ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Společnosti Starlink Elona Muska se podařilo obnovit mobilní komunikaci ve městech Irpiň a Romanivka. Popis, informuje kanál Nexta.

#Starlink managed to resume mobile communications in liberated #Irpin and #Romanivka.

This is the first such case in #Ukraine and the second in the world, the #Ukrainian media reported. pic.twitter.com/0qNJ5F0iT5

— NEXTA (@nexta_tv) April 2, 2022

Nesmírné škody způsobili Rusové i ve městě Makariv v Kyjevské oblasti.

Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom dnes informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.

Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,437 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila dnes polská pohraniční stráž. V pátek odbavila 21.100 běženců. Do dnešní sedmé hodiny ranní dalších 4.300.

V pátek překročilo polsko-ukrajinskou hranici o 8,3 procenta lidí méně než ve čtvrtek, uvedli pohraničníci. Počet odbavených do dnešních 7:00 byl ale ve srovnání s pátkem vyšší.

Jednoho slunečného rána se děti v jihoanglickém městečku Horsham vrátily z přestávky, při níž si hrály na honěnou. Znepokojeny válkou na Ukrajině, začaly klást své učitelce otázky, píše list The New York Times (NYT).

„Rusko je dost velké, proč chce další zemi?“ ptaly se. Jedenáctiletý Max se s pohledem upřeným do atlasu ptal své učitelky na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Proč většinu šílených lidí tvoří muži,“ zajímala se 11letá Jessica. Její vrstevnice Issy se otočila na učitelku. „Zůstala byste a bojovala byste za svou zemi?“ zeptala se.

Tara Harmerová, která učí již 36 let, se zamyslela. „Je to těžká otázka, že?“ uvedla. „Mým instinktem by bylo vás chránit,“ uvažovala. „Ano, myslím, že bych bojovala za svou zemi,“ dodala.

Na Ukrajině by se dnes mělo otevřít sedm koridorů pro evakuaci obyvatel z obležených oblastí. Jeden má být i v nejhůře postiženém Mariupolu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, informovala agentura Reuters. Právě do ruskými silami obklíčeného Mariupolu směřoval v pátek humanitární konvoj Červeného kříže, do města se ale nakonec nedostal.

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.

Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.

Podle ukrajinské generální prokuratury od začátku války na Ukrajině zemřelo 158 dětí, dalších 254 bylo zraněno. Údaje navíc nejspíš nejsou úplné, informovalo Hromadske Radio.

Офіс генпрокурора: З початку повномасштабної війни росії в Україні загинули 158 дітей, ще понад 254 — поранені.
Дані не остаточні, оскільки ще встановлюється кількість загиблих і постраждалих дітей у місцях активних бойових дійhttps://t.co/VLoCrkoG90

— Громадське радіо (@HromadskeRadio) April 2, 2022

Německo kvůli válce na Ukrajině přestalo vracet běžence do několika evropských zemí, včetně Česka. Informuje o tom server deníku Die Welt, podle něhož se dočasný krok týká také Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Polska, Slovenska, Rumunska a Moldavska.

Do některých zemí není podle německých úřadů možné migranty či osoby, které se dopustili trestného činu, vracet například z důvodu přerušeného leteckého spojení. U dalších států, jako je právě Česko a také Slovensko, Polsko a Rumunsko, se k pozastavení návratové politiky Berlín rozhodl kvůli velké migrační zátěži, které tyto země nyní čelí.

Česko uprchlíkům před válkou na Ukrajině v pátek vydalo 2824 víz, od ruského vpádu do země vízum v ČR dostalo 254 537 lidí. Na cizinecké policii se nahlásilo 142 529 příchozích, v pátek jich bylo 3363. Děti do 15 let se registrovat nemusí. Údaje dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Podle OSN z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února uprchly více než čtyři miliony lidí, zhruba polovina z nich do Polska.

Podle šéfky Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je radiační situace na Ukrajině normální.

Volodymyr Zelenskyj hlásí, že stahování ruských jednotek je na severu „pomalé, ale patrné“.
Já jenom hlásím, že radiační situace na Ukrajině je normální.

— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) April 2, 2022

„S naším územím neobchodujeme,“ řekl v noci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Otázka územní celistvosti a suverenity je mimo diskusi,“ poznamenal. O vítězství ve válce je přesvědčen. Otázkou ale je, kdy boje skončí. „Je to hluboká otázka. Je to bolestná otázka,“ uvedl.

Záběry z evakuace civilistů z Mariupolu do Záporoží.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého nočního rozhovoru pro Fox News odmítl sdělit, zda za útokem na ruské město Belgorod byli Ukrajinci. „Promiňte, ale jako velitel ozbrojených složek tohoto státu nekomentuji mé povely. Existují určité věci, které sdílím jen se členy ukrajinských ozbrojených složek,“ uvedl Zelenskyj.

