Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Spojené státy mají poznatky, že Rusko v posledních dnech více používá rakety a další zbraně s dlouhým doletem, které vypouští ze vzduchu i ze země. Americkým novinářům to řekl nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany. Použitím těchto zbraní se ruské jednotky „snaží překonat problémy s rychlostí přesunu, které zaznamenaly v první dvou týdnech (války)“, uvedl představitel. Ruská armáda podle něj útočí na hustě obydlené oblasti a způsobuje rozsáhlé škody. Podle něj se USA domnívají, že se ruskému vojsku podaří překonat problémy v logistice, které zaznamenalo v prvních týdnech bojů.

Kamera zachytila ruský raketový útok na město Vinnycja. To se v neděli stalo terčem ruských raket, které zcela zničily tamní civilní letiště. Nejméně devět lidí při tom zemřelo.

„Rusové ostřelují Mariupol každých 30 minut,“ řekl starosta města Vadim Bojčenko. Dodal, že ruské invazní síly míří na obytné oblasti dělostřelectvem i raketovými systémy. Také zabránily evakuaci města. V Mariupolu před válkou žilo asi 450 tisíc obyvatel.

Věděli jsme, že Rusové zaútočí, ale nemohli jsme to říct veřejnosti, uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Olexij Danilov. 

„Nemohli jsme říct společnosti, že zítra bude válka. To bylo nepřijatelné, protože taková byla i jedna z taktik Ruské federace – vyvolat tu chaos. Drželi jsme se do poslední chvíle, připravovali jsme se do poslední chvíle. Jasně jsme věděli, že se to stane,“ sdělil Danilov.

„To jediné, co mohu říct, je, že jsme nečekali, že k tomu dojde přímo z Běloruska. Neočekávali jsme takovou „ránu do zad“. Nečekali jsme úder na všech frontách. Bylo to pro nás překvapení, dodal podle webu Ukrajinska Pravda.

Sociální sítě Twitter a Facebook smazaly příspěvky ruského velvyslanectví ve Velké Británii, které se pokoušely popřít ruské zapojení do útoku na nemocnici v Mariupolu, kvůli porušení jejich pravidel týkajících se popírání násilných událostí, uvedla agentura Reuters.

Jedním z vymazaných příspěvků byly fotografie s červeným nápisem „Falešný“ odkazujícím na to, že porodnice nebyla v provozu a byla využívána ukrajinskými ozbrojenými silami.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si ruský úder na dětskou nemocnici a porodnici vyžádal tři lidské životy včetně života jednoho dítěte.

Ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov popsal ruskou invazi jako „teroristickou válku“. Podle Reznikova ruské jednotky zabily více ukrajinských civilistů než vojáků.

Evropské fondy mohou pomoci řešit krizi v regionech potýkajících se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, domnívá se ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Jeho resort v současnosti prověřuje možnosti vyplývající z aktuálního návrhu Evropské komise (EK). Ministerstvo o tom dnes informovalo na svém webu. Návrh nařízení CARE (Cohesion's Actions for Refugees in Europe) Komise zveřejnila 8. března v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Bartoš ocenil iniciativu a rychlost, s jakou Komise navrhla upravit legislativu pro politiku soudržnosti. „Přestože Česká republika má většinu prostředků z evropských fondů již přidělenou konkrétním žadatelům, intenzivně prověřujeme možnosti návrhu v našich programech a možnosti pro partnery v regionech,“ uvedl ministr. Dodal, že opatření mohou jednotlivým regionům pomoci rychle, ale zároveň je potřeba vnímat dlouhodobější dopady.

Ukrajinský ministr školství a vědy Serhij Škarlet uvedl, že ruské síly bombardováním a ostřelováním zničily nebo poškodily 280 vzdělávacích institucí.

Každý den od 10 hodin dopoledne bude Rusko otevírat humanitární koridory, ale pouze do Ruska. Stane se tak bez povolení ukrajinské vlády.

Slovenská vláda schválila plán na rozmístění více než 2000 vojáků NATO v zemi s cílem posílit východní křídlo Aliance. Rozhodnutí čeká na schválení slovenského parlamentu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj označil Putinovy výhružky, že použije jaderné zbraně, za blábol.

V rozhovoru pro německý list Die Zeit Zelenskyj uvedl, že je nepravděpodobné, že by se Putin uchýlil k jaderným zbraním. „Jedna věc je být vrahem. Jiná je sebevražda,“ řekl.

