21°C
V Praze jsou kvůli obraně špičky EU. Stropnický: Společná armáda je nesmysl
Evropská unie by měla posílit integraci v oblasti bezpečnosti a obrany. Navrhuje to Evropská komise a unijní představitelé o tomto tématu budou v pátek jednat v Praze na mezinárodní bezpečnostní konferenci. Návrh přichází ve chvíli sílícího napětí ve vztazích evropských lídrů a amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Tři scénáře možného vývoje spolupráce zemí Evropské unie v obranné a bezpečnostní oblasti novinářům popsala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
„Dokument je příspěvkem komise k úvahám o budoucnosti unie v této oblasti a vychází z poptávky po integrovanější a efektivnější obraně ze strany občanů,“ uvedla Mogheriniová. Opakovaně zdůraznila, že posílení evropské obranné spolupráce nemá v žádném případě nahradit činnost Severoatlantické aliance či s ní nějak soutěžit.
Scénář 1: Dobrovolná spolupráce
První ze scénářů komise nazvala „bezpečnostní a obranná spolupráce“. Počítá s dobrovolnou spoluprací zemí případ od případu s tím, že EU by jejich úsilí doplňovala. Posílena by byla obranná spolupráce, účast unie v náročnějších operacích by ale zůstala omezena.
Co má dělat Česko v situaci, kdy se bezpečnostní situace v Evropě stále zhoršuje? Podívejte se na rozhovor s ministrem obrany Martinem Stropnickým:
Scénář 2: Sdílená bezpečnost a obrana
Prostřední ze scénářů má název „sdílená bezpečnost a obrana“ a předpokládá sdílení finančních a operačních prostředků zemí pro vyšší solidaritu v obraně. Unie by tak mohla hrát významnější roli v oblastech, jako je kybernetická obrana, ochrana hranic či boj proti terorismu, posílil by se význam bezpečnostní problematiky v oblastech, jako je energetika, clo nebo výzkum vesmíru. A zesílila by také spolupráce mezi EU a NATO.
Scénář 3: Společná bezpečnost a obrana
Nejnáročnější scénář komise označila jako „společná bezpečnost a obrana“. Předpokládá postupné vymezení společné obranné politiky EU v rámci pravidel posílené spolupráce. Podle tohoto scénáře by se obrana Evropy stala věcí vzájemně se posilujících odpovědností EU i Severoatlantické aliance; unie by byla schopna realizovat náročné bezpečnostní a obranné operace s vyšším stupněm integrace armád členských zemí.
Evropská armáda jako přehnaný termín
Řada médií poté informovala o budoucí „evropské armádě“ a „evropské vojenské velmoci“. Taková označení ale evropští politici označují za přehnaná. „Je to nesmysl a nikdo vytvoření společné evropské armády reálně nenavrhuje. Správným pojmem je „posilování obranné spolupráce“ mezi členskými zeměmi EU a za přispění příslušných evropských institucí. V EU usilujeme o posun obranné spolupráce na vyšší kvalitativní úroveň. Obrana evropského teritoria bude ale i nadále úkolem pro NATO,“ napsal na Twitteru český ministr obrany Martin Stropnický.
1/3 V českých médiích včera opět ožil pojem „evropská armáda“. Je to nesmysl a nikdo vytvoření společné evropské armády reálně nenavrhuje.
— Martin Stropnický (@stropnickym) June 7, 2017
2/3 Správným pojmem je „posilování obranné spolupráce“ mezi členskými zeměmi EU a za přispění příslušných evropských institucí.
— Martin Stropnický (@stropnickym) June 7, 2017
„Víme, že EU není vojenské spojenectví a nebude se v něj měnit. Je to otázka maximalizace přidané hodnoty, kterou může EU nabídnout svým členským zemím k jejich bezpečnostní a obranné spolupráci,“ ujistila Mogheriniová. Zmínila se přitom o takových oblastech, jako je vojenský vývoj a výzkum, rozvoj obranných schopností či kooperace v unijních vojenských či civilních misích a operacích.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg novinářům řekl, že silnější evropská obrana NATO posílí. „Přes 90 procent lidí žijících v EU také žije v členské zemi NATO,“ připomněl. Zásadní podle něj je, aby evropské úsilí alianci doplňovalo, a nezdvojovalo.
Vznikne útvar pro řízení nebojových misí EU
Členské země Evropské unie dnes odsouhlasily vznik střediska, které převezme velení vojenských výcvikových misí EU. Tento útvar bude součástí evropského vojenského štábu, který spadá pod unijní diplomacii. Na práci střediska, které bude nyní řídit unijní mise v Somálsku, Mali a Středoafrické republice, se má v první fázi podílet 25 lidí.
Vznik střediska je jedním z prvních konkrétně viditelných kroků, na kterých se EU dohodla v rámci snahy posílit vlastní schopnosti v obraně a bezpečnosti. Věc byla na pracovní úrovni odsouhlasena už v březnu, definitivní schválení potřebného právního textu ale několik týdnů zdržovala Británie s odvoláním na domácí předvolební situaci. Parlamentní volby se v zemi konají dnes.
Útvar bude odpovědný za operační plánování a vedení výcvikových misí, včetně tvorby jednotek, jejich rozmístění, udržování v operačním prostoru a jejich obnovy. Umožnit má pracovníkům misí v oblastech nasazení, aby se soustředili na konkrétní činnosti s lepší podporou z Bruselu.
Témata:
Související
