Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Z Olomouce vyrazí na Ukrajinu nákladní automobil naložený 15 paletami s trvanlivými potravinami, spacími pytli, přikrývkami, elektrickými přímotopy i hračkami pro děti. Náklad potřebných věcí se v závěru roku podařilo nashromáždit v materiální sbírce. „Výsledek této dobrovolné sbírky pomůže překonat těžkou zimu obyvatelům ukrajinských měst Irpiň a Černivci,“ řekla dnes ČTK mluvčí magistrátu Radka Štědrá.
Domácnosti na Ukrajině jsou kvůli ruskému bombardování bez dodávek elektřiny, vody a tepla, ohrožen je i provoz nemocnic. Starostové ukrajinských měst Černivci a Irpiň se proto podle primátora Miroslava Žbánka (ANO) obrátili na Olomouc s prosbou o pomoc.
Radnice následně v listopadu zorganizovala materiální sbírku. Do sbírky pro Ukrajinu se zapojily desítky obyvatel Olomouce. K nim se připojily i společnosti Farmak, Nestlé, Penam a Fagron, které darovaly 1400 kilogramů mouky, 180 kilogramů kávy, elektrické přímotopy, dezinfekci a zdravotnický materiál.
Ukrajinské studentky Alina a Kateřina, které uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci, návrat domů zatím neplánují. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce v Česku pro ně budou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebude, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.
„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.
Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. „Raději neplánujeme, ale prostě žijeme, studujeme, hledáme si práci. První týdny, když jsme přijely, jsme pořád jen čekaly, jestli se to zlepší a kdy se budeme moct vrátit, ale došlo nám, že tak se nedá žít,“ řekla Alina. Uprchlíci se podle nich na Ukrajinu vrací, protože přišli o ubytování nebo pocházejí z bezpečnější části země.
Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.
Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.