„Pocty pro masového vraha. Trump s Putinem nedosáhl ničeho,“ míní Rakušan. Fiala zmínil obnovu impéria
Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem považuje místopředseda ANO Karel Havlíček za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, míní. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) došlo na pocty pro masového vraha, Trump však ničeho nedosáhl. Summit hodnotí i armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý a další experti.
- Trump s Putinem jednali v noci na dnešek SELČ na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce.
- Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla.
- Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní.
- Mnoho komentátorů a médií summit hodnotí jako Putinův úspěch.
„Trump při jednáních s Putinem dle očekávání nedosáhl ničeho. Nad očekávání byly jen pocty a vřelost, s nimiž byl masový vrah a válečný zločinec na Aljašce přijat. Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen jen vlastním egem,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak bude.
Fiala: Putinovi jde o obnovení sovětského impéria
„Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Vítám, že se prezident Trump snaží válku zastavit. Od Putina zazněly propagandistické žvásty o kořenech konfliktu. Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně. Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak dnes celý den neútočil na Ukrajinu,“ napsal na síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Odkazoval se přitom na zprávu médií, že Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek vypustilo 85 dronů a jednu balistickou střelu.
Pekarová: Pustil zločince Putina zpět na světové hřiště
Předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný považuje americké snahy o zastavení války na Ukrajině za správné. „Opět se ale ukázalo, že ho nevyhlásí USA, ale Rusko, které to zjevně nechce. Jinak by drony a rakety zabíjející nevinné děti a civilisty zastavili a vážně o příměří jednali,“ uvedl dnes ráno Výborný na síti X.
Trump místo účinného tlaku a elementární dohody „pustil zločince Putina zpět na světové hřiště a nedostal nic“, reagovala na síti X předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „To není diplomacie, to je nebezpečný dar agresorovi - a rána Ukrajině, která dál bojuje o přežití,“ napsala. Summit podle ní opět ukázal, že Putin mír nechce a válka mu slouží k propagandě. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se obává, aby se prezident Trump nenechal odradit od nezbytného společného tlaku na Putina a na Rusko.
Šedivý: Stát se může cokoliv
Podle armádního generála ve výslužbě a bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého přenesl Trump po jednání s Putinem odpovědnost za finální řešení konfliktu na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. K dohodě na zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří, jak předem avizoval Trump, podle něho nedošlo.
„Je zřejmé, že prezident Trump, jak měl důrazná vyjádření na adresu Ruska o zastavení vzdušných operací a přistoupení k příměří, tak to pravděpodobně dosaženo nebylo. To by se muselo objevit alespoň nějakou zmínkou. Spíše přenesl odpovědnost finálního řešení na prezidenta Zelenského,“ řekl Šedivý.
„Vystoupení prezidenta Trumpa na mě nepůsobilo tak, že by šlo o nějaká ultimáta. Řekl, že má nějaký návrh k diskusi. Stát se může cokoliv, ale nevnímal bych to tak, jako se o té schůzce dopředu hovořilo, že to bude nový Mnichov nebo nová Jalta,“ řekl ČTK vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Putin podle expertů polichotil Trumpovi, když řekl, že je jeden z mála lidí, který chápe národní zájmy Ruska. „Což defacto ukazuje na to, že se celé jednání asi neslo v duchu, že Rusko má právo získat a udržet si některá území, která v současné době drží,“ doplnil Šedivý. Pokud by Ukrajina takovou dohodu odmítla, bylo by podle Šedivého jedním z možných důsledku ukončení vojenské podpory ze strany USA.
„Neznáme závěry, nevíme, co řekne Trump Zelenskému, ale jedna možnost je, že se z toho Spojené státy úplně stáhnou a nechají pomoc Ukrajině zcela na evropských státech, což by zejména v oblasti základních a nejvýkonnějších zbraní byl určitý problém,“ řekl Šedivý. Některé druhy zbraní podle něho Evropa v současné chvíli nemá k dispozici.
Žádný zlom
Putin nemá vzhledem k vývoji na frontě podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše potřebu konflikt na Ukrajině ukončovat. Situace na frontě mu hraje do karet. Hlavní ale je, že spolu Putin a Trump vůbec začali komunikovat, míní Petráš.
„Dalo se předpokládat, že k nějakému zásadnímu zlomu v tom smyslu, že se hned na jednání domluví na příměří, a to by hned nastalo, nedojde. To v žádném případě. Takže důležitý je alespoň ten moment, že byla zahájená komunikace,“ uvedl expert.
