ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Neobnoví-li Spojené státy vojenskou pomoc Ukrajině, pak bude pro zemi bránící se ruské agresi velmi těžké udržet předchozí územní zisky, řekla při výpovědi v Kongresu ředitelka amerických zpravodajských služeb (DNI) Avril Hainesová. Souběžně publikovaná zpráva podle agentury Reuters uvádí, že od ruské invaze dramaticky vzrostl vývoz čínského zboží s potenciálním vojenským užitím do Ruska.

Ruští poslanci a senátoři dnes Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, předložili návrh zákona, který ruší rozhodnutí Sovětského svazu z roku 1954 převést Krym z Ruska na Ukrajinu. Cílem tohoto kroku je podle agentury Reuters patrně vytvořit právní základ pro tvrzení Moskvy, že v roce 2014 anektovaný černomořský poloostrov nikdy ve skutečnosti součástí Ukrajiny nebyl.

Ukrajinské jednotky zastavily postup Ruska na frontě, řekl dnes v rozhovoru s francouzskou stanicí BFM TV a listem Le Monde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Situace je nyní podle něj pro ukrajinskou armádu lepší, než byla v posledních měsících. Agentura AFP však poznamenala, že jeho tvrzení je v rozporu s řadou hodnocení vývoje na frontové linii.

Premiér Petr Fiala (ODS) přijal v pražské Kramářově vile bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Clinton podle Fialy oceňoval roli ČR v Evropě a při pomoci Ukrajině.

„NATO nemá v plánu vyslat vojáky na Ukrajinu a NATO a ani spojenci v NATO nejsou stranou konfliktu,“ řekl Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru s agenturou Reuters. Distancoval se tím opět od prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. 

Na otázku, zda Macron udělal chybu, když hovořil o „strategické nejednoznačnosti“ v souvislosti s možným vysláním západních vojsk na Ukrajinu, Stoltenberg odpověděl: „Myslím, že je důležité, abychom se radili a abychom měli k těmto důležitým tématům společný přístup.“

„Před rokem se prezident Biden a Petr Fiala setkali ve Varšavě, aby projednali naši společnou pokračující podporu a kritické úsilí NATO o zajištění bezpečnosti Evropy tváří v tvář ruské agresi,“ tweetuje americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. „Příští měsíc se setkají znovu, tentokrát v Oválné pracovně Bílého domu. Česko je jedním z nejpevnějších spojenců a přátel, a proto se těším, až vás přivítám ve Washingtonu při těchto důležitých jednáních!“

„Ukrajinský soud odsoudil v nepřítomnosti 15 ruských vojáků ke 12 letům vězení. V březnu 2022 v obci Jahidne (Černihivská oblast) okupanti drželi ve sklepě školy 368 civilistů,“ uvádí kanál Nexta. „Civilisté museli téměř měsíc žít v nehygienických podmínkách. Zemřelo 11 lidí.“

V Rusku zadrželi pro podezření ze špionáže občana Jižní Koreje, píše TASS. Jde podle ní o prvního zadrženého Jihokorejce kvůli špionáži v Rusku.

Koncem týdne servery Izvestija a Fontanka uvedly s odkazem na své zdroje, že Moskva odvolala vrchního velitele ruského námořnictva admirála Nikolaje Jevmenova a nahradila ho velitelem Severomořské flotily Alexandrem Moisejevem. Pokud by se informace potvrdila, jednalo by se podle ní o jednu z nejvýraznějších změn ve velení ruských ozbrojených sil od začátku předloňské invaze na Ukrajinu.

„Existují také výnosy v režimu utajení. Ty nemohu komentovat,“ uvedl dnes mluvčí ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov. Vysoce postavení armádní činitelé jsou jmenováni či odvoláváni právě výnosy prezidentské kanceláře.

V Česku loni přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o 17 procent. Téměř polovinu ze 447 případů tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny. „Vrátili jsme se někam na úroveň roku 2018. Na druhou stranu nikdy nebylo tak málo tuberkulózy v České republice jako v poslední dekádě,“ řekl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Nemoc je podle něj sociálně podmíněná, většinu případů mezi Čechy i cizinci tvoří muži. „Mezi muži najdete mnohem více bezdomovců, alkoholiků, vězňů,“ dodal.

V české populaci jsou nemocní nejčastěji padesátníci, u cizinců je diagnóza obvykle odhalena dříve. Počty případů TBC začaly růst loni, vzrostl i podíl cizinců a Ukrajinců mezi nimi. Loni jich bylo 140 a 105 z nich mužů. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením,“ doplnil. Nemocnost na Ukrajině je zhruba dvacetkrát vyšší než v Česku, současné počty lékaři kvůli válce spíš odhadují.

Mezi skupinami Čechů a Ukrajinců se ale podle Wallenfelse vzájemně nákaza prakticky nepřenáší. „Myslím si, že riziko pro běžného občana České republiky prakticky vůbec nestouplo,“ dodal Wallenfels.

V centrále NATO v Bruselu zavládla nová vlajka. Švédsko se po staletích neutrality stalo 32. členskou zemí Severoatlantické aliance, a to kvůli hrozbě Ruska. Ceremonie se zúčastnil premiér Ulf Kristersson a korunní princezna Victoria.

