Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v telefonickém rozhovoru s Alexandrem Lukašenkem vyzval tohoto běloruského vůdce, aby žádal stažení ruských jednotek z běloruského území. „Prezident republiky žádal po běloruském vůdci, aby požadoval co nejrychlejší stažení ruských jednotek, které vedou jednostrannou a nespravedlivou válku, a zdůraznil nutnost spolupracovat s mezinárodním společenstvím na humanitárních operacích na pomoc Ukrajincům,“ uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron podle něj Lukašenkovi sdělil, aby „odmítl být ruským vazalem a faktickým spolupachatelem válečného tažení na Ukrajinu“.
Zákaz letů ruských strojů v Litvě a Lotyšsku začal platit dnes ve 23:00 SEČ. Pro ruská letadla se tím značně ztíží přelety do ruské enklávy Kaliningrad, která leží mezi Litvou a Polskem, upozornila agentura Reuters.
„Pro lety agresora není na svobodné obloze místo,“ napsala na twitteru litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. „Lotyšsko od půlnoci uzavře vzdušný prostor pro ruská letadla, vyzýváme všechny země, aby učinily totéž. Agresor - Ruská federace - musí být izolován a přiveden k zodpovědnosti za rozpoutání války,“ uvedl na twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.
Evropská komise navrhne lídrům EU odpojit vybrané ruské banky od globálního platebního systému SWIFT, řekla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Počet Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do zahraničí, přesáhl 150.000, uvedl vysoký komisař OSN. Polovina z nich podle něj směřovala do Polska.
Demonstrace na podporu Ukrajiny se konají po celém světě, lidé vystupují proti ruské agresi a žádají prezidenta Putina, aby válku zastavil a svá vojska stáhl.
Přestože se původně informovalo o tom, že při ranním náletu na rezidenční budovu v Kyjevě nikdo nezemřel, Státní pohotovostní služba Ukrajiny dnes odpoledne oznámila 2 oběti, 6 lidí bylo vážně zraněno.
Takhle to vypadá v Kyjevě a dalších ukrajinských městech, když se rozezní sirény upozorňující na blížící se nálet.
Pohled do slovenské pohranční vesnice Vyšné Nemecké, kde se shromažďují váleční uprchlíci z Ukrajiny.
Ukrajinské děti a ženy prchají z Ukrajiny na Slovensko, nebo také do Polska a Maďarska.
„Na sociálních sítích jsou informace, že jsem vyzval armádu, aby složila zbraně,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem zde, nesložili jsme zbraně, budeme bránit vlast,“ dodal Zelenskyj.
Tohle Mia, která se narodila během nočního ostřelování města Kyjev. „Budeme jí říkat Svoboda,“ komentovalo narození miminka ukrajinské ministerstvo zahraničí na svém twitterovém účtu.
„Kyjev, naše nádherné mírumilovné město, přežil další noc útoků ruský pozemních sil. Jedna zasáhla rezidenční budovu v Kyjevě. Žádám svět: Plně izolujte Rusko, vyhostěte jeho velvyslance, vyhlaste ropné embargo a zničte jejich ekonomiku. Zastavte ruské válečné zločince,“ napsal dnes ráno na svůj twitter šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Příspěvek doplnil o snímek zasažené budovy.
Na Ukrajinu dorazila kolona kamionů naložených municí a zbraněmi, které Polsko předalo Ukrajině, uvedla média s odvoláním na ukrajinský generální štáb a polského ministra obrany. „Podporujeme Ukrajince, jsme solidární a rozhodně odmítáme ruskou agresi,“ uvedl ministr Mariusz Blaszczak.
První zásilka obsahuje osm bezpilotních letounů, stovku minometů ráže 60 milimetrů i s 1500 náboji, 1770 nábojů do houfnic ráže 152 milimetrů, více než 30.000 nábojů do protiletadlových děl ráže 23 milimetrů a 42.000 příleb, napsal list Gazeta Wyborcza s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře. Kyjev očekává, že Polsko ještě dodá 10.000 útočných pušek Grot a protitankové řízené střely Javelin americké provenience, což ale závisí na tom, zda USA slíbí, že Polsku dodají nové střely.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.