Kde váznou dodávky zbraní ze Západu? Ukrajinští lídři promluvili o zbabělosti NATO
Zatímco Západ začal předvídat brzký a optimistický konec války na Ukrajině, tamní vedení vidí situaci jinak. Prezident Volodymyr Zelenskyj neustále tlačí na spojenecké země ohledně dalších a rychlejších dodávek vojenské techniky, jíž podle něj Ukrajina nedostává dostatek. S hlavou státu, která si po světě vysloužila často zmiňované přízvisko válečného hrdiny, souhlasí mimo jiné lvovský guvernér Maksym Kozyckyj. Ten obvinil Severoatlantickou alianci (NATO) ze zbabělství a požaduje, aby k věci zaujala jasný postoj. Tenhle týden aliance Ukrajině však přece jen přislíbila další dodávky zbraní.
Ukrajina s blížícím se koncem války nepočítá, konflikt podle mnohých místních včetně vedení země potrvá ještě dlouhé týdny, měsíce a třeba i roky, což se stalo jedním z důvodů, proč okupovaná země požaduje po Západu další dodávky zbraní a pojízdné techniky. Zelenskyj s přísunem zásob není spokojený a stejně kritický pohled na věc sdílí i guvernér Kozyckyj. „Podle mého názoru se Západ řídí politikou dvojího metru a zbabělstvím. Je to zbabělství nezaujmout žádnou pozici. A zbabělství vede k tragédiím,“ prohlásil.
Dodávky váznou kvůli strachu z Putina
Podle Ukrajiny se jí západní země zdráhají dodávat větší množství kvalitní techniky hlavně kvůli obavám z vyprovokování ruského prezidenta Vladimira Putina, který by se pak v nadcházejících týdnech mohl rozhodnout pro útok na území NATO. S názorem Ukrajiny ovšem nesouhlasí vedení západních zemí, které podle vlastních vyjádření dělají, co mohou.
Kristina Kvienová, americká vedoucí diplomatické mise na Ukrajině, jež v tuto chvíli pobývá na území Polska, uvedla, že Spojené státy „pumpují zbraně na Ukrajinu tak rychle, jak jen mohou“. Uznala ale, že vláda okupované země bude pochopitelně vždy vyžadovat další a rychlejší dodávky ze zahraničí. USA v tuto chvíli zvažují darování protilodních střel na obranu Oděsy, přístavního města pod palbou z moře. Z České republiky zároveň vyrazily tanky, ty se ovšem na bojišti neprokázaly při střetech s útočnými drony.
Zpět o 15 let
Podle některých expertů začala Zelenského vláda tlačit na západní země hlavně s úmyslem vyvolat vlnu nespokojenosti mezi samotnými občany těchto států. Ti by pak mohli začít požadovat po svých vlastních vládách, aby Ukrajině více pomáhaly, píše server BBC. Ve prospěch okupované země byly mimo jiné uvedeny drsné protiruské sankce, které mají podle odhadů posunout ekonomiku Ruské federace zpět až o 15 let.
„Tohle je učebnicový příklad toho, jak nevést válku,“ řekl k ruské dosavadní strategii jeden z britských válečných analytiků. Putin a jeho nejbližší kolegové mezitím vehementně odmítají obvinění z válečných zločinů a porušování Ženevských úmluv, mezinárodního zákona i lidských práv a pravidelně přicházejí s dalšími a dalšími pobuřujícími prohlášeními.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv minulý týden zvolal, že současná hlava státu plánuje vybudovat impérium s územím sahajícím od Vladivostoku až k portugalskému Lisabonu, ruská ofenziva přitom už od prvního dne invaze neustále naráží na neočekávané překážky. Federace v reakci na vlastní nezdary za poslední měsíc několikrát vyhrožovala Západu vysláním jaderných zbraní v případě, že by nějaká z „nikoli přátelských zemí“ zaútočila na ni samotnou nebo na její spojenecké země, sama zároveň útočí na oblasti poblíž polským hranicím.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry.
Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.
Trump se v noci na dnešek SELČ sešel s Putinem na Aljašce, summit však patrně nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla.
NATO zbraně přislíbilo
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek 7. dubna shodli na tom, že státy NATO dodají Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzivu na východě Ukrajiny, vést válku ještě dlouhé měsíce. Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání řekl, že Spojené státy mohou vedle dosud dodávaných zbraní poslat i nové zbrojní systémy, které dále posílí efektivní obranu proti ruským útokům.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbraně nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba. Blinken řekl, že alianční ministři shodně vnímali naléhavost rychlé akce.
