Irpiň pomohli osvobodit i Češi! „Nemohl jsem zůstat doma,“ řekl náš voják
Do bojů ve městě Irpiň u Kyjeva se na ukrajinské straně zapojili i dobrovolníci ze zahraničí. A mezi nimi byla i řada Čechů, uvedl server The Kyiv Independent. Ukrajinské úřady prohlásily město za osvobozené tento týden. Podle agentury AFP ale ukrajinská armáda dosáhla ve městě Pyrrhova vítězství vzhledem k rozsahu destrukce.
Do boje se mnozí dobrovolníci zapojili jen po krátkém výcviku. „Rozdíly mezi mezinárodními legionáři jsou rozsáhlé - od lidí, kteří byli ještě nedávno vojenskou elitou, až po snílky bez výcviku, kteří se přidali k ukrajinskému a velmi romantizovanému boji proti druhé největší vojenské mocnosti,“ uvádí server The Kyiv Independent. Podle něj je v mezinárodních jednotkách slyšet směs řečí a ne každý zahraniční voják zcela chápe pokyny svých nadřízených. „Pro mnoho zahraničních dobrovolníků byla brutalita bojů o Irpiň opravdovým šokem,“ dodává server.
Mezi muži, kteří mají větší vojenskou zkušenost, je i Čech, který se představuje pod přezdívkou „wi-fi“. Jedná se o jednoho z několika Čechů, kteří bojovali v Irpini, tvrdí The Kyiv Independent. „Pět let jsem sloužil v české armádě,“ řekl muž serveru. „Polovina mé rodiny pochází z Ukrajiny. Nemohl jsem prostě zůstat doma, když se na Ukrajině dějí takové věci,“ dodal.
Podle místních úřadů v Irpini již nejsou žádné ruské jednotky, město ale zůstává uzavřené civilistům, kteří na začátku invaze ve velkém počtu uprchli do Kyjeva. Během bojů byla podle radnice zničena zhruba polovina města. Padlo na 500 obyvatel a 50 vojáků na ukrajinské straně. Obyvatelé se do města podle úřadů nevrátí ani za měsíc. Armáda a záchranáři totiž potřebují čas na odklizení mrtvol a nebezpečné munice.
Do města se v pátek dostali také zpravodajové agentury AFP. „Je to apokalypsa,“ řekl jim jeden z ukrajinských vojáků, již hlídkují prázdné ulice, kde se místo lidí pohybují toulaví psi a krkavci. „Každých 20 nebo 30 sekund jsme slyšeli ostřelování. A tak to trvalo celý den. Byla to pouhá destrukce,“ popsal zpravodajům agentury měsíc ruských útoků jeden z obyvatelů, který z Irpině neodešel. „Dobyli jsme nazpět Irpiň, dobyli jsme nazpět mnoho dalších míst, ale válka neskončila,“ dodal muž.
Ukrajinské drony během noci v Čeboksarech ve vzdáleném Čuvašsku v Povolží napadly továrnu, která vyrábí součástky pro drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu Kalibr-K a řízené letecké bomby, tvrdí ukrajinský generální štáb. O útoku dvou ukrajinských dronů informoval gubernátor ruského regionu Oleg Nikolajev.
Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.
I přes zuřící boje vyrazila část lidí v kyjevské oblasti na rybník za vodními sporty.
Prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země dosáhla dohody s americkou společností o výrobě dronů a s Dánskem o koprodukci zbraní pro Ukrajinu v zahraničí. „S našimi partnery rozšiřujeme společnou výrobu zbraní: zbraně dlouhého doletu, abychom snížili ruskou chuť zabíjet, a stíhací drony na ochranu našich lidí,“ uvádí na sociální síti X.
„Jsme vděční všem, kteří stojí po boku našeho státu a lidu, podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a posilují vlastní obranné schopnosti,“ dodal.
Američan Joseph Tater, kterého moskevský soud poslal na nucené psychiatrické léčení, se nachází v Praze a vrátit se do Moskvy nehodlá, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje z ruských justičních orgánů. Tater, který v Rusku čelil obvinění z napadení policisty, má podle nich vedle amerického i české občanství.
Tater byl podle zdroje z Kremlu jedním z devíti Američanů zadržovaných v Rusku, jejichž návrat si přál Washington v rámci potenciální výměny vězňů, napsala dříve agentura Reuters.