President @ZelenskyyUa commented on yesterday's incident in #Belgorod:

"Excuse me, I do not discuss any of my orders as commander-in-chief, the leader of this state. There are things that I only share with members of the Armed Forces of #Ukraine and when they talk to me". pic.twitter.com/71oQgpN71S

— NEXTA (@nexta_tv) April 2, 2022

Ukrajinská vojska postupují za stahující se ruskou armádou u hlavního města Kyjeva a na východě se jim podařilo částečně uvolnit sevření Charkova. Ve svém pravidelném hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Moskva opustila své původní plány na obsazení klíčových ukrajinských měst a chystá se na novou fázi války.

Podle britského hodnocení dění na bojišti se ukrajinská armáda snaží postupovat z již dříve osvobozené Irpině do kyjevských předměstí Buča a Hostomel. Ze strategicky významného hostomelského letiště, které bylo dějištěm prudkých bojů od prvních dnů války, se podle Londýna ruské jednotky stáhly.

Odbavených uprchlíků před válkou v pražském asistenčním středisku pomoci Ukrajincům ubylo také v pátek. Kongresové centrum, kde středisko společné pro Prahu a Středočeský kraj funguje, odbavilo 706 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 860, před týdnem 1153. Na twitteru o tom dnes informovala středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Od vpádu ruské armády na Ukrajinu zahájeného 24. února pražské středisko dosud odbavilo 63 290 lidí.

KACPU PRAHA - dne 1.4. odbaveno 706 osob, ubytování zajištěno pro 88 osob, z toho 0 v rezimu nouzoveho pristresi (tělocvičny). K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 46 osob. Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku odbaveno 63290 osob.

— Petra Pecková (@PPeckova) April 2, 2022

Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom dnes na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin.

„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.

Russische troepen beschoten de regio Poltava. In Poltava was een van de infrastructuurvoorzieningen het doelwit en in Kremenchuk werden infrastructuurvoorzieningen en woongebouwen beschadigd. Over de slachtoffers is nog niets bekend. pic.twitter.com/eKyOlIwmNk

— Bernt van Dongen/Fire Photographer Kyiv (@_Bernt) April 2, 2022

Když se koncem února vrhly na Ukrajinu ruské jednotky a na zemi začaly dopadat bomby, mnoho lidí se vydalo na útěk do bezpečí. Za sebou nechávali své domovy a majetek. Ti, kteří mohli, s sebou brali domácí mazlíčky. Pro majitele koní to však nebylo tak snadné, čelili trýznivému rozhodnutí, zda zůstat, či svá zvířata opustit, píše agentura Reuters.

Čína úmyslně neobchází sankce zavedené západními státy proti Rusku kvůli invazi na Ukrajině. Peking se ale nepovažuje za součást konfliktu a chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Při páteční videokonferenci představitelé Evropské unie Čínu vyzvali, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce.

„Čína nepatří mezi strany dotčené krizí na Ukrajině. Myslíme, že by (konflikt) neměl ovlivnit naše normální obchodní vztahy s jakoukoliv další zemí,“ řekl Wang Lu-tchung, který vede na ministerstvu obchodu odbor pro evropské záležitosti. Dodal, že udržováním běžného obchodu s Moskvou Peking podporuje globální ekonomiku. Dodal, že Čína podporuje jednání o příměří, ale role Pekingu v rozhovorech „by neměla být přeceňována“.

Představitel čínského ministerstva uvedl, že jeho země je proti sankcím. „Je tu také riziko, že dopady těchto sankcí se rozšíří do zbytku světa a že povedou k měnovým, obchodním a finančním válkám a že ohrozí dodavatelské a průmyslové řetězce,“ uvedl Wang.

Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Washington Kyjevu poskytne laserem naváděné střely, bezpilotní prostředky, zařízení pro noční vidění, munici či opancéřovaná vozidla. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho USA Ukrajině poskytly od začátku ruské invaze vojenskou pomoc v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů (35 miliard korun). „Toro rozhodnutí potvrzuje neotřesitelný závazek Spojených států vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny,“ uvedl Kirby.

Podle deníku The New York Times Washington pracuje se svými spojenci na předání Ukrajině tanků sovětské výroby. Požádal o to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Takový krok by dále posílil ukrajinské ozbrojené síly. Podle zdroje deníku by dodávky techniky měly začít brzy, aby ukrajinská armáda mohla úspěšněji čelit očekávaným ruským útokům v Donbase. Nejmenovaný americký představitel však deníku odmítl říct, kolik kusů techniky by Kyjev mohl dostat a ze kterých zemí. Modernizovanými tanky sovětského původu T-72M4 CZ (na snímku) disponuje i česká armáda.

Civilista Leonid byl jedním z prvních, na kterého zaútočili ruští vojáci. Když řídil své auto, nečekaně a chladnokrevně ho ve velké rychlosti přejel tank. Děsivý incident nyní i popsal.

