Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Zvolený český prezident Petr Pavel v rozhovoru s francouzskou agenturou AFP řekl, že spojenci by měli při podpoře Ukrajiny projevit více odvahy. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina podle Pavla měla stát členem Severoatlantické aliance (NATO) i Evropské unie.
„Pokud jde o konvenční zbraně, pak skutečně nevidím žádný důvod k limitům. Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího rozsahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl Pavel. V souvislosti s aktuální diskuzí o možných dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu tak souhlasil s postojem Polska, podle kterého to věc dává smysl, pokud se na ní shodne celé NATO.
Jednašedesátiletý zvolený prezident ČR od svého sobotního vítězství nad expremiérem Andrejem Babiše poskytl rozhovory už několika zahraničním médiím včetně britské veřejnoprávní BBC a deníku Financial Times. Zahraniční novináři se Pavla ptají především na mezinárodní politiku a AFP nebyla v tomto směru výjimkou.
Český olympijský výbor (ČOV) nezvažuje bojkot olympijských her 2024 v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Uvedl to ve vyjádření pro ČTK. Vedení českého olympismu podporuje současné sankce za agresi na Ukrajině, kvůli nimž na doporučení MOV nemohou ruští a běloruští závodníci ve většině sportů závodit na mezinárodních akcích.
MOV ale nedávno uvedl, že by vybraní sportovci z Ruska a Běloruska mohli startovat v Paříži jako neutrální. Museli by se vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii. To se setkalo s ostrými reakcemi ze strany Ukrajiny i dalších zemí. Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her.
Česká výprava každopádně na nejbližší letní olympiádu odcestuje. „Bojkot pro nás nepřichází v úvahu, protože nebudeme trestat české sportovce za ruskou agresi. Omluvili jsme se sportovcům za bojkot her v Los Angeles 1984 a tuto frustrující zkušenost z doby komunismu nechceme v žádném případě opakovat,“ uvedl ČOV.
Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 dnes soud znovu uložil Alojzi Polákovi 20 let vězení. Podle zatím nepravomocného verdiktu se dopustil teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muže, který je stíhán jako uprchlý, obžaloba viní ze zabití minimálně čtyř příslušníků ukrajinských vládních jednotek, podle rozsudku ale nebylo prokázáno, že by Polák někoho usmrtil.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.