Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny. Víc než tři pětiny ze zaměstnaných lidí s vízem k dočasné ochraně tvořily ženy. Příchozí pracují nejčastěji v dělnických a pomocných profesích. Na dotaz ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu práce. Organizace na pomoc příchozím a experti poukazují na to, že ČR zatím nedokázala kvalifikaci, znalosti a dovednosti uprchlíků využít. Důvodem je nedostatečná jazyková příprava i složité uznávání vzdělávání. Řešení těchto problémů vláda zařadila v lednu mezi své priority pro adaptaci a integraci.
„Počet aktuálně zaměstnaných držitelů dočasné ochrany je celkem 117.204, z toho 74.340 žen. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl úřad práce.
Loni přibylo v meziročním srovnání 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat.
Za alarmující označil čistý přírůstek 219 v roce 2022 exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „V roce 2023 resort plánoval přírůstek 1100 vojáků z povolání, ale realita je pouze 600. Zatraktivnění služby by mělo být pro resort prioritou, přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší a resort obrany nijak nereagoval, kdy v roce 2024 zmrazil platy vojáků a poměr mandatorních výdajů v rámci celkového schváleného rozpočtu na rok 2024 klesl z 19 procent na 14 procent,“ uvedl na síti X. Doplnil, že na vojáky dopadají i některá opatření z takzvaného konsolidačního balíčku.
Pražská divadla chystají inscenace, kterými připomenou druhé výročí války na Ukrajině. Zapojí se například Městská divadla pražská (MDP) projektem Měsíc Ukrajiny. Divadlo Na zábradlí odehraje v předvečer výročí inscenaci románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Divadlo Meetfactory má v programu hru Hukot času, což je autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče. Proti loňskému roku bude divadelních a kulturních akcí týkajících se války na Ukrajině nejspíš méně. Například Národní divadlo, jehož orchestr loni i předloni zahrál na náměstí Václava Havla ukrajinskou hymnu, letos podle mluvčího Tomáše Staňka prozatím nic neplánuje.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.