Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„USA dlouho hledaly vnějšího nepřítele, pro hrozbu, jež by vyburcovala jejich spojence. Jako šanci k tomu vidí Rusko. Dokazuje to, co říkáme celou dobu: NATO je reliktem studené války,“ tweetuje ruské ministerstvo zahraničí výrok Vladimira Putina.
Kreml se ještě nerozhodl, zda se prezident Vladimir Putin na podzim osobně zúčastní summitu největších světových ekonomik G20 v Indonésii. Rozhodnutí bude přijato v „nezbytnou chvíli“, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Potvrdil, že Moskva dostala pozvánku na summit. Západní představitelé mezitím zvažují, jak by k vrcholné schůzce měli přistoupit, pokud na ní bude Putin. Mnohé západní země v čele se Spojenými státy usilovaly o to, aby Indonésie, která letos skupině G20 předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila po jeho útoku proti Ukrajině. Například britský premiér Boris Johnson ale kolegy vyzval, aby schůzku nebojkotovali.
„Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní,“ prohlásil na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu Vladimir Putin.
Od začátku invaze na Ukrajinu (24. února) se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem. „Bohužel k tomuto zatím nejsou žádné skutečné plány,“ komentoval nyní Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.