ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

V pražských nemocnicích našly práci jen desítky ukrajinských uprchlíků, kvůli komplikovanému uznávání vzdělání většinou na nekvalifikovaných pozicích. Asi 160 ukrajinských zdravotníků studuje či již dostudovalo jazykové kurzy pořádané Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), kde se chystají na zkoušky, které jim umožní v českém zdravotnictví pracovat.

Diecézní charita Brno pomohla za půl roku zhruba 13.000 uprchlíků z Ukrajiny, kterou koncem února napadlo Rusko. ČTK dnes o počtu řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. 

„V začátcích uprchlíkům pracovníci a dobrovolníci charity pomáhali především na Krajském asistenčním centru v Brně se základní asistencí, odpovídali na dotazy na odborné telefonní lince, vytvořili tým podpory v ubytování či nabídli integrační aktivity,“ uvedla Horáková.

Práci přes portál Jobs4UA.cz, který provozuje státní agentura CzechInvest, si našly odhadem desítky Ukrajinců. Počet může být ale mnohem vyšší, firmy totiž ne vždy přesně zaznamenávají, zda byl zaměstnanec přijat přímo díky této cestě. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí CzechInvestu David Hořínek. 

Čerpání zdravotní péče uprchlíky z Ukrajiny je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha spíše podprůměrné. Uvedl to na dotaz ČTK u příležitosti půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. 

Příchod lidí prchajících před ruskou invazí na Ukrajinu pracovní trh na jihu Moravy nijak významně neovlivnil. Ke konci července získalo v kraji práci 7921 ukrajinských uprchlíků, řekla dnes ČTK mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. 

„Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě a montážní dělníci. Jejich příchod český pracovní trh, stejně jako v jiných regionech, ani v tomto kraji dosud nijak výrazně neovlivnil,“ uvedla Beránková.

Pomoci ukrajinským pedagogům pracovat v českém školství chce nový web Začni učit v Česku. Učitelé z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny na něm najdou informace, jak si mohou nechat ověřit svou kvalifikaci, kde hledat práci a jak si zlepšit češtinu. Projekt vytvořila nezisková organizace Začni učit!, která se snaží do škol nalákat motivované zájemce o učitelství. ČTK o tom dnes informoval její koordinátor komunikace Ondřej Sliš.

Počet adaptačních skupin pro děti z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny od září klesne. Ministerstvo počítá s tím, že kurzy pro ně bude do prosince pořádat do 150 organizátorů. V červenci provozovalo tyto aktivity přes 400 pořadatelů. Kolik uprchlíků jimi za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu prošlo, úřad zatím neví, přesnější informace bude mít po říjnu. Vyplývá to z informací tiskového oddělení ministerstva školství na dotaz ČTK.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny začali do Česka přicházet po začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února. Od počátku invaze jich podle ministerstva vnitra získalo víza zhruba 416 000. Přesný počet utečenců před válkou, kteří pobývají v České republice, není znám, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280 000 až 300 000 běženců. Děti a mládež ve věku do 18 let tvořily podle ministerstva vnitra k 22. červnu asi třetinu. Těch ve věku základní školy se od září bude týkat povinná školní docházka.

Práci v ČR má 107 000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně, sdělilo MPSV. Podle Jurečky je počet zaměstnaných uprchlíků vysoký, označil to za úspěch.

Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války a uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu.

Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy. I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, nemalé částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo třeba nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Za vybrané peníze české nevládní organizace zajišťují pro lidi trpící válkou potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, nouzové i trvalé ubytování a další potřeby. Pomáhají také s adaptací ukrajinských uprchlíků v Česku, nezapomínají ani na psychologickou, právní či sociální pomoc, vzdělávání nebo aktivity pro děti. Výtěžek ze sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze zase výhradně směřuje na nákup zbraní, vojenského materiálu a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.

ČR vyplatila na humanitárních dávkách uprchlíkům dosud 5,9 mld. Kč. Domácnosti za ubytování příchozích dostaly od státu 846 mil. Kč, sdělilo MPSV.

V Libereckém kraji našlo do konce července práci 3775 ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji pracují jako obsluha stacionárních strojů a zařízení a jako montážní dělníci. Jejich příchod pracovní trh výrazně neovlivnil.

Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice, odpověděla na dotaz ČTK mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Do Česka většinou přicházely ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky méně náročné činnosti. Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.

