Pečují o seniory a postižené. Sestry tu dva tisíce navíc ale zřejmě nedostanou
Příspěvek pro zdravotní sestry ve výši dvou tisíc korun, který se vyplácí od července, zřejmě nedostanou zdravotnice a zdravotníci v domovech pro seniory. A ani v zařízeních pro postižené. Dotace na dvoutisícové přilepšení, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví, se totiž týkají pouze personálu v nemocnicích. Na tyto nerovnosti upozornili poslanci sněmovního sociálního výboru. Seniorské domovy spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které příspěvek sestrám dorovnat nemůže.
„Jsme z toho nešťastní. Příjemcem dotací (ministerstva práce) nemůže být zdravotnický personál z pobytových zařízení. Z našeho resortu není možné financovat tyto personální náklady,“ řekla náměstkyně ministerstva práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD).
Experti poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) a nemocnicích je téměř stejná. Podle odborů mají sestry v domovech ale nižší výdělky než jejich nemocniční kolegyně, zdravotní pojišťovny za jejich práci platí méně.
Na dvoutisícový příplatek, který schválila vláda ve svém nařízení o červencovém růstu platů, vyčlenilo ministerstvo zdravotnictví dotace. Ty putují do státních nemocnic a do krajů, které je rozdělí ostatním zdravotnickým zařízením.
„Dotace ministerstva zdravotnictví se sestrami v domovech důchodců nepočítají. Provozovatelé by podle nařízení měli příspěvek zajistit, nemají na to ale zdroje,“ uvedl poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Vymění sestry seniory za nemocnici?
Domovy pro seniory a postižené se stejně jako nemocnice potýkají s nedostatkem personálu. Nynější opatření by mohlo situaci podle poslankyně Jany Hnykové (Úsvit - Národní koalice) ještě zhoršit a péči o seniory a handicapované ohrozit.
„Je to diskriminace sester v domovech. Už říkají: Půjdeme do nemocnic. Tam je přivítají, protože je sester nedostatek. Kraje se prý usnesly, že sestrám v pobytových zařízeních snad dají tisíc korun, aby je tam udržely. To není řešení,“ míní Hnyková.
Zdravotní a sociální péči se v Česku dlouhodobě nedaří propojit. Překážku představuje právě financování. Zdravotní pojišťovny nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.
„Dalo by se předpokládat, že když klíčová ministerstva má jedna strana, mělo by dojít k dohodě, a to ve zdravotně sociálním pomezí nedošlo,“ řekla poslankyně vládního hnutí ANO Radka Maxová. Resorty zdravotnictví a sociálních věcí v tomto volebním období řídí ČSSD.
„Zlá krev“ v nemocnicích
Odbory usilují dlouhodobě o to, aby se ohodnocení sester ve zdravotnictví a v sociálních službách srovnalo. Podmínky vyplácení dvoutisícového příspěvku odboráři kritizovali. Podle odborového svazu zdravotnictví a sociální péče nadělala nastavená pravidla „zlou krev“ i v samotných nemocnicích.
Na 2000 korun totiž dosáhnou jen sestry, které pracují samostatně na směny u lůžek či na porodních a operačních sálech. Zdravotnice a zdravotníci, kteří pracují na směny a pod dohledem, nemají na příspěvek nárok. Týká se to i ošetřovatelek a sanitářů.
Příplatek upravuje vládní nařízení o změně tarifních tabulek. Odbory žádají, aby pravidla pro vyplácení vláda změnila, až bude předpis upravovat kvůli růstu platů ve veřejném sektoru. Podle dosavadních vyjednávání předáků s kabinetem by se tarify mohly měnit od listopadu.
AQsi mate pravdu...Ovsem plat t. zv sester v Domovech pro seniory se odviji od dosazeneho vzdelani. Plnohodnotner sestry s diplomem tam byly za t. zv totalitniho rezimu.Dnes snad púrevladaji tak zvan osky, paknektere maji trimesicni kurs po zaKLADNIMN VZDELANI