Erdogan s volbami zřejmě posílí svou moc. Turecko se změní na prezidentský stát

Autor: Darina Jíchová, ČTK - 
21. 6. 2018
15:30

Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (64) čekají v neděli prezidentské volby. A v případě očekávaného dalšího se může těšit na ještě více pravomocí než dosud. Země po změně ústavy přechází na prezidentský systém, a to v době, kdy naopak Erdoganova vládní islámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) ztrácí vliv. Původně se měly volby konat až v listopadu 2019. Hlasovat může až 56,3 milionu voličů.

Po volbách de facto zanikne pozice premiéra a jeho funkce převezme prezident, jehož role byla původně ceremoniální. Novelizovaná ústava Erdoganovi v případě znovuzvolení umožní vydávat dekrety, bude tedy mít moc jednostranně schválit a zavést jakýkoliv zákon. Právo vládnout pomocí dekretů má Erdogan už dva roky, ale jen kvůli tomu, že vláda po nezdařeném pokusu o převrat v roce 2016 vyhlásila mimořádný stav.

Díky změně politického systému však bude schopen pomocí dekretů rozhodovat i za běžného stavu. Svou strukturou tak Turecko bude připomínat Spojené státy, prezident bude přímo jmenovat své ministry, nejvyšší soudce a generální prokurátory. Pokud bude v neděli Erdogan znovu zvolen bude mít svých rukou kontrolu nad výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí.

Boj o prezidentské křeslo bude zřejmě dvoukolový

O nejvyšší funkci se utká šest kandidátů, mezi nimiž je jedna žena a jeden uvězněný politik. Favoritem je Erdogan, který zemi vládne od roku 2003. Nejprve byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Pokud nezíská už v prvním kole 24. června přes 50 procent hlasů, bude se konat 8. července kolo druhé.

Podle posledního průzkumu turecké agentury SONAR Erdogan v prvním kole patrně většinu mít nebude.

Prezident Erdogan (vpravo) s protikandidátem Muharrem IncePrezident Erdogan (vpravo) s protikandidátem Muharrem Ince | čtk

Největší šanci postoupit s Erdoganem do druhého kola má podle průzkumů veřejného mínění kandidát Lidové republikánské strany (CHP) Muharrem Ince (54). Tento dlouholetý poslanec největší opoziční strany patří už léta k hlasitým oponentům vládní strany AKP i Erdogana, jehož kritizuje za uzurpování moci, potírání svobody slova a potlačování demokracie.

O úřad tureckého prezidenta se uchází také bývalý lídr opoziční prokurdsky orientované Lidové demokratické strany (HDP), Selahattin Demirtaş (45), který je ale od konce roku 2016 ve vězení. Loni v prosinci s ním začal soud kvůli obvinění z terorismu, což jeho strana označuje za politicky vykonstruované obvinění.

Erdogan má výhodu díky kontrole médií

Jedinou ženou mezi prezidentskými kandidáty je předsedkyně nové Strany dobra, Meral Akşenerová (61), která se od založení strany loni v říjnu stala populární kritičkou prezidenta Erdogana. Na oficiálním seznamu uchazečů o prezidentský úřad je také předseda levicové Vlastenecké strany, Dogu Perinçek (75) a šéf proislámské Strany štěstí, Temel Karamollaoglu (76).

Přestože jsou Erdoganovy šance na konečné vítězství dost vysoké, odborníci připomínají, že při volbách v Turecku je možné všechno. Uznávají, že Erdogan i díky své kontrole nad médii má značnou výhodu. Dva opoziční členové místní rady proti televiznímu vysílání poukázali na to, že Erdoganovi a AKP vyčlenila televize celkem 67 hodin na vlastní propagaci, zatímco hlavnímu Erdoganovu soupeři v prezidentských volbách Incemu méně než sedm hodin.

Erdogan navíc nechal uvěznit své nejhlasitější kritiky. Od pokusu o převrat vede Erdoganův režim čistky napříč celou společností. Propuštěno ze zaměstnání či suspendováno bylo na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů, z toho přes 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi.

Naposledy v dubnu turecký soud navzdory mezinárodní kritice poslal do vězení na 2,5 až osm let 15 zaměstnanců opozičního deníku Cumhuriyet, které shledal vinnými z napomáhání teroristickým organizacím. Zaměstnanci deníku byli odsouzeni za spolupráci se separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK) a hnutím duchovního Fethullaha Gülena. Tomu Ankara připisuje zosnování nezdařeného předloňského pokusu o převrat.

Protikandidáti mají oporu v nových médiích

Ve volbách proti němu však přece jen stojí dost silní soupeři. Protikandidáti svou platformu našli v podobně nových médiích, která šíří jejich kampaň. Ince i Akşenerová mají tisíce příznivců.

Neočekává se, že by během souběžných prezidentských a parlamentních voleb došlo k manipulaci s hlasy, prominentní novinářka Asli Aydintasbasová se na toto konto nechala slyšet, že „Turecko není Rusko“. Podle průzkumů se rovněž očekává, že AKP v souběžných parlamentních volbách přijde o dlouhodobě udržovanou většinu a bude muset fungovat v koalici s nacionalistickou Stranou národní akce.

Erdogan dnes rozhlasové stanici Kral FM řekl, že pokud AKP dostane méně než 300 míst v novém 600místném parlamentu, „pak by mohlo dojít na hledání koalice“. Dodal nicméně, že pravděpodobnost toho, že by se tak skutečně stalo, je velmi nízká, uvedla agentura Reuters.

 

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Zobrazit celou diskusi
Další videa