Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Z ČR od začátku války odjelo na Ukrajinu devět kamionů s darovanými léky v hodnotě 36 milionů korun, bylo jich přes 880.000 balení. Další čtyři vypravilo ministerstvo zdravotnictví tento týden. Už dříve uvedlo, že do země dováží podle požadavků Ukrajiny léky přímo od výrobců, které neměly jít na český trh.

„V rámci posledních čtyř várek pomoci jsou na Ukrajinu převáženy především léčivé přípravky ve formě roztoků, které svým obsahem a koncentrací odpovídají plazmě. Pomáhají při obnově nebo ztrátě mimobuněčné tekutiny,“ uvedlo ministerstvo. Ke ztrátě dochází například při dehydrataci.

S členstvím ČR v NATO jsou spokojeny tři čtvrtiny Čechů, největší podíl od vstupu do aliance, uvádí průzkum CVVM. Převládá názor, že NATO je zárukou míru.

U ukrajinských dětí, které v Plzni přišly k zápisu tento týden, bude nyní město podle nastaveného harmonogramu řešit umístění do jednotlivých škol. „Vzhledem k vytvořeným kapacitám lze předpokládat, že se budoucí žáci v drtivé většině umístí v příslušném spádovém obvodě. Předpokládáme, že do 15. července budeme mít kompletní informace o umístění budoucích žáků na jednotlivé školy,“ řekla Škrlantová.

Ke zvláštním zápisům, které se tento týden konaly na plzeňských, městem zřizovaných, základních školách, přišlo 747 dětí ukrajinských uprchlíků. Je to méně, než město čekalo. Některé předpoklady počítaly s tím, že k zápisu na první a druhý stupeň základních škol přijde v Plzni až kolem 2000 dětí, které s rodiči uprchly před válkou z Ukrajiny. Do městských základních škol už nyní chodilo 407 dětí uprchlíků, řekla dnes ČTK vedoucí magistrátního odboru školství, mládeže a tělovýchovy Dagmar Škrlantová.

„Plzeň není výjimkou v tom smyslu, že k zápisům přišlo méně budoucích žáků, než se registrovalo přes koordinační centrum. Důvod může být i ten, že děti již na území města Plzně nepobývají nebo rodiče plánují odjezd z Plzně, případně ještě nejsou nijak rozhodnutí a budou zápis řešit až v závěru srpna,“ řekla.

Vedou se intenzivní jednání, jak by se Česká republika mohla zapojit do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil, řekla ministryně obrany Jana Černochová.

O dotace na rekonstrukci, dostavbu nebo úpravu bytových i nebytových prostor tak, aby v nich mohli žít lidé prchající z Ukrajiny před válkou, mohou nyní žádat i nestátní neziskové organizace a církve a církevní instituce. Zároveň se zvýšila maximální částka, kterou bude možné z programu čerpat na ubytovací kapacitu pro jednoho člověka. Novinářům to dnes v Brně řekl náměstek ministra pro místní rozvoj pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Připomněl, že výzva k podávání žádostí o dotaci je prodloužena do konce srpna.

„Dosud platilo, že bylo možné získat až 120.000 korun na zajištění ubytování pro jednu osobu, tento limit jsme zvýšili na 150.000 korun. Dosud mohly o dotace žádat pouze obce a kraje, nyní jsme program rozšířili na nestátní neziskové organizace a církve a církevní právnické osoby,“ uvedl Semorád.

Dodávky zboží přes území Litvy do ruské enklávy Kaliningrad by se během několika dnů mohly vrátit k normálu. Agentuře Reuters to řekly dva zdroje obeznámené se situací. Podle nich představitelé Evropské unie směřují ke kompromisní dohodě s Litvou s cílem zmírnit spor s Moskvou.

Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici a po silnici přes litevské území. Litva tento měsíc zakázala převážet do této enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února. Rusko varovalo, že přijme odvetná opatření.

O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chce OKD rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku, uvedl šéf OKD Roman Sikora.

V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. 

„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ uvedl Stanjura.

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil dnes na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

V Madridu dnes končí třídenní summit Severoatlantické aliance, na kterém se vůdci tří desítek členských zemí NATO zavázali posílit východní křídlo bloku, stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance.Jde o reakci na útok Ruska proti Ukrajině; samo Rusko bylo v nové alianční strategii označeno za přímou a hlavní hrozbu.

Českou delegaci na summitu vede premiér Petr Fiala, doprovázený ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem zahraničí Janem Lipavským. Ještě před dnešním jednáním Severoatlantické rady, věnovaném boji proti terorismu a potravinové krizi či vytvoření inovačního fondu NATO, se má Fiala na okraji summitu sejít s korejským prezidentem Jun Sok-jolem, se kterým bude jednat o prohloubení hospodářské spolupráce.

V Česku dnes po téměř čtyřech měsících skončí nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňuje pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.

Kabinet však v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.