ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Státy Evropské unie dnes schválily další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Oznámila to Rada EU. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

„Příští týdny budou rozhodující. Ve chvíli, kdy se Rusko připravuje na ofenzivu na východě Ukrajiny, je zásadní, abychom pokračovali a posílili naši podporu Ukrajině při obraně jejího území a obyvatel,“ prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který celkem třetí platbu z Evropského mírového nástroje (EPF) navrhl minulý týden.

Již 150 tisíc lidí bylo evakuováno z Mariupolu, uvedla televize Nexta. Dalších 180 tisíc jich na evakuaci čeká.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru zveřejnil video, ve kterém zdůraznil, jak je důležité, aby se Ukrajina vyzbrojila. Ukrajinské armádě se zatím daří Rusku bránit, ale bez další vojenské techniky se "z této války stane krveprolití, šíříci neštěstí, utrpení a zkázu," napsal Zelenskyj.

Sedm zabitých při útoku v Chersonské oblasti. Ukrajinské úřady uvedly, že ruští vojáci ve vesnici Pravdyne zastřelili šest mužů a jednu ženu. Svůj čin chtěli zamaskovat tím, že vyhodili do povětří dům s těly obětí, ivedl deník The Kyiv Independent.

Poslanci TOP 09 nakoupili neprůstřelné vesty pro idskoprávní organizace na Ukrajině. 

Starostové dostanou od ministerstva zdravotnictví informace o tom, kde je nejbližší dětský lékař, praktický lékař, zubař či gynekolog s volnou kapacitou. Problémy s dostupností zdravotní péče zmapuje podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půlroční pilotní projekt v kraji Vysočina. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministerstvo také připravilo metodický materiál, jak mohou zdravotnická zařízení zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny.

Válka na Ukrajině podle Válka donutila úřad dělat daleko rychleji některé změny, které by stejně musely nastat. „Urychlili jsme procesy, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče,“ řekl Válek. Resort bude podle něj víc spolupracovat s kraji, obcemi a zdravotními pojišťovnami.

Čeští diplomaté se vrátili na ambasádu v Kyjevě, oznámilo ministerstvo zahraničních věcí. Velvyslanectví bylo uzavřené od počátku ruské invaze.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle svého šéfa Ivana Bartoše (Piráti) chystá kvůli uprchlické vlně dočasné zjednodušení stavebního řízení. Zároveň připravilo program dotací na opravu obecních a krajských bytů k ubytování Ukrajinců. Opatření jsou součástí vládní strategie pro řešení uprchlické vlny. Bartoš to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.

Česká republika musí být podle Bartoše připravena na situaci, kdy ubytovací kapacita pro uprchlíky z Ukrajiny nebude stačit a bude třeba dělat jisté rychlé stavební úpravy nebo v nejkritičtějším scénáři stavět modulární bydlení. „Jsme na toto připraveni, vzniká zákon o opatření v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny,“ řekl ministr.

Vláda Spojených států podle zjištění agentury Reuters a amerických médií připravuje zásadní vystupňování probíhajícího vyzbrojování Ukrajiny. Údajně chystá nový balík techniky v hodnotě asi 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard Kč), v němž by mohly být bezpilotní letouny, houfnice nebo vojenská terénní vozidla známá jako Humvee. Oficiální oznámení se čeká do konce týdne, napsal deník The New York Times.

Úřady práce dostaly od válečných uprchlíků z Ukrajiny 252 000 žádostí o humanitární dávku. O solidární příspěvek od státu na ubytování běženců požádalo za první dva dny 8 653 domácností. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj elektronické podávání žádostí provázejí problémy, jeho úřad na odstranění pracuje.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková se setkala s prezidentem Výboru regionů Apostolosem Tzitzikostasem. Tématem byly mimo jiné dopady Putinovy agrese na ukrajině, informovala primátorka na twitteru.

Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct vláda po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu, řekla vládě eurokomisařka Jourová.

Ministerstvo obrany vyčlení deset armádních odborníků v oblasti IT, kteří pomohou s tvorbou a správou aplikace sloužící pro sdílení údajů potřebných pro humanitární pomoc Ukrajincům. Schválila to dnes vláda, informoval úřad na twitteru. Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany ČTK sdělil, že armáda vypomůže při tvorbě aplikace hasičům.

