Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Lídři EU ukončili summit shodou na podmínkách odstřižení od ruských energií. Chtějí rychlé investice do obnovitelných zdrojů a infrastruktury.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
Chorvatsko může podle maďarského ministra rozšířit kapacitu jadranského ropovodu, aby mohlo v případě nutnost zásobovat Maďarsko a Slovensko.
Dánští voliči budou ve středu v referendu rozhodovat, zda se země připojí ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Do někdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) - předchůdce EU - Dánsko vstoupilo v roce 1973. V roce 1992 si v bloku vyjednalo výjimky v oblasti práva a vnitřních záležitostí, bezpečnostní a obranné politiky, občanství a společné měny.
Přistoupení Dánska ke společné bezpečnostní politice EU by podle AP nijak zásadně evropskou bezpečnostní strukturu nezměnilo, zvlášť pak ve srovnání s plánem Švédska a Finska vstoupit do NATO (kde je Dánsko zakládajícím členem). „Je to ale stejný příběh,“ uvedla Christine Nissenová z dánského institutu mezinárodních studií, podle níž by tento krok dále posílil vojenskou spolupráci na kontinentu, šokovaném válkou na Ukrajině.
„Hlavní změnou by byl fakt, že by dánští představitelé mohli zůstávat v jednacím sále, když budou jejich kolegové z EU diskutovat o obranných tématech, a dánská armáda by se mohla účastnit unijních vojenských operací,“ podotkla Nissenová.
Podle šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) bylo noční rozhodnutí Evropké unie velmi důležité. „V noci se ukázalo, jak je Evropská unie geopoliticky důležitá. Embarga na dovoz ruské ropy by nešlo nikdy dosáhnout, kdyby členské státy nespolupracovaly a každý by si hleděl jen svého. Ostatně proto se Putin snaží nás rozdělit. A jsem moc ráda, že zcela neúspěšně,“ napsala na twitteru.
V noci se ukázalo, jak je Evropská unie geopoliticky důležitá. Embarga na dovoz ruské ropy by nešlo nikdy dosáhnout, kdyby členské státy nespolupracovaly a každý by si hleděl jen svého.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) May 31, 2022
Ostatně proto se Putin snaží nás rozdělit. A jsem moc ráda, že zcela neúspěšně.
Lídři členských zemí Evropské unie budou dnes, tedy druhý den mimořádného summitu k dopadům ruské agrese vůči Ukrajině diskutovat o tom, jak napadené zemi pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.
Sankční balík uvalený Evropskou unií na Rusko zahrnuje také odstřižení banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Lídři unijních států se shodli i na další finanční pomoci Ukrajině, poskytnou jí devět miliard euro.
Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.
Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.
Dobré ráno, summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině.
Rozhodnutí šéfů států a vlád evropského bloku uvítala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Prakticky to ke konci roku zastaví okolo 90 procent ropných importů z Ruska do EU,“ poznamenala na twitteru.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.