24°C
Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Doněcká oblast, část pod kontrolou Ukrajiny. 128. samostatná brigáda teritoriální obrany absolvuje vojenský výcvik v terénu.
Česká republika nemá v Rusku objekt, který by měla čistě ve svém vlastnictví bez jiné právní úpravy, řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Zvláštní úpravu mají zastupitelský úřad i Český dům. Vláda ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, jimiž se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Česko je nechce dál poskytovat bezplatně, bude žádat i navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky. Tříletou lhůtu zvolil kabinet kvůli promlčecí době i období, po které podle něj Rusko využívá nemovitosti k jiným účelům.
Vláda zrušila usnesení komunistických vlád tehdy okupovaného Československa, jimiž Sovětskému svazu bezplatně poskytovalo desítky pozemků. Rusko je podle vlády i české diplomacie dlouhodobě nevyužívalo pro diplomatické účely, což bylo jednou z podmínek někdejšího rozhodnutí vlád ČSSR. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že Rusko nereagovalo na opakovaná upozornění české diplomacie.
Lipavský dnes řekl, že diplomacie nebude zatím sdílet přesný seznam dotčených nemovitostí veřejně. „Ruské straně jasně komunikujeme, že tyto budovy nejsou součástí diplomatické mise. Další kroky nechceme popisovat, nicméně budeme postupovat s péčí řádného hospodáře,“ uvedl. Rozhodnutí vlády by mohlo znamenat nárok státu vůči Rusku ve výši nižších desítek milionů korun. Při vyčíslení podle Lipavského vyjde diplomacie ze znaleckých posudků.
„Za dlouhodobý přínos v dokumentaci české moderní historie a všestrannou pomoc bránící se Ukrajině udělil generál Řehka organizaci Paměť národa Čestný odznak Armády ČR Za zásluhy,“ informuje armáda na twitteru.
V okupovaném Luhansku pohřbili ostatky 60 vojáků a tří civilistů zabitých dříve v bojích.
Moskva podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko žádat zpětně nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v ČR. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS. Česká vláda ve středu zrušila usnesení ze 70. a 80. let, kterými svěřila tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Rusko podle premiéra Petra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského ale pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.
„Samozřejmě,“ odpověděla Zacharovová v televizním pořadu Solovjov Live na otázku, zda ruská strana podnikne reciproční kroky v případě, že české úřady budou požadovat po Rusku, aby zpětně zaplatilo za pronájem pozemků, které využívá ruské velvyslanectví. Diplomatka podle agentury dodala, že Moskva reaguje odpovídajícím způsobem na každý takový krok vůči Rusku. Více informací zatím neposkytla.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