Ruské síly na Ukrajině operují bez ohledu na civilisty a ze strany ukrajinských vojáků se setkávají se silnějším odporem, než čekaly, uvedla dnes ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Schopnost odolávat ruským vojskům podcenily i tajné služby, uvedli jejich představitelé. Hainesová zároveň odmítla tvrzení Moskvy, že Ukrajina usiluje o výrobu biologických či jaderných zbraní.

„Ruská armáda začala rozvolňovat pravidla střetu, aby dosáhla svých vojenských cílů,“ řekla šéfka tajných služeb na každoročním slyšení o světových hrozbách před výborem pro zpravodajské služby amerického Senátu. Příslušníci amerických rozvědek podle Hainesové monitorují činnost ruských vojáků a poznatky ukládají, aby mohli případně vládu v Moskvě pohnat k zodpovědnosti za útoky na civilisty.

Obyvatelé Izjumu byli během evakuace napadeni. Ruské síly podle guvernéra Charkovské oblasti Oleha Synehubova porušily dočasné příměří pro humanitární koridor z města. I přes útok město opustilo 44 autobusů a evakuovalo se 1600 lidí.

Portugalské úřady zatím neodeberou občanství ruskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Sdělily to dnes agentuře Reuters. Na Abramoviče dnes uvalila sankce Velká Británie, v Evropské unii ale ruský oligarcha na sankčním seznamu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu není. Portugalsko však prošetřuje okolnosti, za jakých Abramovič získal občanství této země. V případě pochybení by o ně mohl přijít.

Portugalské ministerstvo spravedlnosti Reuters sdělilo, že britské sankce nejsou důvodem pro odebrání občanství, jelikož na území Evropské unie neplatí.

Portugalští státní zástupci ale od začátku roku prošetřují okolnosti, za jakých Abramovič občanství této unijní země v dubnu loňského roku získal. Ruský oligarcha ho dostal na základě zákona, který umožňoval získat portugalský pas potomkům Židů vyhnaných ze země v 15. století.

MAAE nemá potvrzeno obnovení dodávky elektřiny do Černobylu. Čeká brzké jednání o bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren s Moskvou a Kyjevem.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa oznámil, že dnes hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem hlouběji porozumět konfliktu na Ukrajině. Doplnil, že JAR byla požádána, aby hrála roli zprostředkovatele. Píše o tom agentura Reuters. O telefonátu, který se uskutečnil na Ramaphosovu žádost, informoval také Kreml, možnou zprostředkovatelskou roli JAR však nezmínil.

„Na základě našich vztahů s Ruskou federací a jakožto člen BRICS byla Jihoafrická republika oslovena, aby hrála roli zprostředkovatele,“ uvedl Ramaphosa na svém účtu na platformě LinkedIn. Dodal, že podle JAR by konflikt měl být vyřešen jednáním. BRICS je hospodářské uskupení Brazílie, Číny, Indie, Ruska a JAR.

„Denacifikace“. „Demilitarizace“. To jsou „důvody“, proč Putin poslal svou armádu, aby zabíjela Ukrajince, včetně dětí. Více než 70 z nich již zemřelo. Tato agrese je barbarským zločinem, který jsme neviděli od druhé světové války a já přísahám, že zajistíme, aby každý válečný zločinec čelil spravedlnosti, napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na svůj twitterový účet a přiložil šokující video zraněného dítěte. 

Moskva oznámila, že každý den v 08:00 SEČ otevře humanitární koridor pro evakuaci obyvatel Ukrajiny do Ruska. Kyjev podobnou nabídku dříve odmítl.

V Bělorusku se nebudou moci konat žádné mezinárodní atletické akce. Zástupci tamní federace jsou vyloučeni z účasti na kongresu Světové atletiky (WA) i dalších aktivit. Rozhodla o tom mezinárodní atletická federace, která po vyloučení běloruských sportovců ze svých soutěží potrestala kvůli podpoře invaze na Ukrajinu i samotnou federaci. Vyloučeni jsou také neutrální atleti z Ruska, které na Ukrajinu zaútočilo, ale jejich federace je suspendována už od roku 2015 kvůli dopingu.

Nové sankce vůči Bělorusku dnes schválila Rada Světové atletiky. „Zahrnují zákaz pořádání všech mezinárodních nebo evropských atletických akcí. Nebudou mít zastoupení na kongresu nebo při rozhodováních, která vyžadují hlasování kongresu. Nebudou dostávat akreditace na žádné světové atletické podniky a nikdo z federace se nesmí zapojit do jakéhokoliv oficiálního rozvojového nebo profesního programu Světové atletiky,“ řekl na tiskové konferenci prezident WA Sebastian Coe.

