„Zpočátku jsem měl celkem jasno, ale musím říct, že teď – po tom, co se dozvídám, a také i z častějších osobních kontaktů – bych ještě asi vážil,“ uvedl podle Deníku N Petr Pavel při výjezdu v Jihomoravském kraji ohledně toho, že neví, jestli by v případném druhém kole podpořil Danuši Nerudovou proti Andreji Babišovi.

„Byl jsem si naprosto jistý tím, že Danuše Nerudová by byla lepší varianta než Andrej Babiš. Dnes už si tím tak úplně jistý nejspíš nejsem. Ale přesto se ještě pořád přikláním k ano (...) Některé věci, které se objevují kolem Danuše Nerudové, mně trochu nahání obavy, a proto nechci říct kategoricky ano nebo ne. Ale vyhodnotím si to až těsně předtím,“ dodal Pavel.

O Vánocích podle politologa Komínka musí nastat určitý útlum kampaně. „Lidé mají úplně jiné starosti. To ale neznamená, že o kandidátech dva týdny neuslyšíme. Jedním z důležitých cílů prezidentské kampaně je i vyvolat pocit, že nám daný kandidát rozumí a je jeden z nás. Proto nás budou zásobovat fotkami z rodinné pohody a zdůrazňovat, jak jsou tradice pro ně osobně důležité, zejména na sociálních sítích,“ uvedl Komínek.

Do následných debat podle politologa Komínka všechny týmy své kandidáty pečlivě připravují, ale vždy jde o situaci, kterou nemají plně pod kontrolou. „V nestřežený moment mohou někteří z kandidátů přestat dodržovat nacvičený postup a celá kampaň se může zhroutit jako domeček z karet,“ varuje Komínek. 

Babiš naopak koncem listopadu oznámil, že se do konce roku nezúčastní žádné debaty kandidátů. „Je to strategické rozhodnutí a za mne dává perfektní smysl,“ uvedl Komínek. Cílem debat je podle něj především zviditelnit kandidáta a seznámit veřejnost s jeho postoji, což v Babišově případě není potřeba. „Uvědomuje si to i jeho tým - samotná tisková konference k ohlášení kandidatury byla rámována slovy 'prostě Andrej Babiš, jakého dobře znáte',“ vysvětlil.

Díky neúčasti v debatách má podle Komínka Babiš prostor, aby se věnoval kampani tam, kde mu to může potenciálně přinést větší zisk. „Zároveň tím neodkrývá karty oponentům a hlavně minimalizuje riziko, že nepodá optimální výkon - právě neschopnost kontrolovat své emoce je jednou z jeho největších slabin,“ míní Komínek.

Danuše Nerudová měla ještě podle květnového výzkumu agentury Median podporu 3,5 procenta dotazovaných, Babiš tehdy získal 28,5 procenta a Petr Pavel 19,5 procenta hlasů.

Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by však Nerudovou podpořilo již 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Babišovi model přisoudil 26,5 procenta hlasů a Pavlovi 23,5 procenta.

Politolog Karel Komínek považuje vzestup Nerudové za dramatický. „Z mého pohledu je prozatím nejzajímavějším momentem kampaně,“ uvedl. Její kampaň je profesionální a velmi dobře zpracovaná. „Dokáže vyvolat dojem skutečné občanské kandidátky a má správně načasované a silné momentum. Zároveň ale bude velmi obtížné toto momentum udržet, protože nás čeká poslední měsíc kampaně, který bude plný televizních debat,“ míní.

První kolo voleb v roce 2018 se uskutečnilo 12. a 13. ledna. Ministerstvu vnitra se přihlásilo 20 uchazečů, úřad připustil k volbám jen devět z nich: bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, někdejšího velvyslance Pavla Fischera, hudebníka Petra Hanniga, Hilšera, Horáčka, zbrojaře Jiřího Hynka, manažera Vratislava Kulhánka, expremiéra Mirka Topolánka (ODS) a Miloše Zemana.

V prvním kole volby zvítězil Zeman se ziskem 38,56 procenta Zeman, druhým postupujícím se stal Drahoš, který dostal 26,60 procenta hlasů. Průběh volby narušil incident ve volební místnosti, kde hlasoval Zeman. Ukrajinská přívrženkyně hnutí Femen zde přiběhla polonahá a s hanlivým nápisem na těle k prezidentovi. Žena dostala ve zkráceném řízením podmínku a byla vyhoštěna.

Druhé kolo se konalo 26. a 27. ledna 2018 a zvítězil v něm Zeman se ziskem 51,36 hlasů.

Cesta k přímé volbě prezidenta začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Přímou volbu měly ve volebních programech všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, v prosinci 2011 schválila vládní novelu ústavy Sněmovna, v únoru 2012 novelu přijal Senát a podepsal tehdejší prezident Václav Klaus. Ten přitom patřil ke kritikům nové úpravy, v roce 2011 označil přímou volbu hlavy státu za „populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí“.

V říjnu 2012 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil termín volby, první kolo na 11. a 12. ledna 2013.