Dobré zkušenosti s uprchlíky má liberecká firma Webasto, která jich už ve své výrobě dílů pro automobily zaměstnala 140. „Vyřešili jsme jimi nedostatek lokálních zaměstnanců především v březnu až červnu, stále jich u nás pracuje 126. Někteří se vrátili domů nebo odjeli do jiných měst či zemí Evropské unie,“ řekla ČTK personální ředitelka liberecké firmy Webasto Radka Jindřichová. Webasto má v libereckém závodě poměrně silnou ukrajinskou komunitu, firma zaměstnancům platí i jazykové kurzy, aby podpořila jejich integraci.

Nástup na česká gymnázia a případné dokončení studia bude ukrajinským studentům, kteří do ČR utekli před válkou ve své zemi, komplikovat hlavně čeština. Vyplývá to z vyjádření ředitelů poděbradského a nymburského gymnázia a také patnáctiletého ukrajinského studenta Svjatoslava, který od září nastoupí na gymnázium v Poděbradech na Nymbursku, kde nyní s rodiči žije.

Od září by mělo podle Josefa Holka z hejtmanství do středočeských středních škol nastoupit přes 500 studentů z Ukrajiny. Část z nich je na středních školách už od jara, část zvládla přijímací zkoušky a v září nastoupí do prvních ročníků.

Svjatoslav měl v září nastoupit do desáté třídy v ukrajinském městě Kerč na Krymu, baví ho matematika, fyzika a práce s počítačem. Kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu si bude muset znalosti ve svých oblíbených předmětech brzy prohlubovat v češtině, která mu dělá potíže i po pěti měsících v Česku. Ke čtyřletému studiu na poděbradském gymnáziu nastoupí s dalšími třemi ukrajinskými studenty.

V Moravskoslezském kraji bylo na konci července zaměstnáno 3869 občanů Ukrajiny, kteří utekli před válečným konfliktem a v Česku získali dočasnou ochranu. V evidenci úřadu práce bylo téměř 700 Ukrajinců. ČTK to řekla vedoucí oddělení zaměstnanosti ostravské pobočky Úřadu práce ČR Vladana Purdeková. V kraji se dosud zaregistrovalo zhruba 23 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Ukrajinští uprchlíci podle Purdekové pracují spíše na nekvalifikovaných pozicích, v získání kvalifikovanějších pozic jim brání hlavně jazyková bariéra. Mnozí z nich proto chtějí chodit do kurzů češtiny nebo do rekvalifikačních kurzů.

Možnost umístění do rekvalifikačních kurzů je ale pro ně právě kvůli jazykové bariéře také omezená. Purdeková řekla, že mezi kurzy, které Ukrajinci od února nejčastěji navštěvovali, byli pracovník v sociálních službách, sanitář, účetní a výrobce zákusků a dortů.

K výuce do základních škol ve Středočeském kraji by mělo od září nastoupit přes 6200 ukrajinských žáků. Podle Zuzany Žídkové ze středočeského hejtmanství zahrnuje počet děti, které budou pokračovat ve výuce z minulého školního roku, i nově přijaté po červnových zápisech.

Skutečný počet ale bude přesnější až po začátku školního roku. V některých městech kvůli naplněným kapacitám vyčlenili pro ukrajinské děti samostatné třídy v jiných budovách, než kde sídlí běžné základní školy. Vyplývá to z odpovědí mluvčích měst, které ČTK oslovila.

V Mladé Boleslavi, kam se podle údajů ministerstva vnitra od začátku války přihlásilo k pobytu přes 3600 ukrajinských běženců, přišlo v červnu k zápisu bezmála 350 ukrajinských dětí. „Je možné, že jich přijde o 100 více nebo méně, v tuhle chvíli nemáme možnost to jakkoli zjistit,“ řekla ČTK mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Město si pronajalo objekt bývalé střední soukromé školy Hermes, který momentálně vybavuje nábytkem a připravuje na nový školní rok.

„Vznikne tam škola pouze pro ukrajinské děti, půjde o deset tříd pro 300 dětí, od čtvrtého po devátý ročník,“ řekla Charousková. Pro zbývajících 50 dětí vzniknou samostatné třídy v mladoboleslavských základních školách, kde je volná kapacita. „Nadto byla na sklonku minulého školního roku už zhruba stovka dětí, které uměly nebo se naučily česky, postupně zařazena do klasických českých tříd, kde budou pokračovat,“ doplnila mluvčí.