Evropské státy v období 2019 až 2023 dovezly o 94 procent zbraní více než v letech 2014 až 2018. Ukrajina byla v tomto období čtvrtým největším importérem zbraní na světě po Indii, Saúdské Arábii a Kataru, když po ruské invazi z února 2022 nejméně 30 států světa poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). V loňském roce byla Ukrajina vůbec největším dovozcem zbraní na světě.

Spojené státy zvýšily v daném období vývoz zbraní o 17 procent a pokrývají 42 procent světového trhu. „USA posílily svou globální roli dodavatele zbraní – která je důležitou součástí zahraniční politiky země – když vyvezly více zbraní do více zemí než kdy v minulosti,“ napsal SIPRI v prohlášení.

Ruský export zbraní se naopak snížil o 53 procent a na pozici druhého nejvyššího vývozce zbraní ho vystřídala Francie. Stalo se to poprvé od začátku záznamů v roce 1953, napsala agentura Reuters.

Do léta se podaří vycvičit pro používání bojových letounů F-16 jen menší počet ukrajinských pilotů, píše deník The New York Times s odkazem na své zdroje. Stále se nepodařilo spustit hlavní výcvikové centrum v Rumunsku. Do léta by tak mělo být připraveno 12 pilotů, což je méně než úplná letka. Prvních šest letounů F-16 by měla Ukrajina dostat z Dánska na konci jara.

Výcvik ukrajinských pilotů na bojové letouny se měl soustředit na rumunské letecké základně Fetešti. Tam podle amerického listu jsou již připravené letouny a přítomní instruktoři, ukrajinští piloti však stále chybí. Do léta se tak podaří vycvičit zřejmě 12 ukrajinských pilotů, kteří jsou v kurzech v Dánsku, Británii a USA. Jejich výcvik podle listu zbrzdily nedostatky ve znalosti angličtiny a neznalost západní letecké techniky.

Nejistý je podle deníku The New York Times také harmonogram dodávek letadel. Od evropských států by Ukrajina měla dostat 45 letounů F-16. Prvních šest letounů by měla dostat z Dánska na konci jara a dalších 13 dánských F-16 by mělo být předáno v průběhu letošního a příštího roku. U Nizozemska, Norska a Belgie, které rovněž přislíbily předat své bojové letouny, není jisté, kdy se tak stane. Nizozemsko například uvedlo prostřednictvím mluvčího ministerstva obrany Jurriaana Essera, že letouny dodá, až Ukrajina bude připravena je přijmout.

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických republikánů na prezidenta, nehodlá finančně podporovat Ukrajinu a je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. Po návratu z návštěvy Spojených států, kde se sešel s Trumpem, to v rozhovoru pro televizi M1 řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

Trump má podle Orbána ohledně konfliktu na Ukrajině „velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit“. Trump podle něj nechce dát na válku „ani cent“, a proto válka skončí. „Je přece zřejmé, že Ukrajina nemůže stát na vlastních nohou. A pokud jí Američané společně s Evropany nebudou dávat zbraně a peníze, válka skončí,“ vyložil Orbán Trumpův pohled na válku. Bývalý americký prezident si podle něj myslí, že když Spojené státy Ukrajinu přestanou finančně podporovat, Evropa to sama nezvládne a konflikt skončí.

Trump je také přesvědčený, že pokud mají Evropané strach z Ruska nebo chtějí posílit svoji bezpečnost, mají si za to sami zaplatit, řekl Orbán, který se s republikánským politikem sešel v pátek.

Oscara za nejlepší dokumentární film získal snímek 20 dní v Mariupolu, který natočil režisér Mstyslav Černov ve spolupráci s agenturou AP a investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Film dokumentuje svědectví novináře AP během zhruba tří týdnů v ukrajinském přístavním městě, když bylo v první polovině roku 2022 obléháno Rusy.

„Toto je první Oscar v dějinách Ukrajiny, jsem poctěn,“ řekl Černov v děkovací řeči. „Pravděpodobně budu první režisér na tomto pódiu, který říká: ‚Přál bych si, abych tento film nikdy nenatočil, přál bych si, abych to mohl vyměnit za to, že Rusko nikdy nezaútočí na Ukrajinu‘,“ řekl ukrajinský tvůrce.

„Šestnáct vybavených zdravotnických batohů jsme již předali jednotkám Ozbrojených sil Ukrajiny, které aktuálně cvičí Armáda České republiky ve výcvikovém prostoru Libavá,“ ukazuje dalších ze svých příspěvků česká charitativní organizace Team 4 Ukraine.

V noci provedla ruská armáda masivní úder bezpilotními letouny v Oděské oblasti .

Jak informovaly obranné síly jižní Ukrajiny, v Oděské oblasti opět došlo k masivnímu nočnímu dronovému útoku. 

„Jednotky protivzdušné obrany odrazily hojné útoky Shahedů přicházejících z Černého moře a složité manévry mezi obytnými a průmyslovými čtvrtěmi znesnadňovaly práci protivzdušné obrany,“ uvedly ozbrojené síly podle agentury Unian