14°C
Mladým lékařům venkov nevoní. A staří praktici utíkají před e-recepty do penze
Když šel Štěpán Šafránek z filmových Básníků ordinovat do Bezdíkova, radost z toho neměl. A mladí doktoři se na vesnice ani do malých měst nehrnou ani dnes, Česká lékařská komora kvůli jejich nedostatku dlouhodobě varuje před kolapsem zdravotnictví. Teď by navíc z venkovských ordinací měli zmizet i vrstevníci primáře Sovy ze seriálové Nemocnice na kraji města. Starým lékařům vadí, že by od roku 2018 měli povinně vydávat elektronické recepty.
Mladí praktičtí lékaři zůstávají ve velkých městech, případně odjíždějí za výdělkem do ciziny. Nepomáhá ani dotace na zřízení ordinace a plat pro zdravotní sestru.
Situace na některých místech se přitom zdá kritická. Praktičtí lékaři chybí hlavně u hranic a v některých regionech Ústeckého, Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského kraje, kde se praktičtí lékaři musí často starat o více než 2000 pacientů.
To potvrzuje i Petr Šonka ze Společnosti všeobecného lékařství. Podle něj jde především o méně atraktivní oblasti venkova a pohraničí. „Stačí, aby tam lékař vážně onemocněl, a vzniká problém. Praxe pak zůstávají řadu měsíců neobsazené. Takové situace nastávají i v oblastech, které se zdají být atraktivními,“ upozorňuje Šonka.
Odborník připomíná, že v nedávné době zaznamenal podobný problém na Českokrumlovsku, ale také jen 30 kilometrů od Prahy. Šonka varuje, že se situace může zhoršit kvůli e-receptu.
Stovka zavřených ordinací kvůli e-receptu?
Podle průzkumů mezi lékaři přibližně dvě procenta praktiků odejdou do důchodu, aby nemuseli e-recept zavádět. Znamená to, že ordinace zavře asi 100 praktiků. „To se nemusí zdát moc, ale uvědomte si, že pokud každý z nich registruje cca 2000 pacientů, tak má 200 tisíc lidí problém sehnat praktika. Potíž je v tom, že hodlají skončit kolegové v méně atraktivních regionech, kde je nemá kdo nahradit,“ vypočetl Šonka.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové problém existuje, není ale tak vážný. Podle statistik ministerstva každý rok dostuduje přes tisíc všeobecných lékařů. Ti pak nastoupí do přibližně 850 úvazků, díky čemuž počet všeobecných lékařů dokonce mírně stoupá.
Podle Šonky v posledních letech získalo atestaci na praktika 197 lékařů. To by podle něj mělo teoreticky stačit na generační výměnu. Zdůraznil ale, že v praxi to tak být nemusí.
Ordinace praktiků přibývají ve velkých městech
Mladým lékařům se na vesnice příliš nechce. „Problém je, že jestli někde přibývají ordinace všeobecných praktických lékařů, pak je to tam, kde jich není tolik potřeba, zejména ve velkých městech,“ řekl k tomu Šonka. Problémem tak je dostat praktické lékaře do míst, kde jsou potřeba.
Šonka uvedl i příklad z Plzeňska. V Plzni vznikla nová ordinace praktického lékaře tam, kde je 15 dalších. Všechny přitom stále přijímají nové pacienty. Stačí ale vyjet z města a situace je diametrálně odlišná. „Tam byl problém řadu měsíců sehnat praktického lékaře pro praxi v Nepomuku a v Žinkovech, cca 30 kilometrů od Plzně,“ zmínil odborník.
Lékaře na venkově čeká složitější práce
Lékaře od práce na venkově odrazuje zároveň vyšší pracovní zátěž a často také rodina. Myslí si to Markéta Pfeiferová ze sdružení Mladých praktiků. Noví praktičtí lékaři podle ní nemohou myslet pouze na systém. „Musí se zamyslet také nad tím, zda v místě svého budoucího působení nalezne i jeho partner pracovní uplatnění, jaké jsou možnosti vzdělání pro děti, jaká je dopravní obslužnost,“ říká k tomu Pfeiferová. Má za to, že praktický lékař má na venkově také složitější práci.
Doktor na venkově musí podle Pfeiferové pracovat mnohem více samostatně. Nemá totiž tolik možností, kam odeslat pacienty za specializovanou péčí. Praktický lékař často bývá zavalen i další administrativou. Pfeiferová upozorňuje, že lékaři například suplují správu sociálního zabezpečení.
Ministerstvo zkouší lákat praktiky dotacemi
Situaci venkova se už více než rok snaží dotacemi vyřešit i ministerstvo zdravotnictví. Lékař, který se rozhodne otevřít si ordinaci v místě, kde předtím chyběla, si tak může přijít až na půl milionu na zařízení ordinace a roční plat sestry. Tuto možnost ale zatím využili pouze čtyři lékaři a ministerstvo v červenci obdrželo žádosti od dalších dvou.
Šonka snahu chválí, dodává ale, že start nové ordinace bývá dražší a získání dotace by podle něj mohlo být jednodušší. Zároveň si myslí, že by na pobídkách měly zapracovat i samotné regiony. Ministerstvo by podle něj ale mělo koordinovat jejich snahu.
Jenže resort vedený Miloslavem Ludvíkem (ČSSD) tuto možnost vyloučil. „Ministerstvo zdravotnictví nemá vůči samosprávám koordinační pravomoc,“ uvedl. Dodal, že podle informací ministerstva v současnosti samospráva nabízí lékařům ordinace za nízké ceny i byty k užívání zcela zdarma.
Podívejte se na rozhovor s předsedou ČLK Milanem Kubkem:
Video
Studio Blesk Milan Kubek
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Žádný lékař nevystudoval ,,zadarmo,, , tak jako každý vysokoškolák. Rodinu studia na každé VŠ stojí nemalé částky a věřte, není to malá částka. Předpokládám, že Vy máte vzdělání základní, jinak byste nepsala takový blud. A lékaři na malých městech a vesnicích opravdu občas něco od vděčného pacienta dostanou, tak jako malíři, zedníci, učitelé na konci roku. Je to na dobrovolnosti každého z nás- nikdo nás nenutí. Z Vás mluví jen závist - máte možnost - proč jste nestudovala lékařskou fakultu ?