„(Ruský voják) jel ze svého pruhu ostře doleva a hned do mě narazil. Začal jsem brzdit a najel jsem na obrubník. Myslel jsem si, že proklouznu, protože tam bylo místo. Ale stejně mě zaháknul, odhodil doleva a pak se otočil zpět a začal na mě znovu tlačit. Nepamatuji si, kolikrát na mě najel, dvakrát, nebo třikrát,“ svěřil se ukrajinské televizi TSN. 

Školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu. Učitelce by mohlo hrozit až 10 let vězení, upozornila Meduza.

Učitelka angličtiny se pustila do kritiky současných ruských aktivit v diskuse s žákyněmi osmé třídy o vyloučení Ruska ze sportovní soutěže. Jedna z žaček si stěžovala, že nebude moci odjet v červnu do Česka. Žáci rozhovor nahráli a předali ho policii. „Dokud se Rusko nezačne chovat civilizovaným způsobem, bude to trvat věčně,“ řekla učitelka podle záznamu zveřejněného na komunikační platformě Telegram. „Nikde nás teď nepřijímají, protože světové společenství se diví, jak je možné, že se v civilizovaném světě takhle někdo chová,“ řekla pedagožka. Prohlásila také, že v Rusku je „totalitní režim“ a přirovnala zemi k Severní Koreji.

Ruští diplomaté se vysmáli výzvě, kterou jim v pátek adresovalo české ministerstvo zahraničí. Ruské diplomaty v dokumentu vyzvalo, aby nesloužili režimu prezidenta Vladimira Putina. Ruské vyslanectví v Ženevě na twitteru poděkovalo za „velkorysou nabídku“ a dodalo, že ruští diplomaté mají dostatek svědomí, uvedl zpravodajský server BBC News. „Máme dost svědomí a také schopnost rozpoznat americké mopsíky, když nějaké vidíme,“ uvedlo ruské vyslanectví v Ženevě na adresu českých diplomatů.

České ministerstvo zahraničí ruské diplomaty vyzvalo, aby se dále nepodíleli na zastupování ruského politického vedení, které se rozhodlo provést „apokalyptickou destrukci“ svého souseda. „Kolegové, prosíme ty z vás, kteří mají svědomí a kteří si udržují schopnost rozpoznat zlo: opusťte tento kruh spolupachatelů. Vyzýváme vás, lidi s morálkou a dobrým srdcem, prosím, opusťte tuto potápějící se loď, která jen přitahuje hněv svobodymilovných lidí na celém světě,“ uvedla v dokumentu česká diplomacie.

Podle místních úřadů v Irpini již nejsou žádné ruské jednotky, město ale zůstává uzavřené civilistům, kteří na začátku invaze ve velkém počtu uprchli do Kyjeva. Během bojů byla podle radnice zničena zhruba polovina města. Padlo na 500 obyvatel a 50 vojáků na ukrajinské straně. Obyvatelé se do města podle úřadů nevrátí ani za měsíc. Armáda a záchranáři totiž potřebují čas na odklizení mrtvol a nebezpečné munice.

Do města se v pátek dostali také zpravodajové agentury AFP. „Je to apokalypsa,“ řekl jim jeden z ukrajinských vojáků, již hlídkují prázdné ulice, kde se místo lidí pohybují toulaví psi a krkavci. „Každých 20 nebo 30 sekund jsme slyšeli ostřelování. A tak to trvalo celý den. Byla to pouhá destrukce,“ popsal zpravodajům agentury měsíc ruských útoků jeden z obyvatelů, který z Irpině neodešel. „Dobyli jsme nazpět Irpiň, dobyli jsme nazpět mnoho dalších míst, ale válka neskončila,“ dodal muž.

Do bojů ve městě Irpiň u Kyjeva se na ukrajinské straně zapojili i dobrovolníci ze zahraničí. A mezi nimi bylo i mnoho Čechů, uvedl server The Kyiv Independent. Ukrajinské úřady prohlásily město za osvobozené tento týden. Návrat obyvatel ale zatím není možný.

„Rozdíly mezi mezinárodními legionáři jsou rozsáhlé - od lidí, kteří byli ještě nedávno vojenskou elitou, až po snílky bez výcviku, kteří se přidali k ukrajinskému a velmi romantizovanému boji proti druhé největší vojenské mocnosti,“ uvádí server The Kyiv Independent. Podle něj je v mezinárodních jednotkách slyšet směs řečí a ne každý zahraniční voják zcela chápe pokyny svých nadřízených. „Pro mnoho zahraničních dobrovolníků byla brutalita bojů o Irpiň opravdovým šokem,“ dodává server.

Mezi muži, kteří mají větší vojenskou zkušenost, je i Čech, který se představuje pod přezdívkou „wi-fi“. Jedná se o jednoho z mnoha Čechů, kteří bojovali v Irpini, tvrdí The Kyiv Independent. „Pět let jsem sloužil v české armádě,“ řekl muž serveru. „Polovina mé rodiny pochází z Ukrajiny. Nemohl jsem prostě zůstat doma, když se na Ukrajině dějí takové věci,“ dodal.