Na Ukrajině bylo dosud evakuováno přes 400 000 lidí, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Většina evakuovaných podle něj uprchla z oblastí bojů mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Jen za dnešek se na Ukrajině otevřelo sedm koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou, informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ze Sum a okolí odjelo do bezpečí na 12 000 civilistů, další 2000 pak z obklíčeného Izjumu v Charkovské oblasti. Evakuace probíhají také v okolí Kyjeva, pouze z města Buča odešly dvě tisícovky osob. Problematická zůstává situace v Mariupolu, kde se musel humanitární konvoj kvůli pokračujícím bojům vrátit.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyzval svého amerického protějška Joea Bidena, aby zrušil americké zbrojní sankce uvalené na Ankaru. Erdogan americká opatření považuje za „nespravedlivá“, uvedla agentura Reuters. Washington uvalil zbrojní omezení v souvislosti s tureckým nákupem ruského systému protiletadlové obrany S-400. Erdogan také v telefonátu s Bidenem zdůraznil roli Turecka v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou.

V reakci na nákup systému S-400 Washington zrušil tureckou účast v programu stíhaček poslední generace F-35. Podle USA by ruský systém mohl bojové letouny ohrozit. Ankara objednala přes 100 těchto strojů a zaplatila za účast v programu 1,4 miliardy dolarů (32 miliard korun).

Lídři zemí EU zahájili summit ve Versailles. Jednají o dalších sankcích proti Rusku, posílení společné obrany či o snížení závislosti na ruském plynu.

Slovenský národní vlakový dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) přidá od pátku další humanitární vlak pro uprchlíky z Ukrajiny. Souprava bude jezdit z Košic do Bratislavy. V Žilině a ve slovenské metropoli mohou cestující využít navazující spoje do České republiky. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ZSSK Tomáš Kováč. ZSSK dříve v tomto týdnu ohlásila zavedení evakuačních vlaků z ukrajinského Čopu do Košic na východě Slovenska.

Zmíněný vlak bude z Košic vyrážet v noci a do Bratislavy přijede ráno. Předběžně by měl jezdit do konce března. „Vlak je určen primárně pro občany Ukrajiny, kteří utíkají před válečným konfliktem. Pro bezplatnou přepravu je potřeba vyzvednout bezplatný cestovní doklad v pokladně, v krajním případě u personálu ve vlaku na základě předložení ukrajinského cestovního pasu nebo identifikačního dokladu,“ uvedla ZSSK.

Evropská unie musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu z Ruska. Před začátkem summitu unijních lídrů to dnes řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Jiní unijní lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) ovšem prosazují opatrnější postup, a summit tak zřejmě přinese pouze obecnější deklaraci o snaze snižovat závislost na ruském plynu a ropě.

Dodávky z Ruska tvoří asi 40 procent spotřeby zemního plynu v EU a 30 procent spotřeby ropy. Rozhodnutí Moskvy vojensky napadnout Ukrajinu ovšem dramaticky vystupňovalo snahy tuto „závislost“ ukončit a zasáhnout tak klíčový zdroj příjmů Ruska. Evropská komise v úterý navrhla, aby se tak v případě plynu stalo „mnohem dříve než v roce 2030“.

Evakuace ze Sum začaly již v úterý. Gubernátor oblasti řekl, že Sumy a blízká Ochtyrka byly v noci na dnešek opět pod ruskou palbou, úderem ranních 09:00 ale začal platit domluvený klid zbraní. Za dnešek tak mohlo opustit Sumskou oblast koridorem do středoukrajinské Poltavy na 12.000 lidí, uvedla záchranná služba.

Obklíčené město Izjum v Charkovské oblasti podle místního gubernátora opustilo 44 autobusy celkem asi 2000 civilistů. Konvoj zamířil do Dnipra.

Evakuace se podle místních úřadů odehrávají také v Buči – městě severozápadně od Kyjeva – a rovněž na severovýchodních předměstích ukrajinské metropole, kam v posledních dnech dorazila ruská armáda. Do bezpečí měly autobusy odvážet lidi také z Irpině, Hostomelu a Boroďanky. Humanitární koridory se podle ukrajinských médií otevřely nebo měly otevřít i z obcí Volnovachy, Trostjance a Krasnopillje.

