Lékařům ani sestrám se nelíbí změny ve vzdělávání. Komu se možná vyhnou?

Nicméně prezidentka České asociace sester (ČAS) Martina Šochmanová doufá, že model 4+1, který prosazoval minulý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, neprojde. 

ČAS dlouhodobě usiluje o to, aby současný systém povinného vzdělání všeobecných sester 4+3, tedy jakákoliv střední škola a 3 roky na vysoké nebo vyšší odborné škole, byl zachován a nebyl nahrazen modelem 4+1, kdy by zdravotním sestrám stačila střední škola a rok vyšší odborné zdravotnické školy. Právě tento model v rámci novely zákona navrhl bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Střední škola prý sestrám nestačí

Jenže současné zdravotnictví prý přináší stále složitější technologie a sofistikovanější metody, s nimiž všeobecné sestry musí držet krok a je tak nutné, aby byly kvalifikovanými odborníky, kteří přicházejí do praxe náležitě připraveni.

„Dnešní střední zdravotnické školy už nejsou, co bývaly. Jejich současná koncepce nedokáže sestry dostatečně připravit na mnohá úskalí zdravotnické praxe. Více prostoru je zde věnováno všeobecně vzdělávacím předmětům na úkor odborných. Podle nás je tedy jediným rozumným řešením ponechání stávajícího vzdělávacího modelu 4+3,“ uvádí Martina Šochmanová.

Muži coby zdravotní sestry: Kdysi vládli oboru, dnes nad ním „ohrnují nos“

U Ludvíka o sestrách zatím mlčí

Kvůli stížnosti Evropské federace sesterských asociací (EFN) měl nynější ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) její projednávání přesunout na leden. „V tuto chvíli nebudeme k této věci sdělovat předem žádná stanoviska, probíhají odborné konzultace a budou pokračovat i v rámci Poslanecké sněmovny,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

 „Souhlasíme jak s přeložením projednávání novely ve Sněmovně kvůli stížnosti EFN, tak i s názory nového ministra, že nedostatek sester je nutné řešit především navýšením jejich platů, protože jen tak zajistíme, že sestry nebudou odcházet do jiných oborů nebo do zahraničí,“ upozornila Šochmanová.

V tuto chvíli má přitom v oboru chybět nejvíce potřebných pracovníků za posledních deset let. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pečujících o pacienty trápí Česko již v takové míře, že některé nemocnice už zavřely i některá oddělení. Z posledního odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že v Česku chybí téměř 3300 sester na plný úvazek, z toho téměř polovina v nemocnicích.

Zdravotní sestry dál ubývají. Poslanci po nich nebudou chtít vysokou školu

Motivací má být i zlepšení finančního odměňování

Motivací, jak vrátit sestry, ale i další zdravotnické pracovníky, je podle ministerstva zlepšení jejich finančního odměňování. „Z dlouhodobého hlediska prosté zlepšení finančního ohodnocení zdravotníků samo o sobě k řešení personální otázky ale stačit nebude. Kromě odměňování je nutné věnovat pozornost taktéž pracovním a sociálním podmínkám, přetíženosti personálu a snížení administrativní zátěže,“ upřesnila Čechová s tím, že práce sestry je náročná jak po fyzické, tak i po psychické stránce. „Je třeba také systematicky podporovat prestiž tohoto povolání, která mu jistě právem náleží,“ dodala.

Ministr navíc prohlásil, že by rád nemocnicím umožnil zvýšit sestrám příplatek za směny až na pět tisíc korun za měsíc, což ČAS vítá. Dosud totiž nemocnice připlácely sestrám měsíčně za směny částku od 400 do 1000 korun. „Navrhovaný vyšší příplatek by zlepšil situaci na odděleních s třísměnným nebo nepřetržitým provozem. Jedná se o jedno z dílčích opatření, které by mělo výrazně přispět ke zvýšení atraktivity povolání u sester, které pracují ve směnných provozech,“ upřesnila Čechová.

Nechceme úlevy na vzdělání, říkají sestry. Ministerstvo: „Nemá to váhu“

I lékaři se brání novele svého vzdělávání

Novelou má projít i vzdělávání lékařů. I proti tomu návrhu se ale ozývají ti, kterých se má týkat. Lékařská komora, odbory i asociace nemocnic žádají poslance, aby ji odmítli. „Komora hodnotí tento návrh jako celek velmi negativně, neboť v konečném důsledku přináší zásadní zhoršení postavení neatestovaných lékařů a rovněž navrhované změny nevedou ke zjednodušení vzdělávacího systému a zajištění kvalitní výchovy mladých lékařů,“ uvedla komora v dopisu poslancům.

Podle něj novela neredukuje nadměrně vysoký počet specializačních oborů a „zvyšuje riziko dalšího drobení medicíny prostřednictvím takzvaných funkčních kurzů, ve kterých možná někteří lobbisté spatřují svoji podnikatelskou příležitost“. Jenže resort si za tímto návrhem stojí s tím, že povede ke stabilizaci a zkvalitnění systému specializačního vzdělávání.

Doktoři „vymírají“: Studenti nestačí zaplňovat díry po lékařích v penzi

Demotivační nastavení vzdělávání lékařů

„Novela zákona má širokou podporu významných subjektů, jako jsou lékařské fakulty anebo Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Na počtu navržených oborů panuje shoda i u odborné veřejnosti. Co se týče funkčních kurzů, byly požadovány ze strany celé řady lékařských odborností,“ vysvětlila Čechová.

Šéf České lékařské komory Milan Kubek navíc upozornil, že důsledkem novely může být ještě větší odliv mladých lékařů do zahraničí. Toho se ale ministerstvo neobává, jelikož jejím cílem je právě nastavit takové podmínky, aby se odchod mladých lékařů do ciziny omezil.

„Současné nastavení systému vzdělávání bylo vyhodnoceno jako demotivační, což mohl být jeden z důvodů odchodu zejména čerstvých absolventů medicíny do jiných států, kde jsou podmínky pro vzdělávání nastaveny příznivěji, například kratší délkou specializačního vzdělávání,“ uzavřela Čechová.

Stres a nízké platy: Co všechno devastuje české zdravotnictví?