„Joseph Tater podle předběžných zjištění opustil území Ruské federace, když více než před měsícem odletěl z moskevského letiště Vnukovo do tureckého hlavního města. Následně z Istanbulu se Američan vydal do české metropole, kde v současnosti žije, protože má vedle amerického i české občanství. Vrátit se zpět do Ruska nehodlá,“ řekl zdroj ruské agentury.
K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti již 1 025 260 ruských vojáků. Za poslední den přibylo tisíc zemřelých. Bylo také zlikvidováno skoro 23 tisíc vozidel AFV či skoro 11 tisíc tanků.
Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě.
„Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup,“ uvedli analytici.
Charkovská oblast by se měla připravit na rozsáhlou ruskou ofenzivu. Myslí si to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil poté, co navštívil tamní frontovou linii. Oleksandr Syrskyj poznamenal, že je zřetelné stupňování útoků ze strany okupantů a jen během uplynulého týdne ukrajinské jednotky odrazily více než 60 ruských útoků. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ruské síly se nás snaží přemoci množstvím, ale musíme být ostražití a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili útočníkům v postupu,“ uvedl v příspěvku na Telegramu.
Spotřeba elektřiny na Ukrajině se kvůli horku zvýšila, uvádí server Ukrajinská pravda. Důvodem je užívání klimatizací – ať už v domácnostech, nebo v podnicích. Společnosti žádají spotřebitele, aby výkonné spotřebiče užívali jen v jistém rozmezí, protože se ukrajinská energetika potýká s ruskými útoky a místy se stále zotavuje.
„V současné době se ukrajinská energetická soustava nadále zotavuje po masivních ruských raketových a bezpilotních útocích. Probíhají havarijní práce na energetických zařízeních,“ připomíná společnost.
Podle serveru TV Nexta v noci z pátku na sobotu zasáhly ukrajinské drony několik klíčových cílů v srdci Ruska. Mělo by se jednat o vojenské letiště ve Voroněžské oblasti či obranný závod v Čeboksarech.
Hrozba dronů údajně způsobila hromadná zpoždění letů na ruských letištích v Moskvě a Petrohradu. Někteří cestující čekali i deset hodin.
V noci likvidovali následky ruského ostřelování také hasiči v Charkově.
Ukrajinská armáda zasáhla na ruské letecké základně sklad s naváděnými leteckými pumami, cvičný bojový letoun a pravděpodobně i další letadla, uvádí zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský generální štáb a jednotky speciálních sil. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise (EK) neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí, které úřad poskytl ČTK.
Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Ukrajina hlásí zneškodnění 292 ruských dronů během noci, Moskva zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dvou desítek během rána.
V Kyjevě se část obyvatel v noci přesunula do metra, aby se chránila před ruským bombardováním.
Současné vládě koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN se v obraně a bezpečnosti dařilo v navyšování výdajů a modernizačních projektech, silná byla také v podpoře Ukrajiny. Vyplývá to z vyjádření expertů oslovených ČTK. Největší neúspěch naopak spatřují v nedostatečném boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím či v náborech do armády. Problematický byl podle části z nich i vztah mezi ministerstvem obrany a generálním štábem armády. Vládě se také podle oslovených odborníků zcela nepodařilo vytvořit široký konsensus v tom, jak má vypadat česká obrana, k čemuž přispěla i opozice.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.
"Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré," řekl v pátek Trump
Gubernátor Smolenské oblasti na západě Ruska oznámil, že protiletadlové jednotky sestřelily tři drony. Ani v tomto případě nebyli hlášeni zranění ani žádné škody. Gubernátor Voroněžské oblasti sousedící s Ukrajinou oznámil zničení „několika“ dronů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.
Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny, oznámila ruská správa okupované elektrárny, kterou citoval Reuters.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
„Zcela jistě se bude diskutovat o tom, jak udržet bojeschopnost Ukrajiny,“ uvedl úřad francouzského prezidenta. Jednání se uskuteční v době, kdy Macron bude na návštěvě Spojeného království, zástupci Ukrajiny a ukrajinští spojenci se ale připojí přes internet, poznamenal Elysejský palác.
Podívejte se na nové snímky z výměny vězňů. Ukrajinští vojáci se vrátili do vlasti.
Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
„Mohu potvrdit, že skutečně vedeme intenzivní jednání na toto téma,“ uvedl mluvčí Kornelius. V jakém stadiu jednání se Spojenými státy jsou, ale říci odmítl. Mluvčí ministerstva obrany v této souvislosti zmínil, že ministr obrany Boris Pistorius v druhé polovině července vyrazí na návštěvu do Washingtonu. „Patrioty samozřejmě budou také na programu,“ dodal.
Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.
„Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022,“ napsal Zelenskyj na svém účtu na telegramu. V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi do sousední země. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině i civilisté, dodal Zelenskyj.
V Kyjevě po ruském útoku záchranáři našli mrtvého člověka, informují úřady. V okupovaném Doněcku zahynuli čtyři lidé při ostřelování, píše TASS.
Podmíněný trest navrhla dnes u soudu v Plzni státní zástupkyně pro padesátiletého Zdeňka Holzknechta, kterého viní z napadení dvou žen z Ukrajiny na předloňské pouti v Plasích. Padesátiletý majitel pouťových atrakcí čelí obžalobě z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a hrozí mu až pětileté vězení. Muž trvá na tom, že nikoho nezranil. Popřel i jakýkoli národnostní motiv, který by stál za incidentem. Jeho obhájce navrhl zproštění obžaloby, protože podle něj nejsou žádné věrohodné důkazy, které by Holzknechtovu vinu jednoznačně potvrdily. Celý případ byl navíc podle něj silně medializovaný a zpolitizovaný. Rozsudek soud vyhlásí 11. července.
Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.
Rusko podle petrohradského serveru Fontanka zrušilo svou hlavní přehlídku vojenského námořnictva, která se jinak každým rokem koná v poslední červencovou neděli v Petrohradě. Neoficiální zprávu Fontanky, která se odvolává na své anonymní zdroje, převzala i další média, ruská i zahraniční.
„Na Něvě, ani na rejdě v Kronštadtu nebudou žádné lodě, nebude letectvo,“ píše server. Skončil podle něj nácvik pochodu námořní pěchoty na souši. Zrušení přehlídky, naplánované na 27. července, údajně souvisí s bezpečnostními opatřeními, a tak se oslavy omezí na položení věnců k pomníku a koncert na náměstí v druhém největším ruském městě.
Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.
Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k dnešnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům „nikoli přátelských“ zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.
„Minsk a Washington během vašeho (Trumpova) prvního prezidentského období stanuly na cestě normalizace vztahů. Bohužel, v určitém okamžiku se bělorusko-americká spolupráce odchýlila od této pozitivní linie. Jsem přesvědčen, že taková situace neodpovídá národním zájmům našich zemí ani národů. Nastal čas to změnit,“ uvedl Lukašenko a dodal, že doufá v obnovení pozitivní dynamiky ve vztazích a ve vzájemně prospěšnou spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal dnes na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dnes bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket,“ napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval, aby na Rusko byly bez otálení uvaleny ty nejtvrdší sankce a aby Ukrajina získala všechny prostředky nutné k tomu, aby se mohla bránit.
Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.
Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.
Telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně války na Ukrajině. Píší to agentury Reuters a AFP. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Putin podle Ušakova také řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu.
Trump stručně komentoval telefonát večer v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
úřady na Ukrajině a v Rusku dnes brzy ráno hlásí noční vzdušné údery. Rozsáhlý úder ze vzduchu zasáhl ukrajinské hlavní město Kyjev, kde bylo podle místních úřadů zraněno 14 lidí, píše agentura Reuters. Jedna žena pak zemřela v Rostovské oblasti v Rusku.
Podle serveru The Kyiv Independent kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že ruské údery zasáhly 13 různých míst v ukrajinském hlavním městě. Novináři ve městě slyšeli řadu výbuchů. Podle ukrajinské armády Rusko útočilo na Kyjev za použití bezpilotních prostředků a raket. Podle provozovatele železnice údery poškodily drážní infrastrukturu v hlavním městě.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Při explozi v centru Luhansku zahynul někdejší starosta tohoto města Manolis Pilavov, uvedl dnes na telegramu Moskvou dosazený šéf okupační správy východoukrajinské Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Bývalého okupačního starostu zlikvidovala ukrajinská tajná služba SBU, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v SBU.
Ukrajinska pravda označila Pilavova za jednoho z ideologů takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy jednoho ze dvou mezinárodně neuznaných útvarů, které v roce 2014 v reakci na svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté za podpory Moskvy a jejích tajných služeb. Pilavov se osobně podílel na svržení ústavního pořádku, napsala Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení. Plánovaný telefonát dnes už předtím avizovali Putin i Trump, aniž uvedli, co bude jeho obsahem.
