Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

„Ruské akce jsou přímým porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ tweetuje z Valného shromáždění OSN český velvyslanec při OSN, exministr zahraničí Jakub Kulhánek. A vyjádřil „naši nepolevující podporu pro suverenitu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny“.

Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje "další eskalaci bezpečnostní situace," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina proto požádala o urgentní zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Satelitní snímky ukazují rozmístění nových jednotek v západním Rusku. Řada z nich je od hranic s Ukrajinou vzdálená méně než 16 km, uvedla firma Maxar v analýze snímků. 

Snímky ukazují ruské armádní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrným vybavením a vojáky v bezprostřední blízkosti Ukrajiny.

Dvanáct vrtulníků AH-64 Apache, které dosedly na základně u obce Powidz v centrální části Polska, Američané přesunuli z Řecka. Další dvě desítky amerických bitevních helikoptér se přesouvají do Pobaltí z Německa. Východní křídlo Severoatlantické aliance má posílit také osm stíhaček F-35. Do Lotyšska se tento týden přepraví přibližně 800 amerických vojáků ze základny v Itálii.

Vyslání posil do Pobaltí a dalších míst v Evropě v úterý avizoval americký prezident Joe Biden jako jednoznačný signál, že USA spolu se spojenci budou bránit celé území členských států NATO a dodrží své spojenecké závazky. Předpověděl, že vstup ruských vojsk do separatistických republik na východě Ukrajiny je jen předehrou k mnohem většímu ruskému útoku proti sousední zemi.

„Další spojenecká podpora tváří v tvář zhoršujících se agresivních kroků Ruska,“ napsal k fotce Apache polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Organizace Člověk v tísni informuje, že za necelý den přispěli dárci do sbírky SOS Ukrajina pěti miliony korun. Na Ukrajině prý nějakou formu humanitární pomoci potřebují tři miliony lidí. 

„Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí. Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo @NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí.

Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance. pic.twitter.com/uLLSpOqjxt

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 23, 2022

Podle deníku Bild se na hranicích s Ukrajinou objevilo více než 300 nových vojenských vozidel. Reportéři spekulují, zda jde o start invaze. 

BREAKING: @BILD Exclusive from Russia! @PeterTiede saw 300+ military vehicles on the way to the ukrainian border. Is THAT the beginning of the invasion? 👇https://t.co/iOH4FU1CV9

— Paul Ronzheimer (@ronzheimer) February 23, 2022

Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn. Ukrajinská armáda naopak dnes večer ohlásila, že palba „ruských žoldnéřů“ zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba „okupačních vojsk“ zranila civilistku v jedné donbaské vsi.

K varování Spojených států, že útok na Ukrajinu v plném rozsahu bude pravděpodobně mířit i na Kyjev, se podle zdrojů britského týdeníku The Economist připojili i zástupci NATO a Velké Británie.

„Úřady ruských seperatistů na Krymu uzavřely přechod z anektovaného ukrajinského poloostrova na území Ukrajiny. Pohyb zde mají povolený pouze osoby s ruským pasem,“ uvádí na twitteru tamní nezávislá média.

„Dva samostatné konvoje vojenské techniky se z ruského území pohybují směrem k Doněcku na východě Ukrajiny. V jednom konvoji je devět tanků a další podpůrná vozidla bez jakýchkoli identifikovatelných označení nebo znaků,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na svědky.

Spojené státy podle informací CNN vydaly nové varování ukrajinské vládě, že nejnovější zpravodajské informace ukazují na brzký invazní útok v plném rozsahu. Shodně to tvrdí ukrajinští i američtí představitelé.

Zvláště ohroženo je podle nového varování druhé největší ukrajinské město Charkov na severovýchodě země. Necelých 30 km severně za ruskou hranicí od Charkova došlo k početnému nahromadění ruských obrněnců a dalších podpůrných vozidel.

Ukrajina uvádí, že evakuaci obyvatel Charkova neplánuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil od půlnoci v celé zemi výjimečný stav.

Vysoce postavený ukrajinský představitel nicméně CNN upozornil, že Spojené státy již dříve vydaly před útoky podobná varování, která se však nenaplnila.