Komerční banka za dva dny vyřídila 21.275 žádostí klientů Sberbank CZ a vyplatila náhrady vkladů za 9,8 miliardy korun, což je asi 40 procent vkladů. Z toho v hotovosti bylo 1902 žádostí za 275 milionů korun. ČTK to sdělil mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Garanční systém finančního trhu začal ve středu prostřednictvím poboček Komerční banky vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Celkem jde o zhruba 106.000 klientů a výplatu 24,2 miliardy korun. Náhrady se klientům Sberbank budou vyplácet tři roky, tedy do března 2025.

Bělorusko obnovilo dodávky elektrického proudu do ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo energetiky. Kyjev ve čtvrtek oznámil, že odstavená elektrárna má proud jen ze záložních generátorů na dva dny a že elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně uvedla, že přerušení dodávek elektřiny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

Při středečním leteckém útoku ruských sil na dětskou nemocnici v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny zahynuli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Podle agentury Unian to dnes uvedla městská rada Mariupolu na sociální síti Telegram. Sedmnáct lidí podle správy města při útoku utrpělo zranění.

Mluvčí ruského prezidenta dnes řekl, že Kreml požádá armádu o informace ohledně útoku. Někteří ruští představitelé obvinění z bombardování porodnice odmítli a tvrdí, že jde o dezinformace.

Putin prohraje válku, kterou začal na Ukrajině, uvedl Trudeau. Úmyslné útoky na civilisty jsou podle něj rozhodnutím ruského prezidenta, píše Reuters.

EU musí zůstat vůči Rusku jednotná a přijít s dalšími kroky vedoucími k míru, řekl Michel. Unie se chce zbavit závislosti na ruském plynu, dodal.

Česká republika zatím zásoby plynu nenakoupí. Návrh ministerstvo průmyslu a obchodu stáhlo z programu středečního jednání vlády. Uvedl to dnes Deník N.

Stát chtěl prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chtěl si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska.

Pohled do rumunského města Siret, kam přicházejí váleční uprchlíci z Ukrajiny.

Ceny pohonných hmot v Česku dál zvyšují svá maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 korun, litr nafty už je za více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta o více než deset korun.

Do Polska dál míří zástupy válečných uprchlíků z Ukrajiny, takto to dnes vypadá ve vesnici Medyka.

Hrůzu nahánějící snímky z Mariupolu, ukrajinský ministr zahraničí Kuleba označil právě toto město za místo, kde je nyní humanitární tragédie největší.

Ve městě Brovary se podařilo zničit kolonu tanků.

Pohled ze satelitů na zdevastované město Mariupol, kde i dnes pokračují boje.

O Ukrajině přijela do Evropy jednat také americká viceprezidentka Kamala Harrisová, dnes se sešla s polským premiérem Morawieckým.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi zamířil do Turecka, kde chce s ukrajinským a ruským ministrem zahraničí probrat jadernou bezpečnost, zvláště pak v Černobylu, uvedl kanál Next.

Český umělec Václav Pišvejc natřel do ukrajinských barev jedno z děl soudobého umění v centru Florencie. Chtěl tak vyjádřit podporu Ukrajině, teď mu ale hrozí postih za poničení cizí věci, uvedl dnes florentský deník La Nazione. Pišvejc ve Florencii dlouhodobě žije, v této metropoli Toskánska proslul svými útoky na známé umělecké artefakty, instituce či tvůrce.

„Oběť a její barvy - modrá a žlutá,“ řekl Pišvejc, když natřel část sochy Lev ve skoku (Leone rampante) od soudobého italského umělce Francesca Vezzaliho. Socha, která znázorňuje lva ve skoku, jenž v tlamě drží bystu římského císaře, je umístěna na jednom z hlavních florentských náměstí - Piazza della Signoria. Pišvejcův počin podle tisku doprovázel potlesk několika kolemjdoucích.

Britská královská rodina se neobvykle otevřeně vyjadřuje k válce na Ukrajině. Upouští od tradiční neutrality nebo diplomatické zdvořilosti, píše na svých internetových stránkách britská stanice BBC. Královna Alžběta II. a její příbuzní své postoje naznačují prostřednictvím květin, záměrných barevných kombinací, někteří se svými názory vůbec netají.

Princ William a jeho manželka Kate veřejně podpořili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a Ukrajince v „jejich statečném boji“, jak uvedli. Když ve středu přijeli na návštěvu Ukrajinského kulturního centra v Londýně, naprosto neskrývali, na čí straně stojí. Oba měli připnutou placku s ukrajinskou vlajkou. „Jsme solidární s těmi, kdo odolávají brutální agresi,“ řekl bez okolků minulý týden následník trůnu princ Charles.

Nejen z Ukrajiny, ale také z Ruska prchají lidé, několik uprchlíků je například v Turecku.