ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Britský zpravodajský server BBC informoval o prvním procesu s válečným zločincem. Na předběžné slyšení šel Vadim Shishimarin (21), který byl obviněný za zabití neozbrojeného civilisty. Rusko popírá, že by se zaměřovalo na civilisty, a proces nekomentovalo.

Vadim měl jet v ukradeném vozidle s dalšími vojáky v oblasti Suma. Zde narazil na 62letého cyklistu, který zrovna telefonoval. Vadim dostal rozkaz jej zastřelit. 

Ukrajinský zpravodajský server TV Nexta informoval o rozhodnutí parlamentu v Rize. Ten se shodl na demolici pomníku sovětským vojákům. Guvernér Leningradské oblasti navrhl, že se pomník instaluje v Rusku. 

Vstup Finska a Švédska do NATO? Posílilo by to i českou bezpečnost, říká Landovský

Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Charkov je těžce poznamenaný válkou. Ulice jsou plné opuštěné a zničené vojenské techniky. Domy jsou napůl rozbořené a mnohdy úplně na odpis. 

Hejtmani se v názoru na rozdělování uprchlíků neshodují, místa v krajích ale jsou.

Třeba liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje vyjádření pražského primátora nikoli za vyhrožování, ale za zoufalé volání Prahy o pomoc. „Pokud Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině a ministerstvo vnitra vyhodnotí, že je Praha přeplněná, opravdu nebude dávat smysl, ubytovávat tam další lidi. Je potřeba začít ubytovávat uprchlíky v těch krajích, které jsou pod průměrem,“ sdělil ČTK.

Právě i v Libereckém kraji je podle něj počet ubytovaných uprchlíků nad celostátním průměrem. „Vytvořili jsme i volné kapacity pro Romy,“ doplnil.

Ruský soud uložil rozhlasové stanici RFE/RL pokutu v přepočtu 4,7 milionu korun za neodstranění zpráv z webu o ruské agresi na Ukrajině.

Ukrajina už mohla používat prostředky z nové várky americké pomoci na záchranu životů svých obyvatel, kdyby vyčlenění necelých 40 miliard dolarů (955 miliard Kč) neoddálil senátor Rand Paul. Napsal to dnes na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poté, co republikánský zákonodárce ve čtvrtek zablokoval schválení balíku ve zrychleném režimu. Konečné hlasování o návrhu o vojenské a humanitární pomoci, jehož přijetí je takřka jisté, tak odsunul na příští týden.

Hygienici v Praze nezaznamenali v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny častější výskyt infekčních nemocí jako spalničky, žloutenka nebo tuberkulóza. Informovali o tom dnes v tiskové zprávě na webu Hygienické stanice Hlavního města Prahy (HSHMP). Větší nápor v souvislosti s příchodem desítek tisíc lidí nezaznamenávají ani praktičtí lékaři. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že uprchlíci nepředstavují pro zdravotní systém významnější zátěž.

„Současná situace je podobná těm v minulých letech. Na území hlavního města Prahy HSHMP zatím letos nezaznamenala ani jeden případ spalniček, černého kašle či poliomyelitidy. K nárůstu počtu onemocnění nedošlo ani u tuberkulózy či žloutenky,“ napsali hygienici.

Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

„V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba,“ popsal rozdíl Landovský. Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO. Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.

Historická budova v centru ruského Irkursku je v plamenech. Pod videem se na twitteru objevují komentáře oslavující úspěchy Ukrajiny. „Sláva Ukrajině,“ píší někteří.

Při boji v Doněcku zemřel běloruský dobrovolník Konstantin Djubajlo, který bojoval za Ukrajinu už od roku 2014. Informovala o tom běloruská televize Nexta.

Počet uprchlíků z Ukrajiny přicházejících do střediska pomoci v Hradci Králové se v posledních třech týdnech nemění a drží se přibližně na 75 denně. Setrvalá je i jejich poptávka po ubytování, kdy Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) denně zprostředkuje ubytování v průměru 11 běžencům. ČTK to dnes řekla mluvčí krajské policie Magdaléna Vlčková. Celkem do kraje zatím přišlo téměř 15.000 běženců.

Za posledních sedm dní hradecké KACPU zaregistrovalo 520 uprchlíků, v předchozích týdnech jich bylo 527 a 509. Největší nápor hradecké středisko zažívalo v prvních týdnech po invazi Ruska na Ukrajinu 24. února. Například ve druhém březnovém týdnu středisko odbavilo téměř 3900 uprchlíků, tedy skoro 600 denně. Od začátku fungování 2. března centrum odbavilo 14.807 ukrajinských uprchlíků.

Kyjev dnes požádal státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Novinářům to na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ řekl Kuleba. Takové opatření podpořil v dnešním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.

V názoru na rozdělování ukrajinských uprchlíků do krajů, jak navrhl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) kvůli naplněným kapacitám v metropoli, nejsou hejtmani jednotní. Někteří to považují za špatné nebo problémové řešení. Téměř všichni zástupci krajů, které oslovila ČTK, se ale shodli, že situaci má řešit vláda. Volná lůžka pro lidi, kteří uprchli do Česka před ruskou invazí na Ukrajinu, podle nich v regionech ještě jsou.