„Rozhovor probíhá,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ruské státní tiskové agentuře TASS.
Jde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Ruský prezident Putin telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Trumpem, oznámil podle TASS Kreml s tím, že o výsledku jednání bude informovat.
Donald Trump na sociální síti Truth potvrdil, že dnes bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií uvedl, že by měl mít ještě dnes mít telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Bílý dům avizoval telefonát na 16:00 SELČ
Půjde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters.
Telefonát dala do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
„Dnes budu hovořit s prezidentem USA,“ prohlásil Putin podle státní tiskové agentury TASS. „Určitě mu navrhnu, aby využil tento materiál na americkém trhu,“ dodal během prohlídky výstavy o ruských firmách, nazvané Silné nápady pro nové časy.
Oděsu na jihu Ukrajiny nově zasáhla ruská raketa. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Russia has launched a ballistic missile strike on Odesa just now. pic.twitter.com/Jo5QTchHRq
— Victoria (@victoriaslog) July 3, 2025
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle zástupkyně mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako.
Generál a několik dalších vysoce postavených důstojníků podle ruských médií zahynulo v úterý večer, kdy ukrajinské síly vypálily několik raket na štáb 155. brigády námořní pěchoty. Té Gudkov, vyznamenaný titulem Hrdiny Ruska, velel, než jej ruský prezident Vladimir Putin na jaře povýšil na zástupce velitele vojenského námořnictva. Na starost dostal koordinaci jednotek námořní pěchoty, které navštěvoval i na frontě. Už v úterý na hlavním náměstí ve Vladivostoku vznikl podle tisku improvizovaný památník Gudkova a dalších zabitých krajanů.
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes vypovídal na policii v souvislosti s dřívější vojenskou pomocí, kterou Bratislava poskytla Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Naď pak před novináři protiprávní jednání v uvedené záležitosti odmítl a řekl, že obviněn nebyl. Případem se zabývá úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pro podezření ze zneužití peněz určených na pomoc Kyjevu.
„Odmítám jakékoliv protizákonné jednání, obohacování, nehospodárné nakládání s majetkem státu nebo že bych poškozoval finanční zájmy evropského společenství. To všechno jsou úplné nesmysly,“ řekl Naď po výslechu. Dodal, že ani v současnosti by při vojenské pomoci Ukrajině nepostupoval jinak a že kauza je politicky motivována. Uvedl, že na policejní výslechy v různých záležitostech chodí pravidelně.
Noční exploze byly hlášeny také z Rusy okupovaného města Charcyzk v Doněcké oblasti, uvedly ruské telegramové kanály s odvoláním na svědky, podle nichž asi raketa zasáhla ruský muniční sklad.
Nejméně dva lidé přišli o život a 11 dalších bylo zraněno při ruském útoku na Poltavu, ležící asi 350 kilometrů východně od Kyjeva, oznámil šéf oblastní správy Volodymyr Kohut. Na místě podle něj vypukl požár. Na Poltavu podle dřívějších zpráv dnes ráno útočily ruské drony.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iRozhlas.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusové by byli navíc posílení o nové taktiky boje a bojové zkušenosti. „Za významně delší dobu by asi bylo připraveno zaútočit na východní křídlo NATO,“ míní Bartovský. Ambicí Ruska je získat část západního území Ukrajiny jako nárazníkovou zónu mezi sebou a NATO, dodal. „Zatím se to ale nepodařilo, alespoň ne podle původního ruského plánu,“ uvedl.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon o novém státním svátku, který ustanovuje 11. červenec jako den památky Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Sousední Ukrajina přijetí polského zákona minulý měsíc odsoudila s tím, že může poškodit vzájemné vztahy. Varšava během nynější války Ruska proti Ukrajině patří k nejrozhodnějším zastáncům Kyjeva.
Následky ruského útoku na Oděsu.
Nejméně pět lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky, bylo zraněno při ruském útoku na Oděsu. Poničena byla vícepodlažní obytná budova a další civilní infrastruktura, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Šest bytů bylo podle něj zničeno zcela, dalších 36 částečně. Padesát lidí bylo podle úřadů evakuováno. Rusko útok zatím nekomentovalo.
Ukrajina podnikla několik náletů na Lipeckou oblast, kde se nachází letecká základna a kde se především cvičí ruské vzdušné a kosmické síly. Kyjev také útočí na letecké základny, aby snížil schopnost Moskvy používat svá válečná letadla k úderům na cíle na Ukrajině.