Sněmovní zahraniční výbor odsoudil jednostranné uznání nezávislosti separatistických regionů na Ukrajině ze strany Ruska a následnou invazi ruských ozbrojených sil do Doněcké a Luhanské oblasti. Vyjádřil jednoznačnou podporu a solidaritu Ukrajině, jejíž územní celistvost a svrchovanost v mezinárodně uznaných hranicích podporuje.

Vyplývá to z usnesení, které dnes výbor na svém zasedání schválil.

Masivním kybernetickým útokem jsou vedle webů vládních institucí, úřadů a bank na ukrajinském území zasaženy i stránky Velvyslanectví Ukrajiny v Praze. Informoval o tom ambasador v České republice Jevhen Perebyjnis.

V ukrajinském městě Kramatorsk, ležícím jen pár kilometrů od linie dotyku v Doněcké oblasti, probíhá pokojný protest občanů proti uznání obou samozvaných lidových republik ležících na území Donbasu Ruskou federací.

V Doněcku se objevují plakáty přirovnávající aktuální Putinovy kroky k událostem vyvolaným nacistickým Německem za 2. světové války.

Státy Evropské unie dnes odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a zakazují obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny.

Vážnost informacím Newsweeku dodává i informace, že plánované invazi má údajně předcházet rozsáhlý kyberútok na ukrajinské internetové stránky.

Právě s rozsáhlým kybernetickým útokem se aktuálně ukrajinské weby potýkají a stopy jeho původu podle informací tamních žurnalistů i obětí útoku, mezi které patří například šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, vedou do Ruska.

Samotný vojenský útok má podle amerických tajných služeb proběhnout v noci.

DDoS kyberútok na ukrajinské webové stránky se dotýká i největších ukrajinských banek PrivatBank a Oschadbank.

Podle agentury Reuters už nyní nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a obrany. Naopak stránky ukrajinského prezidenta zatím fungují.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.

„Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo,“ napsal Michel lídrům v pozvánce na summit. 

Průkazný důkaz o probíhajících kybernetických útocích na weby ukrajinských úřadů a institucí přinesly data společnosti NetBlocks, která se specializuje na globální sledování stability a návštěvnosti webových stránek.

Problémy s dostupností podle NetBlocks zaznamenaly weby ukrajinského ministerstva obrany, ministerstva vnitra, bezpečnostní služby a vlády. Stojí na nimi údajně série tzv. DDoS útoků.

Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.

„Zastupitelské úřady ČR v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.

Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ řekl Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.

Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany.

Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Podle ukrajinské novinářky a reportérky listu Kyiv Independent Anastasiie Lapatinové s velkou pravděpodobností dochází k dalším kybernetickým útokům na webu ukrajinských úřadů a institucí. Údajně nefungují stránky vlády, ministerstva zahraničí či tamního parlamentu.

Státní vlajku Ukrajiny vyvěsilo už také Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlící v budově Na Františku v Praze.

Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.

Ruské velvyslanectví v prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.

„Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy ‚agrese vůči Ukrajině‘ a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území,“ uvádí se ve vyjádření ruské ambasády v Praze.

Starostové a hejtmani za STAN po celé republice vyjadřují svou solidaritu s Ukrajinou vyvěšením vlajek. Vládní hnutí si už včera na znamení solidarity také barevně upravilo své logo na sociálních sítích do modro-žlutých barev.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve Vídni při setkání s představiteli zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu údajně apeloval na to, aby podpora Ukrajině nebyla pouze symbolická.

Úřady Velké Británie mají na příkaz premiéra Borise Johnsona a ministryně kultury Nadine Dorriesové prověřit, zda by šlo odebrat licenci pro vysílání televizní stanici Russia Today (RT) provozované z kremelských peněz.

Ukrajina zavede výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, řekl dnes šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Trvat podle něj bude 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Rada národní bezpečnosti a obrany žádá parlament o schválení tohoto kroku.

V Luhanské a Doněcké oblasti už nyní platí zvláštní režim, podotkl server Ukrajinska pravda.