Na stole podle něj pravděpodobně byly podmínky ze strany Putina, za jakých hodlá ukončit konflikt. A pravděpodobně také Trump prezentoval, co očekává Amerika, evropští spojenci a Ukrajina. „Situace na frontě ale hraje do karet Putinovi. On nemá potřebu v současné chvíli konflikt ukončovat. Očekávám, že on teď bude vyčkávat, hrát o čas, aby mohl ty podmínky, které on dal k ukončení konfliktu, ještě posílit,“ uvedl Petráš.
Ukrajina ztrácí
Rusko už podle odborníka plně kontroluje většinovou oblast Donbasu, Záporoží, Cherson, pozemní přístup na Krym. „Poměrně dobře se mu daří posouvat pokrovskou frontovou linii a pravděpodobně Pokrovsk padne. To je poměrně důležitý dopravní uzel,“ uvedl Petráš. Ukazuje se tak podle něj, že Ukrajina zřejmě přestává být schopna bránit své území, není schopna zahájit nějakou ofenzivní činnost a není schopna vytlačovat okupační vojska Ruska z okupovaných území.
„I ty sankce, které jsou směrem k Rusku. Nevím, jestli se míjí účinkem, ale ta ekonomická situace Ruska není taková, že by musel Putin z důvodu finančních, ekonomických, hospodářských konflikt ukončit. Lze nicméně očekávat, že podobná setkání v nejbližší době budou zorganizována znovu,“ dodal Petráš.
Přehled dění po pátečním summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce:
- V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu čelící ruské invazi. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. Pozvaní jsou i evropští lídři.
- Rusko podmiňuje ukončení své ofenzivy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje.
- Páteční schůzka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce se uskutečnila v pravý čas a byla velmi užitečná, řekl dnes podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin svým spolupracovníkům. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině a Moskva usiluje o mír.
- Summit na Aljašce nepřinesl znatelný posun ve vyjednávání o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině. Schůzku může pozitivně hodnotit zejména Putin, se kterým Trump jednal jako s rovnocenným partnerem. „Trump ukončil Putinovu izolaci, de facto ho legitimizoval. Navíc ho přivítal s poctami a potleskem jako rovnocenného partnera. Lepší scénář si Putin mohl těžko představit,“ uvedl amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity.
- Trump po jednání výslovně nepotvrdil, že se USA budou podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Řekl pouze, že se v této otázce s Putinem „v zásadě shodli“. Trump dosud americkou účast na garancích odmítal.
- Americký prezident po summitu na Aljašce uvedl, že nyní se bude domlouvat schůzka Zelenského a Putina, které by se Trump podle svých slov mohl zúčastnit. Putinův poradce Jurij Ušakov nicméně řekl, že o třístranné schůzce Putin–Trump–Zelenskyj se dosud nejednalo. Moskva zatím jednat se Zelenským odmítala.
Skupina osmi severoevropských a pobaltských zemí dnes vyjádřila podporu Ukrajincům čelícím ruské vojenské invazi a zdůraznila, že hodlá pokračovat v tlaku na Rusko, aby ukončilo válku proti Ukrajině. V prohlášení vydaném po páteční aljašské schůzce prezidentů USA a Ruska zároveň severské a pobaltské země oceňují prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Kyjev.
Neochvějně dál podporujeme Ukrajinu i úsilí prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese, uvádí se ve společném prohlášení Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska, o kterém informovala agentura Reuters.
Páteční schůzka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce se uskutečnila v pravý čas a byla velmi užitečná, řekl dnes podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin svým spolupracovníkům. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině a Moskva usiluje o mír. Na Putinův rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„S respektem přistupujeme k postoji americké administrativy, která si uvědomuje nezbytnost co nejrychlejšího ukončení bojových operací. Také my bychom si to přáli a chtěli bychom přejít k vyřešení všech problémů mírovými prostředky,“ řekl Putin podle agentury TASS na dnešní poradě v Kremlu. Základem urovnání by podle ruského prezidenta mělo být odstranění základních příčin konfliktu.
Prý masový vrah. Vyhledejte si články z doby kdy USA napadly Jugoslávii, Irák či Afgánistán. Nechce se ne vracet dále. Nikde v našem tisku nenajdete pojmenování amerických prezidentů stejným názvem. Nebo Netanjahu, co in dělá v Palestině je skutečná genocida a vyhlazování obyvatelstva. A nic. Takže bych prosil, začneme konečně měřit všem stejně.