Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr

Tuzemští železniční dopravci dosud do Česka přepravili z Ukrajiny přes 120.000 uprchlíků. Na Ukrajinu nebo k jejím hranicím od vypuknutí války vypravili 60 humanitárních spojů, které vezly více než 4000 tun humanitární pomoci. Největší nápor cestujících dopravci zaznamenali v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině, v dubnu jejich počet postupně klesá. Část uprchlíků cestujících do Česka v zemi nezůstává a směřuje do dalších evropských států.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům více než 307.000 speciálních víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří ženy a děti.Vedle železnice cestují do země autobusy nebo auty.

„Pomoc lidem ohroženým válkou považujeme za svou přirozenou lidskou povinnost,“ uvedl jednatel Arriva vlaky Jiří Nálevka. Dopravci začali vypravovat speciální vlaky i autobusy téměř okamžitě po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Část vlaků byla určena pro převoz uprchlíků, další část naopak vozila na Ukrajinu humanitární pomoc. Dopravci zároveň od prvních dnů poskytují bezplatnou přepravu cestujícím s ukrajinským pasem na svých pravidelných linkách. K dnešnímu dni tak dopravci napočítali přes 600.000 bezplatných jízd.

České ministerstvo obrany nevydalo od roku 2014, kdy Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem na Rusko, žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země. ČTK o tom informovala vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jana Zechmeisterová. Reagovala na informace sobotního vydání britského listu The Daily Telegraph, podle kterého Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů Kč). Podle deníku, který se odvolává na analýzu EU, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má obchod s vojenským materiálem v kompetenci především, na dotaz ČTK dosud nereagovalo. Černínský palác reakci chystá na pondělí.

Praha chystá vlastní sankční seznam, který by postihoval podporovatele ruského režimu v tuzemsku nad rámec dosavadních sankcí EU. Podle ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna (za Piráty) už podobný seznam v zatím neschválené verzi existuje.

Podle Šalomouna je v současné době prioritou přijetí tuzemského tzv. Magnitského zákona, který by uvaloval sankce na ruské činitele odpovědné za podporu válečných zločinů. Ten by měl fungovat na základě připravovaného sankčního seznamu. Řešit by podle Šalomouna měl především další zmrazování majetku, nikoli zatím jeho konfiskaci. Vláda by se jeho návrhem měla zabývat do konce května.

Šalomoun naopak zatím nechce jít cestou ústavního zákona, který by podle ministra byl pro případné konfiskace nutný. Pro přijetí ústavního zákona, který doplňuje nebo mění ústavu, je potřeba tzv. kvalifikovaná většina tří pětin poslanců i senátorů. Šalomoun v této souvislosti podotkl, že je do budoucna možné přijetí legislativy ke konfiskacím na unijní úrovni, kterou by poté bylo možné uplatňovat i v Česku.