ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Moldavský separatistický region Podněstří nepředstavuje podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v případě možného ruského útoku z této lokality pro sousední Ukrajinu závažnou hrozbu. Ukrajina by region sama při protiútoku velmi rychle získala pod svoji kontrolu. Je prakticky nehajitelné, uvedl dnes pro ČTK Stojar. Kyjev v poslední době vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.

Podněstří tvoří úzký a izolovaný pruh území na levém břehu Dněstru. Pruh je široký pouze několik kilometrů, jen místy přes deset kilometrů, někde však pouze dva. Mezi ním a ukrajinským územím také nejsou výraznější přírodní bariéry. „Teoreticky by tak mohlo toto území představovat vhodný nástupní prostor k ofenzivním operacím vůči Ukrajině ze západního směru, nicméně absence hloubky zázemí z něj naopak činí velmi zranitelné teritorium. Z vojenského hlediska je v případě (proti)útoku z ukrajinské strany prakticky nehajitelné,“ uvedl Stojar.

„Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin ohledně vnějšího vměšování do událostí na Ukrajině.

„Máme na to nástroje - takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný. Ale my se chlubit nebudeme, budeme je používat, pokud to bude zapotřebí,“ nechal se slyšet ruský lídr. „Všechna rozhodnutí v tomto ohledu jsou již přijata,“ doplnil.

Kybernetické útoky na web NÚKIB trvají už týden. Úřad pro kyberbezpečnost je ale zmírňuje, aby obsah webu byl pro uživatele přístupný.

„Útoky na naše webové stránky začaly minulou středu a stále pokračují. Útoky ale zmírňujeme takovým způsobem, že pro uživatele je obsah webu dostupný,“ uvedla mluvčí Alena Minxová. NÚKIB podle ní stále neeviduje žádné závažné dopady útoků.

Video z útoku na ministerstvo v Tiraspolu, hlavním městě autonomní správní jednotky Podněstří.

Ministerstvo zemědělství dostalo připomínky Evropské komise (EK) k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027, který ČR odeslala koncem ledna. Podle komise by státy EU měly své strategické plány přehodnotit, aby posílily odolnost zemědělského sektoru i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a snížit například závislost na syntetických hnojivech nebo zvýšit výrobu obnovitelné energie. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Komora i svaz dnes ve společném prohlášení uvedly, že nejpodstatnější považují výzvu EK směrem k členským k zemí k přehodnocení návrhů zemědělské politiky kvůli dopadům války na Ukrajině. "Původní návrhy byly připravovány ještě před ruskou invazí a dostatečně nereflektují otázky potravinové bezpečnosti a soběstačnosti," stojí v jejich prohlášení.

Rumunsko se připravuje na další pomoc Ukrajině. Chystá dodávky humanitární pomoci dobrovolníkům, ubytování pro uprchlíky a další sankce proti Rusku. Uvedl to na twitteru mluvčí ukrajinského Parlamentu Olexandr Kornijenko.

Ukrajinští vojáci se připravují na deaktivaci ruských raket.

Podnikatelé potřebují, aby vláda srozumitelně informovala o dopadech případného zastavení dodávek plynu, uvedla Hospodářská komora ČR. Svolá jednání.

Fronta vozidel na kontrolním stanovišti Bendery při vjezdu do moldavského separatistického regionu Podněstří.

Generální tajemník OSN António Guterres navštívil Moskvu a posléze Ukrajinu. Jeho cílem je humanitární podpora a evakuace z míst konfliktu. „Čím dříve tato válka skončí, tím lépe – pro Ukrajinu, Rusko i zbytek světa,“ napsal. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. „Vážím si pozvání na summit G20,“ napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Ruští vojáci stříleli na nemocnici v Severodoněcku v Luhanské oblasti. Zabita byla jedna žena, informovala televize Nexta.

Dodávky plynu do ČR jsou stabilní, plynárenská soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do ČR dostává z východní části Německa, uvedl Net4Gas. Přerušení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska by podle Net4Gas nemělo mít vliv na dodávky plynu do ČR. Plyn lze přepravovat různými směry.

Při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby. V prvním stupni by se omezily dodávky zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. ČTK o tom dnes informoval Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

„Pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy – případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost Net4Gas, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila,“ uvedl Vošáhlík.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se dnes setkal s eurokomisařem Didierem Reyndersem. „Hovořili jsme také např. o zmrazování majetku oligarchů a válečných zločinech na Ukrajině či o digitalizaci justice,“ napsal Blažek na twitteru.

Lidé v Kyjevě demonstrují za uspořádání humanitárního koridoru z Mariupolu.

Již se podařilo evakuovat 80 % zvířat z Charkovské zoo. Uvedl to deník The Kyiv Independent. Zoo byla domovem cca pěti tisíců zvířat. Při ruském ostřelování již zemřelo 100 zvířat a 5 zaměstnanců, informovala zoo.

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová za první polovinu dubna obdržela okolo 400 oznámení o sexuálním násilí včetně znásilnění, kterého se na Ukrajině dopustili ruští vojáci. S odvoláním na ombudsmanku o tom dnes informoval list Ukrajinska pravda.

„Momentálně se nám s podobnými obviněními ozývají lidé z Chersonské oblasti. Když se obnoví spojení, lidé volají,“ řekla Denisovová v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne. Lidé podle ní aktivně volají na speciálně zřízenou linku zejména od doby, kdy se ruské jednotky stáhly ze severu Ukrajiny.

Ministerstvo školství (MŠMT) v současnosti připravuje opatření, která by od září měla podpořit integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny do českých škol. K opatřením chystá také financování. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo tiskové oddělení úřadu. Kdy další postup pro začleňování utečenců představí, ministerstvo neupřesnilo.

Podle vládního dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize počítá kabinet s nutností integrace asi 125 000 dětí, jejichž začlenění do škol vyčíslil na 12,3 miliardy korun. „Financování, stejně jako další opatření vztahující se k novému školnímu roku, MŠMT v současnosti zpracovává,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Polsko učiní vše pro uložení smluvních pokut Rusku, které zastavilo dodávky plynu do země. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki. Potvrdil, že Varšava za ruský plyn nebude platit v rublech, jak to vyžaduje Moskva, a vyzval partnerské země, aby tak nečinily ani ony.

Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto „nešikovné“ pokusy zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.

Putin dnes kromě toho varoval, že reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do situace na Ukrajině bude „blesková“. V případě, že se Rusko ocitne v ohrožení, použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici, uvedl podle TASS ruský lídr.

Právě probíhá jednání vlády. „Vláda se dnes bude zabývat mj. aktuálními problémy souvisejícími s ruskou agresí na Ukrajině,“ uvedl Úřad vlády na twitteru.

Česko za půl roku opustí postsovětské mezinárodní banky, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Prezident Miloš Zeman dnes podepsal výpovědi obou dohod o vzniku těchto institucí, které navrhla vláda. Na hradním webu to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Česko se pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, aby od obou institucí získalo celkem zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun), uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale skeptický k tomu, že se to v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině podaří.