Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Počet uprchlíků z Ukrajiny přicházejících do střediska pomoci v Hradci Králové se v posledních dvou týdnech stabilizoval v průměru na 75 denně. Zatímco do poloviny dubna počet uprchlíků trvale klesal, v posledních dvou týdnech se pokles zastavil.

Za posledních sedm dní hradecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) zaregistrovalo 527 uprchlíků, v týdnu předtím jich bylo 509. ČTK to dnes řekla mluvčí hasičů Martina Götzová.

„Německo vybuduje dva stálé LNG terminály, což však bude trvat zhruba tři roky. Vedle toho jako rychlé řešení se snaží o koupi nebo pronájem několika plovoucích terminálů, což by mohlo přinést první dodávky LNG do Německa již zhruba za rok. Spolupráce s Německem je pro ČR nejslibnější cesta, protože obě země jsou dobře propojeny plynárenskou sítí,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala je spolupráce s Německem na LNG jednou z nejspolehlivějších cest, zároveň nemusí jít ani o cestou pomalou. Podle něj existuje možnost, že by LNG z Německa zásobovalo ČR již pro zimu 2023/2024.

Jednání ČR s Německem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn je podle odborníků jednou z nejslibnějších a nespolehlivějších variant. O plynu jednal premiér Petr Fiala (ODS) se svým německým protějškem ve čtvrtek v Berlíně. Průběh jednání Blesk Zprávy monitorovaly, více informací najdete zde. 

Podle hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby a předsedy Asociace krajů věděla Česká republika o důležitosti ropovodu TAL u snižování závislosti ropy na Rusku vždycky. 

„Proto jsme usilovali o získání akcionářského podílu v TALu. Stát. spol. MERO ho získalo na podzim 2012. Jednání o zvýšení kapacit jsme na MPO už jen připravovali a v r. 2013 předávali našim nástupcům,“ podotknul na Twitteru. 

V Plzeňském kraji našlo za více než dva měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem práci zhruba 6000 občanů Ukrajiny. Z toho více než 70 procent tvoří ženy. Snižuje se počet volných míst přímo pro Ukrajince, jichž teď eviduje Úřad práce v Plzni (ÚP) přes 2600. Nabízí je více než 100 firem, kde už většinou pracují jejich krajani, kteří nově příchozím pomohou s komunikací. Dalších zhruba 23 000 volných míst zadali zaměstnavatelé do databáze úřadu jako místa vhodná pro cizince, řekl dnes ČTK Tomáš Moravec z ÚP.

„Nejčastěji se zatím uplatnili na pozicích ve výrobě – jako obsluha strojů, montážní dělníci a dělnice, manipulační dělníci a dělnice, pracovníci i pracovnice úklidu a skladníci a skladnice,“ uvedl Moravec.

Česko je podle Síkely připraveno investovat do zvýšení kapacity ropovodu nad rámec svého současného pětiprocentního podílu. V současnosti jedná o tom, že by celé navýšení kapacity bylo ve prospěch ČR. Pokrok v jednáních je podle Síkely důležitou součástí toho, aby se ČR připojila k šestému unijnímu sankčnímu balíčku. „My potřebujeme buď ujištění, že dostaneme dostatek ropy a pohonných hmot z jiných zdrojů, nebo potřebujeme rozumět technickému řešení, jak to bude zajištěno,“ dodal.

Na základě výzvy biskupa Cikrleho z poloviny března se k dnešnímu dni do pomoci uprchlíkům zapojilo 69 farností brněnské diecéze. Farnosti ve svých objektech ubytovaly přes 350 lidí. Desítky dalších ukrajinských uprchlíků, většinou matky s dětmi nebo mladé rodiny, přijaly do svých domů a bytů křesťanské rodiny po celé diecézi. Sestry sv. Hedviky v Břežanech u Znojma pomáhají také postiženým ukrajinským dětem.

ČR by mohla mít dost ropy z neruských zdrojů do konce roku 2024, řekl Síkela. Je připravena investovat nad svůj podíl do rozšíření ropovodu TAL.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek na svém Twitteru upozorňuje na potřebu finanční pomoci od ostatních států městům, jako je Borodjanka. 

Brněnské biskupství upravuje bývalý klášter voršilek v centru Brna pro potřeby uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. „Prostory jsou přednostně určené pro rodiny v kritické situaci, které vyžadují soustředěnější péči, rodiny s dětmi s vážnými nemocemi nebo postižením, dále pro ženy s různými traumaty, těhotné a ženy po porodu a zdravotních zákrocích,“ řekla ČTK mluvčí biskupství Martina Jandlová. Noví obyvatelé mohou přijít během pár dní, jen co skončí stavební, montážní, úklidové a stěhovací práce.

Organizace Člověk v tísni vybrala ve sbírce SOS Ukrajina už víc než 1,7 miliardy korun, lidem zasaženým válkou zatím zajistila pomoc za 428 milionů korun. Na Ukrajinu její pracovníci dodávají pitnou vodu, potraviny, hygienické potřeby či finanční hotovost, na západě země vybavili další kolektivní centra pro vnitřní uprchlíky. 

„Z Česka jsme v pondělí vypravili čtrnáctý vlak s humanitární pomocí a pokračujeme s rozvozem materiálu kamiony do postižených míst. Přímo na Ukrajině už pomáhá přes 150 zaměstnanců Člověka v tísni,“ informoval ČTK mediální koordinátor organizace Milan Votypka.

Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes napsala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.

Česká republika vydala ve čtvrtek lidem prchajícím z Ukrajiny před ruskou invazí 1757 víz dočasné ochrany, v mezitýdenním srovnání zhruba o 300 více. Za dobu rusko-ukrajinské války, která začala na konci února, dostalo v Česku speciální víza 328.511 Ukrajinců. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle dat vnitra tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou převažují s téměř 74 procenty ženy.

Cena dřevěných pelet, které 45 000 tuzemských domácnosti a firem používá jako palivo do automatických kotlů, letos na jaře v Česku meziročně vzrostla až o 40 procent. Kvůli negativními vývoji na trhu s energiemi prudce vzrostla poptávka po peletách a někteří distributoři zavádějí pořadníky, řekl na dotaz ČTK předseda klastru Česká peleta Vladimír Stupavský, podle kterého jsou dřevěné pelety navzdory růstu cen nadále finančně výhodnějším zdrojem tepla než plyn a elektřina.

„V současné době se cena pelet i ostatních paliv a energií vyvíjí prakticky každý týden a je ovlivněna panikou na trhu srovnatelnou s nedávným kolísáním cen pohonných hmot. Hlavním viníkem je samozřejmě ruský útok na Ukrajinu a strašení s vypínáním plynu,“ uvedl Stupavský.