má dost,“ argumentuje někdejší předseda Legislativní rady vlády.

Stejný názor má také exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), který pro Blesk.cz řekl, že zákon mluví jasně. „Senátor se může podepsat pouze jednomu z kandidátů. Pokud se podepsal vícekrát, jeho podpisy musí být na všech listinách hodnoceny jako neplatné. Vnitro nemůže posuzovat, komu toho senátora ponechá,“ míní Dienstbier. „Nemůžou říct, že Fischer jich má dost, tak Czernina nechají Topolánkovi. Pan senátor Czernin se veřejně vyjádřil, že jeho kandidátem je Pavel Fischer, ale že to tedy podepsal i tomu Topolánkovi,“ dodal.

Václav Pavlíček, odborník na ústavní právo: „Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování.“

Jan Kysela, ústavní právník: „Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný.“

Na problém upozornila MF Dnes, která oslovila některé ústavní právníky. Ti nechápou výklad zákona podle ministerstva vnitra. To vydalo stanovisko, že zákonodárci se mohou podepsat pod několik kandidatur. Zákon zní přitom takto:

Podle § 21 odst. 2 zákona o volbě prezidenta „navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu“.

Situace kolem registrace do prezidentských voleb se komplikuje. Možnost podat přihlášku do boje o Hrad skončila včera v 16:00. Některé podpisy zákonodárců na kandidátních listinách ale nemusí platit.