V listopadu 2012 ministerstvo vnitra rozhodlo, že do boje o Hrad pustí osm uchazečů: Jiřího Dienstbiera (kandidát ČSSD), expremiéra Jana Fischera (nezávislý), herečku Táňu Fischerovou (nezávislá), skladatele Vladimíra Franze (nezávislý), Zuzanu Roithovou (kandidátka KDU-ČSL), předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotku (kandidát ODS) a Miloše Zemana (kandidát Strany práv občanů - zemanovci). Na základě rozhodnutí soudu pak kandidovala i Jana Bobošíková (ze strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové).

Vítězem prvního kola se stal bývalý premiér a exšéf ČSSD Miloš Zeman, pro kterého se vyslovilo 1,246 milionu voličů (24,21 procenta), Schwarzenberg dosáhl jen o málo horšího výsledku, hlasovalo pro něj 1,201 milionu lidí (23,40 procenta).

Ve druhém kole 25. a 26. ledna 2013 přesvědčivě zvítězil Zeman, který při o trochu menší účasti (59,11 oproti 61,31 procenta v prvním) získal hlasy 2,717 milionu voličů (54,8 procenta). Schwarzenberg za ním zaostal o 476 tisíc hlasů, jeho lístek hodilo do uren 2,241 milionu voličů.

„Myslím si, že byl-li někdo prezidentem, tak jeho ostré soudy o nějakých kandidátech jsou trochu nefér a neměl by je říkat. Proto se tomu bráním a odpovídám spíš na otázky o celém systému,“ uvedl v Epicentru na Blesk.cz exprezident Václav Klaus.

„Prezidentem by měl být férový člověk, měl by to být člověk s pozitivní minulostí, měl by to být člověk, který by neměl mít super velké škraloupy ve svém životopisu,“ dodal.

Jako o možném kandidátovi na českého prezidenta se o Petrovi Pavlovi hovořilo už řadu let. Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel letos v červnu, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň.

Musí ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. „Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem,“ řekl k tomu například v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Andrej Babiš bude v lednu usilovat o prezidentský post s číslem sedm, se kterým v předchozích volbách kandidovala současná hlava státu Miloš Zeman. Danuše Nerudová získala číslo šest a Petr Pavel obdržel čtyřku. Čísla vylosovala Státní volební komise.

Studentské volby prezidenta vyhrála Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentkou by se tedy stala už po prvním kole voleb.

Druhý se mezi studenty umístil Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů. Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

„Velké přízni středoškoláků se celkově těší jen dva prezidentští kandidáti: Danuše Nerudová a Petr Pavel. I mezi nimi je přitom velmi značný rozdíl v počtu získaných hlasů. Na třetím místě je pak s výrazným odstupem Andrej Babiš, který se celkově nedostal ani k dvoucifernému procentuálnímu výsledku,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu JSNS Karel Strachota.

Za Babišem se pak na čtvrtém místě umístil Pavel Fischer s 3,6 procenta hlasů a na pátém Marek Hilšer s 2,6 procenta. Zbývající čtyři kandidáti obdrželi od studentů méně než dvě procenta hlasů.

Podnikatel Karel Janeček si je jistý, že nasbíral více než 50 000 podpisů pro svoji kandidaturu na prezidenta. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel, uvedl v prohlášení. Zopakoval, že podá podnět k Ústavnímu soudu.

„Nechci žít v zemi, kde ten, kdo neobchází zákon – v daném případě kontrolou platnosti podpisů z nějakého druhu databáze občanů – je v zásadní nevýhodě. Víme přitom s absolutní jistotou, že minimálně jeden z kandidátů takovou kontrolu využil,“ poznamenal.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes požadovanou hranici 50 000 občanských podpisů. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50 000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.

„Máme s jistotou více než 50 000 podpisů, kterými občané vyjádřili svou vůli. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel (v rozporu se záměrem ústavy), například kvůli chybě petenta při udání adresy. Není prokázáno, že by celkový výpočet správných podpisů byl méně než 50 000 bez ohledu na stávající špatná pravidla. Důvod je, že v celkovém vzorku 17 tisíc chybělo k nalezení pouze 19 (!) chybně vyřazených podpisů,“ míní podnikatel.

Kdo všechno jde do boje o Hrad?

Na prezidenta kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů.

O budoucím prezidentovi bude moci podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozhodovat za měsíc zhruba 8,3 milionu voličů. Výsledky přijdou ze 14 857 volebních okrsků. Je mezi nimi 110 zahraničních a 14, které budou vytvořeny v každém z krajů a v Praze kvůli hlasování osob v karanténě nebo v izolaci kvůli koronaviru.

Dobrý den, vítáme vás u sledování online přenosu z Boje o Hrad 2023 - přímé volby nového českého prezidenta. Kdo na Pražském hradě vystřídá Miloše Zemana?

O tom rozhodnou voliči - volební místnosti se v případě prvního kola otevřou 13. a 14. ledna 2023 (13. ledna od 14:00 do 22:00, 14. ledna od 08:00 do 14:00). V případě amerického kontinentu se kvůli časovému posunu bude hlasovat 12. a 13. ledna od 14:00 do 21:00 tamního času na zastupitelských úřadech, podobně jako při volbách do Poslanecké sněmovny.