„Pomohli jsme hygienikům s aplikací Chytrá karanténa, pomůžeme i hasičům s tvorbou a správou IT aplikace k evidenci ukrajinských uprchlíků - Humanitární pomoc,“ uvedlo ministerstvo. Chytrá karanténa státu pomáhala se zvládáním koronavirové pandemie.

Migrace z Ukrajiny zpomaluje nebo se zastavila, řekl Rakušan. Odkázal na data operátorů a na zprávy ukrajinského velvyslance o návratu uprchlíků.

Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhladla na 54 miliard korun, potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Počítá, že část peněz získá od Evropské unie.

Beroun vybudoval nové prostory pro ubytování ukrajinských uprchlíků, kteří opouštějí svou zemi po napadení Ruskem. Vznikly přestavbou kanceláří v posledním patře městské knihovny, v šesti místnostech bude moci po Velikonocích bydlet asi 20 lidí. Další ubytovací prostory pro běžence město vytvořilo v autokempu, připraveno tam pro ně bude osm mobilních buněk a zázemí, řekla dnes novinářům starostka Soňa Chalupová (ODS).

Vláda dnes schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.

Opatřením vláda reaguje na prudký růst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu. „Na čerpacích stanicích by se mohly ceny snížit až o 1,8 koruny na litr. Opatření přinese pozitivní dopad na řidiče i na podnikatelský sektor. Dopravcům pomůže s konkurenceschopností,“ uvedlo dnes na twitteru ministerstvo financí.

Mluvčí Kremlu kategoricky odmítl slova amerického prezidenta Bidena, který v úterý obvinil Rusko z páchání genocidy na Ukrajině, informují agentury.

Vláda na dnešním jednání schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny z Ukrajiny a zřídila funkci národního koordinátora. Dočasně jím bude vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), uvedl po jednání předseda vlády Petr Fiala (ODS). Připravovaná strategie je podle něj stále otevřeným dokumentem, který se bude upravovat po diskusi, včetně jednání ve Sněmovně.

Podle Rakušana první krizová fáze migrační vlny z Ukrajiny přechází do další, kdy budou třeba dlouhodobější řešení. „Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, zástupcům neziskového sektoru,“ vypočítal Rakušan. Dodal, že další práce se bude odvíjet od vývoje války na Ukrajině.

Rusko dnes varovalo, že západní transporty zbraní na ukrajinském území pokládá za legitimní vojenské cíle. Vojenská pomoc Západu, do níž se zapojily také Česko i Slovensko, pomáhá Ukrajině od konce února čelit ruské invazi. Boje si podle odhadů již vyžádaly desetitisíce životů.

„Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.

Británie zakazála od zítřa dovoz litiny a oceli z Ruska.

Rusko, které je kvůli invazi na Ukrajinu prakticky vyloučené ze světového sportu, plánuje s Čínou připravit společné soutěže a další akce. Po videokonferenci se zástupci Čínského olympijského výboru to řekl prezident Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov.

„Brzy bude vytvořena pracovní skupina, která připraví události pro příští dva roky. Už jsme dostali spoustu požadavků od národních sportovních federací Ruska a Číny na pořádání společných soustředění, soutěží a turnajů v naší zemi i v Číně,“ uvedl.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí.

Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo „skutečnou energetickou krizi“, jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích.

Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti.

„Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí,“ řekl.

Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk na Ukrajině. Ruská armáda se podle pozorovatelů pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti či válečných zločinů, uvedla agentura AFP. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan označil Ukrajinu za místo, kdy byly spáchány zločiny.

„Mise zaznamenala jasné případy (porušení lidských práv) ze strany ruských vojsk během trvání konfliktu,“ uvedla v předběžné zprávě pozorovací mise OBSE, která se na Ukrajinu vydala v březnu. Podle pozorovatelů existují „věrohodné důkazy“, že se ruští vojáci dopustili mučení a nelidského zacházení. Mise poukázala na velký počet útoků proti civilním cílům, jako jsou nemocnice, školy, kulturní zařízení či pečovatelské domy. Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, tak by počet mrtvých a zraněných civilistů byl výrazně nižší, tvrdí dokument.

Pozorovatelé zaznamenali také porušování mezinárodního práva ze strany ukrajinských sil. Největší obavy vzbuzuje zacházení s ruskými válečnými zajatci. Pozorovatelé dodali, že ruské činy jsou závažnější svou podstatou a rozsahem než ty ukrajinské.

Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. „K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. „Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů,“ dodal Zelenskyj.

Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.