S Mackem zakládali první pravicovou stranu po revoluci. Vlivní muži ODS. Kde jsou dnes?

Po sametové revoluci bylo potřeba rychle zvolit nové členy Federálního shromáždění. Hlavní politickou silou se tehdy stalo nově vzniklé politické hnutí Občanské fórum, které získalo rovnou 36,2 procent. Názorové rozdíly mezi členy byly ale obrovské, a tak už v roce 1991 hnutí zaniklo a rozpadlo se na levicové Občanské hnutí, které po pěti letech rovněž skončilo, a na ODS s Václavem Klausem v čele.

Jsou jen tři politici v Česku, kteří se silně zapsali do našich moderních dějin, a nakonec se stali prezidenty. Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus. Poslední jmenovaný vyhrál své straně několik voleb, pomohl rozdělit Československo, důvěru části voličů ztratil při pokusu o opoziční smlouvu s ČSSD a nakonec se stal prezidentem.

Odluka od ODS

Svou domovskou stranu ale postupně začal nesnášet, až ji nakonec úplně opustil. Dnes Klaus nenechá na svém následovníkovi, premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi nit suchou. Má svůj institut a průběžně vydává jednu knihu za druhou.

Václav Klaus a jeho výstup na Blaník, kde o půlnoci z 30. dubna 2004 na 1. května 2004 přivítal vstup ČR do EU. | Blesk

Dnes už nejspíš jen malá skupina mladých lidí bude vědět, kdo byl Jan Stráský. Přitom Husákovy děti a generace před nimi ho zažily nejen v několika vládách, ale i jako půlročního předsedu Československé federální vlády těsně před tím, než se země rozdělila. 

Nakonec ale Stráský v roce 1998 ODS opustil, zastával pozici ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje nebo byl šéfem Národního parku Šumava od roku 2011. Jeho vedení nakonec dostalo pokutu dva miliony korun poté, co Stráský vědomě porušil zákon, když podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, i když je to v chráněných územích zakazázané. Zemřel v roce 2019 v pražských Štěrboholích v domově důchodců.

Poslední československý premiér Jan Stráský zemřel ve věku 78 let. | ČTK / Eret Petr

Společně s Klausem spoluzakládal ODS. Nakonec si ale oba politici nemohli přijít na jméno. Josef Zieleniec stále víc dával veřejně najevo svoji nespokojenost s Klausovými kroky, až nakonec mandát poslance v roce 1997 úplně složil a o rok později opustil i svou mateřskou stranu. A to v době, kdy na ODS padala silná kritika za financování partaje či kvůli opoziční smlouvě.

Spory s Klausem

Zieleniec patřil do skupiny straníků, kteří odešli z občanských demokratů během takzvaného sarajevského atentátu, kdy se část členů vzbouřila proti Klausovi. Poté se ještě několikrát neúspěšně snažil dostat do politiky. Zabýval se  bankovnictvím či evropskou integrací ve firmě JZP, kterou sám založil.

Někdejší europoslanec Josef Zieleniec | Archiv Blesku

Chartista Jan Ruml svého času patřil mezi Klausovy úhlavní nepřátele. Byl to on společně s Ivanem Pilipem, kdo koncem roku 1997 veřejně vyzval předsedu ODS a zároveň šéfa vládního kabinetu, aby odstoupil kvůli skrytému sponzorovi strany. Později byla tato událost označována jako sarajevský atentát, protože když se oba muži rozhodli proti Klausovi vystoupit, tehdejší premiér zrovna v Sarajevu pobýval.

Politikům se ale pokus nepovedl a nakonec založili novou partaj, Unii svobody, která moc dlouhé trvání neměla. Dnes Ruml působí jako nestraník za hnutí STAN v zastupitelstvu Prahy 2. Ještě před svojí politickou kariérou spoluzakládal samizdatové Lidové noviny, v roce 1990 se stal mluvčím Charty 77, kterou sám podepsal a také spoluzaložil týdeník Respekt.

Exministr Ruml již v Senátu působil, kandidovat do něj chce znovu. | Archiv Blesku

Pro mnohé své straníky byl Ivan Pilip považován za stejného zrádce, jakým byl Jan Ruml. A to jen kvůli tomu, že se vymezil proti podivnému přítoku financí na stranický účet. Zastával post ministra školství i financí a nakonec byl před dvaceti lety dosazen jako viceguvernér do Evropské investiční banky.

Ještě před tím byl ale v roce 2001 zadržen na Kubě poté, co se setkal s odpůrci režimu, a hrozilo mu až dvacet let za mřížemi. Nakonec byl ale po pár týdnech propuštěn po mediálním tlaku, kdy se za něj přimlouval během šestihodinové schůzky s kubánským vůdcem Fidelem Castrem i tehdejší předseda senátu Petr Pithart.

V současné době Ivan Pilip podniká, veřejně se stále vyjadřuje k aktuálnímu dění a před lety také působil jako poradce KDU-ČSL v oblasti hospodářské politiky.

Zatímco někteří z předchozích politiků měli problém s Václavem Klausem, Vlastimil Tlustý měl pro změnu spory s novým šéfem ODS a premiérem Mirkem Topolánkem. Ostře kritizoval jeho vládní politiku, až nakonec ODS v roce 2009 úplně opustil. A to ještě tři roky předtím zastával v Topolánkově kabinetu post ministra financí. V pravicové straně byl navíc od jejího začátku, navzdory tomu, že ještě před revolucí byl několik let členem KSČ.

Tlustý má ale na triku škraloupů víc. Údajně spolupracoval rovnou s šéfem českého podsvětí – Františkem Mrázkem. Tlustý mu měl dělat informátora přes jiného muže a za to následně dostat dva až tři miliony korun jako odměnu. Politik ale popřel, že by přijal jakékoliv peníze. Tlustý se ale také zvýraznil přiznáním, že strana chtěla dát fotbalistovi Milanu Barošovi 10 milionů korun za to, že ji podpořil na volebních plakátech. Peníze ale nakonec nedostal, protože Tlustý v kabinetu skončil.

Údajné kompromitující záběry Vlastimila Tlustého | TV Nova

Další kaňkou na jeho pověsti byla kauza s falešnými kompromitujícími fotografiemi, na kterých byl zachycen s figurantkou. Tlustý se nechal nafotit ve vířivce s cizí ženou a snímky pak podstrčil politickému zákulisí, aby dokázal, že na něho jeho spolustraníci shánějí kompromitující materiály. Za to mu hrozilo vyloučení ze strany, ale jeho místní sdružení v Rakovníku ho podrželo.

Dnes Vlastimil Tlustý o ODS říká, že jsou to zločinci a od loňského roku je poradcem jak pro hnutí Přísahu, tak i pro Trikoloru.

Bývalý člen ODS Vlastimil Tlustý vyzývá voliče, aby i přes současný „politický marast" vyrazili k urnám. | archiv Blesku