Rusko podle ukrajinského velitele Valerije Zalužného denně vypálí 10 až 14 střel s plochou dráhou letu. Okupující armáda se nyní zaměřuje na civilní infrastrukturu, dodal.

Dodávat zbraně na obranu Ukrajiny je za dodržení některých podmínek morálně ospravedlnitelné. Uvedl to druhý nejvýše postavený muž ve Vatikánu, šéf diplomacie kardinál Pietro Parolin. Podle něj ale musí být obrana přiměřená a nesmí přinést větší škodu než samotná agrese, uvedla agentura AP. V minulosti dodávky zbraní kritizoval papež František.

Podle Parolina katolická nauka počítá s „právem na ozbrojenou obranu v případě agrese“. Nutné je však dodržet některé podmínky, například přiměřenost. Samotná odezva by tak neměla vyvolat větší škody než útok. „Otázka dodávek zbraní je zasazena do tohoto rámce,“ uvedl Parolin. Podle něj není vždy jednoduché určit parametry, kdy je ozbrojená obrana ještě ospravedlnitelná.

Rusko vyhostilo deset rumunských diplomatů a jednoho pracovníka bulharského velvyslanectví v Moskvě, informovalo dnes ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Jde o odvetný krok za dřívější stejné rozhodnutí vlád v Bukurešti a Sofii.

Británie v novém sankčním balíčku uvalila sankce na prezidentovu údajnou milenku Alinu Kabajevovou, olympijskou gymnastku, se kterou ma ruský vládce Vladimir Putin podle nepotvrzených informací až čtyři děti. Sankcím neunikla ani Putinova bývalá manželka Ljudmila Očeretná. Pár se rozvedl v roce 2014. Informoval o tom ukrajinský list The Kyiv Independent.

Ukrajina může vyhrát ve válce s Ruskem, pokud ji svět podpoří. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro projekt Porta a Porta italské televize Rai 1.

„Jejich armáda (mluvíme o Rusku)  je čtyřikrát větší a jejich stát je 28krát větší a my jsme jako lidé 10krát silnější, protože jsme na vlastní zemi,“ uvedla hlava státu. Podle něj je pro Ukrajinu vítězstvím „jen získat zpět své vlastní a pro ně – vzít někomu jinému“.

„Věřím, že pokud je svět kolem nás sjednocený a my pro to děláme vše, a upřímně řečeno, cítíme, že se nám to krůček po krůčku daří, můžeme zvítězit, když budeme bojovat za pravdu a nebudeme bojovat sami,“ řekl.

V Doněcké oblasti zemřel běloruský dobrovolník Konstantin Dyubaylo. Od roku 2014 bojuje za Ukrajinu.

Přesný termín přesunu ukrajinských uprchlíků do stanového městečka v pražské Troji dosud stále nebyl určen. Areál, jehož stavba začala ve středu večer, zatím není zcela dokončen. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. Podle dřívějších vyjádření představitelů magistrátu by se měli do Troji přesunout o víkendu. Městečko vzniklo na základě výzvy ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

„Stanové městečko stále není zcela hotové a ještě se dovybavuje základními službami a zázemím. Svůj provoz zahájí tento víkend a bude sloužit zjednodušeně řečeno jako další čekárna krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině,“ uvedl Hofman.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily „velký počet teroristických organizací“. V minulosti Ankara kritizovala Stockholm například za některé protesty namířené proti muslimům.

Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření Aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat, uvedla agentura AP. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují po ruské agresi vůči Ukrajině.

Sněmovna by měla podle místopředsedkyně dolní komory Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) o možné žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek odpoledne. Vildumetzová dnes novinářům řekla, že opoziční klub ANO zaujme k žádosti stanovisko až podle jejího zdůvodnění. Kabinet by mohl o nouzovém stavu jednat na mimořádném úterním zasedání, na kterém se má zabývat postupem při řešení uprchlické krize související s válkou na Ukrajiny.

Velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis sdílel na Twitteru video, ve kterém upozorňuje na ruskou dezinformační kampaň. Také v něm děkuje českému národu za příkladnou pomoc Ukrajincům a upozorňuje na fakt, že ukrajinské děti a matky nejsou hrozbou, tou je podle něj Rusko. 

Za očekávanou označil dnes finský velvyslanec v Česku Jukka Pesola reakci Ruska na možnou žádost Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle Moskvy bude případný finský vstup do NATO představovat pro Rusko jednoznačně hrozbu. Pesola zdůraznil, že Finsko chce být zemí, která bezpečnost vytváří, a ne tou, která ji ohrožuje. Podle našich předpokladů Finsko nejlépe k posílení bezpečnosti přispěje, pokud bude členem NATO, řekl Pesola na dnešní tiskové konferenci v Praze.

„Doposud jsme byli přesvědčeni, že postačí, když budeme mít vlastní obranu. Tento dojem se změnil letos na jaře brutální ruskou aktivitou na Ukrajině,“ uvedl ředitel odboru bezpečnostní politiky na finském ministerstvu obrany Janne Kuusela, který se tiskové konference zúčastnil prostřednictvím videopřenosu. „Rusko řeklo, že chce změnit bezpečnostní architekturu Evropy. Došli jsme k závěru, že nejlépe poslouží naší bezpečnosti, když budeme v NATO,“ dodal Kuusela.