ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Kanada do Lotyšska vyšle až 1200 dalších vojáků, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau. „Před rokem jsme na summitu Severoatlantické aliance v Madridu společně rozhodli, že prapory v Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Polsku by měly být posíleny na úroveň bojeschopné brigády. A před pár minutami naše ministryně podepsaly širší plán, jak a dokdy to bude v Lotyšsku hotovo,“ dodal lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.

Trudeau je na návštěvě Lotyšska den před zahájením dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu, přijal jej i nový lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs.

V Pobaltí působí i čeští vojáci jako součást sil NATO k posílení východního křídla aliance, ohroženého ruskou agresí na Ukrajině.

Eventuální vstup Ukrajiny do NATO by měl být jednodušší procedurou než u posledních rozšíření – nebude potřeba tzv Akční plán pro členství (MAP). „Po intenzivních rozhovorech dosáhli spojenci v NATO konsenzu ohledně vyřazení MAP z cesty Ukrajiny ke členství,“ uvedl na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Vítám toto dlouho očekávané rozhodnutí, které zkracuje naši cestu do NATO. Je to také nejlepší okamžik, kdy nabídnout Ukrajině jasnou pozvánku ke členství.“

Vladimir Putin přijal v Kremlu pět dní po vzpouře wagnerovců jejich šéfa Jevgenije Prigožina a dalších 34 představitelů této žoldnéřské skupiny, uvedl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají.

Schůzka se odehrála 29. června, trvala asi tři hodiny. Putin na ní podle mluvčího shrnul působení wagnerovců na Ukrajině a zhodnotil také „události 24. června“, kdy žoldnéři na protest proti ruskému armádnímu vedení podnikli tažení na Moskvu. Šéf Kremlu pak zástupcům žoldnéřské společnosti navrhl možnosti „dalšího pracovního a bojového uplatnění“.

Putin dva dny po schůzce v Kremlu pronesl projev, v němž řekl, že většina wagnerovců jsou vlastenci a že mohou přesídlit do Běloruska nebo vstoupit do ruské pravidelné armády. O přesunu žoldnéřů do Běloruska nebo jejich začlenění do armády ale od té doby žádná oficiální prohlášení nebyla. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska.

Naprostá většina Ukrajinců – 89 procent – chce vidět svou zemi mezi členy Severoatlantické aliance. Podpora vstupu do NATO sahá od 79 procent dotázaných na východě země po 93 procent na západě Ukrajiny, uvedla dnes agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na poznatky z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS). 

Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo osm procent dotázaných, tři procenta se nedokázala vyjádřit. „Znamená to, že se společnost v této otázce konsolidovala a předvedla jednotný názor,“ uvedli sociologové z KMIS.

Pro 18 procent dotázaných by bylo přijatelné, pokud by se Ukrajina zřekla členství v NATO v zájmu nastolení míru, zatímco pro 76 procent by taková cena míru byla nepřijatelná. V regionálním vyjádření takový ústupek pokládá za nepřijatelný 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny a až 81 procent na západě.

Ukrajinská armáda během uplynulého týdne osvobodila dalších 14 kilometrů čtverečních dosud okupovaných Ruskem, uvedl mluvčí ozbrojených sil.

Na Ukrajině od vpádu ruských vojsk loni v únoru do konce letošního května přišlo o život na 47 000 ruských vojáků, tvrdí ruské zpravodajské servery Mediazona a Meduza, které působí v exilu. Moskva o ruských ztrátách informuje jen výjimečně, naposledy loni v září ministr obrany Sergej Šojgu hovořil o 5900 zabitých vojácích.

Novináři k údaji dospěli na základě zkoumání databáze případů dědictví a údajů ruského statistického úřadu Rosstat, které od roku 2022 vykazují prudký růst úmrtí v řadách mladých mužů.

Tato čísla nezahrnují ztráty proruských separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, které Rusko loni na podzim spolu s Chersonskou a Záporožskou oblastí anektovalo. Generální štáb Ukrajiny dnes uvedl, že ruské síly ztratily k dnešku 234 480 vojáků, což zahrnuje i zajaté a raněné.

„Děkuji vám, Česká republiko.“ Zelenskyj ukázal zákulisí návštěvy Prahy

Ukrajinský prezident zveřejnil na sociálních sítích video z návštěvy Prahy. Jsou v něm i dosud nepublikované záběry z Pražského hradu, kde se sešel s prezidentem Petrem Pavlem. Zelenskyj si z Prahy odvezl slib další pomoci, Česko Ukrajině pošle kromě munice například i bojové vrtulníky, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznam s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem.

Zveřejněný záznam je podle ruského ministerstva obrany z nedělní porady. Gerasimov na něm poslouchá hlášení o zmaření útoku, při němž Ukrajina údajně vypálila na ruské území a poloostrov Krym protiletadlové rakety S-200 „přepracované na útočnou variantu“. Ukrajinské síly vypálily čtyři takovéto rakety, které mířily na cíle v ruské Rostovské a Kalužské oblasti a na Kerčský most na poloostrově Krym, zaznělo podle stanice BBC na poradě ministerstva. Rusko ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo.

Ukrajina o podobném útoku neinformovala. Nelze vyloučit, že video v rámci propagandy bylo natočeno dříve. Po Gerasimovovi totiž nebylo ani vidu, ani slechu od 23. června, kdy Wagnerovci Jevgenije Prigožina vytáhli na Rostov na Donu a na Moskvu mj. s požadavkem Gerasimovova odchodu.