14°C
V Turecku končí po dvou letech výjimečný stav. Erdogan si ale otěže pevně podrží
V Turecku skončí tento týden výjimečný stav, který v zemi platí po pokusu části armády o puč v červenci 2016. Turecká vládní strana ale v pondělí předložila parlamentu návrh zákona, který označuje za protiteroristický a který posílí pravomoci úřadů mimo jiné, pokud jde o možnost delší vazby podezřelých osob bez vznesení obvinění. Zákon má také rozšířit okruh důvodů pro zákaz demonstrací, informoval deník Hürriyet.
Výjimečný stav byl v Turecku vyhlášen v červenci 2016 a od té doby byl každé tři měsíce prodlužován. Poslední prodloužení z letošního dubna vyprší ve čtvrtek. Opozice výjimečný stav kritizovala s tím, že ho vláda využívá k pronásledování svých oponentů. Za jeho trvání režim v souvislosti s pokusem o puč pozatýkal na 50 tisíc lidí a na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů, přišlo o práci.
Lidi nečeká výrazná změna
„Během posledních dvou let se Turecko naprosto změnilo. Výjimečný stav prezidentovi pomohl nastolit tvrdý režim, umlčet všechny kritiky a zbavit obyvatele jejich základních práv. To se s odvoláním výjimečného stavu nezmění,“ uvedl Fotis Filippou, náměstek ředitele humanitární organizace Amnesty International.
„Konec výjimečného stavu neznamená, že skončí boj proti terorismu. Budeme pokračovat v boji proti všem formám terorismu, obzvláště proti organizaci FETÖ,“ prohlásil v pondělí turecký ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül s odkazem na hnutí Fethullaha Gülena. Jeho vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim.
Nový protiteroristický zákon má například umožnit guvernérům dočasně zakázat osobám, které představují „riziko pro veřejný pořádek a bezpečnost“, vstup do určitého regionu. Zákon také předpokládá v určitých případech možnost několikerého prodloužení vazby bez vznesení obvinění. Deník Hürriyet uvedl, že návrh také rozšiřuje důvody pro zákaz demonstrací, blíže to ale neupřesnil.
Erdogana čeká posílení moci
V Turecku byl minulý týden zaveden prezidentský systém, který dává prezidentovi Erdoganovi větší pravomoci. Už o víkendu vydal Erdogan devět prezidentských dekretů, jimiž upravil fungování pěti desítek institucí. Například řada finančních institucí, včetně centrální banky a několika kontrolních finančních orgánů pro banky a kapitálové trhy, bude nově spadat jen pod ministerstvo financí, zatímco dříve spadaly tyto orgány pod více ministerstev.
Témata:
Související