Ukrajinská zpravodajská služba rovněž informovala, že na ruské straně poblíž ukrajinské Charkovské oblasti zaznamenala další shromažďování ruských vojáků. „Pozorujeme aktivní manévry a pohyby vojsk Ruské federace podél našich hranic,“ sdělil podle stejného serveru náčelník ukrajinské rozvědky SBU pro Charkovskou oblast.

Doplnil, že Rusové podle informací rozvědky nakoupili na 45 000 pytlů určených k převozu lidských ostatků.

V Rusku před rokem 2014, tedy před anexí Krymu, působily podle státní agentury CzechTrade vyšší desítky českých firem. V posledních letech jejich počet výrazně klesl. Zájem českých podnikatelů vyvážet na ruský trh je ale stále velký. Uplatnění je ovšem čím dál složitější.

České společnosti jsou nuceny k tomu, aby zboží vyráběly přímo v Rusku, případně aby obsahovalo určitý podíl lokální produkce. CzechTrade nemá informace o tom, že by české firmy nyní kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive Evropou, řešily systémové problémy s místními úřady, sdělili ČTK zástupci agentury.

Ukrajinská vlajka již visí také v průčelí Nostického paláce, sídla českého Ministerstva kultury. Na twitteru o tom informoval šéf rezortu Martin Baxa (ODS).

Český červený kříž (ČČK) připravuje další pomoc určenou mobilním zdravotnickým týmům na Ukrajině. Podle požadavků ukrajinského Červeného kříže bude zahrnovat dodávku aut, zdravotnických stanů či chirurgických sad. ČČK to uvedl v dnešní tiskové zprávě, ve které zároveň informoval o vypsání finanční sbírky na pomoc Ukrajině.

Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij po zhruba 25 minutách opustil ministerstvo zahraničí, kam byl předvolán k náměstku Smolkovi, měl mu podat vysvětlení k nynějším krokům Ruska.

Schůzku velvyslanec nekomentoval, vyjádří se k ní ministr Lipavský dnes na tiskové konferenci.

Evropské banky se připravují na dopady sankcí proti Rusku. Zejména banky v Rakousku, Itálii a Francii jsou jim v celosvětovém měřítku nejvíce vystaveny a již několik týdnů jsou v pohotovosti. Před dopadem sankcí na trhy varuje britská HSBC.

Americké banky se z Ruska v minulých letech stáhly, a tak jejich vedení nečeká vážnější dopad ekonomické odvety Západu, napsala agentura Reuters. Agentura Bloomberg napsala, že se banky z Wall Street obrátily na francouzskou banku Société Générale, zda by jim případně nepomohla s transakcemi, které se týkají Ruska.

Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to dnes agentura Reuters, podle níž se postihy mimo jiné zakazuje vstup na Ukrajinu, odepírá přístup k majetku, kapitálu či nemovitostem.

Na přijetí sankcí proti Moskvě se státy EU dohodly v úterý kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou na dosavadním sankčním seznamu více než tři stovky poslanců ruského parlamentu a sankce postihnou také více než dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Prezident Putin ale podle Borrella na sankčním seznamu není.

Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Věry Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám (HN).

Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla HN.

„Byl to dramatický den pro Ukrajinu. Vaše podpora nás ale neskutečně povzbuzuje. Ukrajinské vlajky v desítkách českých měst, ve Sněmovně, Senátu. Modro-žlutý Černinský palác a Petřinská věž. Stovky vzkazů podpory a akce Stojíme za Ukrajinou na Václaváku. Češi, jste skvělí. Děkujeme!“ poděkoval na twitteru za vyjádření solidarity ukrajinský velvyslanec v ČR Yevhen Perevyinis. 

Sankce uvalené na Rusko poškodí světové finanční a energetické trhy. Takovými slovy reagoval na nové finanční postihy Spojených států proti Moskvě kvůli jejímu agresivnímu postupu vůči Ukrajině ruský velvyslanec v USA. Ušetřeny nebudou ani Spojené státy, kde běžní občané pocítí plný dopad rostoucích cen, uvedl na facebooku diplomat Anatolij Antonov.