Hrdinní obránci ukrajinského Azovstalu si musí vystačit se sklenicí vody denně! Rodiny prosí o jejich záchranu
Více než 200 lidí se v neděli odpoledne sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby podpořilo evakuaci vojáků z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu, ale také jejich rodiny žijící v Česku. Na shromáždění také lidé mohli podepsat petici vyzývající svět k okamžité reakci na situaci v Mariupolu a potřebě zachránit životy ukrajinských obránců.
Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Po několikatýdenním obléhání a bombardování je město v ruských rukou, stovky ukrajinských bojovníků se ale stále ukrývají právě v ocelárnách. Rusové proto nepřestávají v jejich ostřelování.
„Osvobození obránců Azovstalu, a to nejenom těch zraněných, ale úplně všech, by mělo být otázkou naší cti a lidské důstojnosti. Dnes už nesmíme mlčet, dnes už mají křičet o záchranu nejenom Ukrajinci, ale celý svět,“ řekl na demonstraci ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Obránci podle něj již skoro tři měsíce nemají přístup k pitné vodě, jídlu a jsou pod neustálým ostřelováním.
Přítomné byly i rodiny vojáků
Na shromáždění promluvila i manželka jednoho z obránců. „Můj manžel mi napsal, že denně dostanou 100 až 150 gramů nějakých krup na osobu, což je strašně málo. Stejně tak denně mohou vypít sklenici, občas půl sklenice vody, na jednoho dospělého muže,“ popsala situaci obránců žena. Poukázala i na nedostatek léků pro raněné nebo na to, že podle některých zpráv Rusko použilo na bombardování oceláren fosforové bomby. Jejich použití zakazují ženevské úmluvy.
Žena také vyzvala, aby lidé informace o mariupolských obráncích sdíleli na svých sociálních sítích. „Čím více lidí bude sdílet informace o Azovstalu, tím více je pravděpodobné, že se ta informace dostane k lidem, kteří se o jejich osud opravdu mohou zasadit a mohou jim pomoci,“ dodala.
Lidé si s sebou na shromáždění přinesli ukrajinské vlajky a také transparenty vyzývající k ukončení války a záchraně vojáků. Na závěr akce zazpívali ukrajinskou hymnu.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