Ukrajinská armáda v srpnu uvedla, že zasáhla letiště v Lipecku, poškodila zásoby naváděných bomb a způsobila řadu výbuchů.
Sedmdesátiletá žena zemřela a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ze zničeného ukrajinského bezpilotního letounu. Dnes to napsala agentura Reuters. Ukrajina, která čtvrtým rokem čelí ruské vojenské agresi, se k incidentu zatím nevyjádřila.
„Signály o padajících troskách přicházejí z různých oblastí. Záchranné služby a pohotovostní agentury pracují v posíleném režimu,“ citoval Reuters gubernátora Lipecké oblasti Igora Artamonova. V průmyslové zóně v Jelci také vypukl požár, který si ale nevyžádal žádné oběti, dodala agentura AFP.
Podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu. Na jednání v Bruselu to čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyjádřila znepokojení nad hybridními hrozbami pocházejícími z Číny, uvádí se v tiskové zprávě jejího úřadu.
Více než 210 000 Rusů podepsalo od ledna do července 2025 smlouvy s ministerstvem obrany, aby bojovali na Ukrajině, uvedl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Tempo je poměrně slušné, dobré,“ řekl Medveděv na zasedání personální komise ozbrojených sil. „Doufám, že se nám podaří udržet stejné tempo i v budoucnu. Do dobrovolnických jednotek vstoupilo dalších 18 000 osob,“ dodal.
Soud ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze přes 13 milionů dolarů (275 milionů Kč) na její červnový provoz. Vyplývá to z úterního rozhodnutí washingtonského soudu. To je dalším v řadě předběžných opatření zajišťujících Kongresem schválené financování stanice, které chce Trump ukončit. Šéf stanice Stephen Capus rozhodnutí přivítal a uvedl, že je připraven k dialogu s úřady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer uvedl, že Kyjev si s Washingtonem ujasňuje podrobnosti týkající se obranné pomoci a ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal, že Ukrajina je připravena si i koupit nebo pronajmout prostředky protivzdušné obrany. Ukrajina se brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
V Kyjevě v úterý jednali představitelé ministerstev zahraničí Slovenska a Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská diplomacie na webu a také na facebooku ukrajinské velvyslanectví v Bratislavě.
Ukrajinci podle Kyjeva Slovensku vyjádřili vděk za připravenost dodat zemi osm odminovávacích systémů Božena-5. Zároveň uvedli, že rozhodnutí nepokračovat v tranzitu ruského plynu je nezvratné a vymezili se vůči výrokům šéfa slovenské diplomacie. Stanovisko Bratislavy není k dispozici.
Ukrajinské zbrojařské podniky by měly mít v budoucnu možnost vyrábět zbraně a munici v Dánsku, které je členským státem Severoatlantické aliance. Řekl to dnes dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. V současné době se podle něj konají na toto téma s ukrajinskou vládou jednání, informuje agentura DPA.
„Myslím, že (jejich) výsledky uvidíme v září nebo v říjnu,“ řekl dánský ministr. Jako příklad vybavení, které by se mohlo vyrábět v Dánsku, uvedl bezpilotní letouny a rakety.
Polsko dokončilo jednání s jihokorejskou společností Hyundai Rotem o dodávce 180 tanků K2, v pořadí už druhé. Obě strany plánují v nejbližší době podepsat smlouvu, informovala dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na korejskou vládní agenturu, která má na starosti armádní zakázky. Celková hodnota kontraktu na 180 tanků podle odhadů agentury Jonhap činí přibližně 6,5 miliardy dolarů (136,3 miliardy Kč).
Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Diplomatická roztržka mezi Ázerbájdžánem a Ruskem pokračuje. Ministerstvo zahraničí v Baku si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby vyjádřilo nespokojenost s kroky Moskvy, které podle něj poškozují vztahy mezi zeměmi. Ruská diplomacie podle agentury Reuters vyzvala Baku k obnovení vztahů na úroveň odpovídající strategickému spojenectví. Vztahy mezi dvojicí států zhoršila smrt dvou Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí na svém webu uvedlo, že ruskému diplomatovi znovu vyjádřilo znepokojení nad smrtí dvou ázerbájdžánských krajanů při nedávném zatýkání v ruském Jekatěrinburgu, přičemž ruské vysvětlení je podle Baku v rozporu se stopami násilí na tělech dvojice mrtvých bratrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Příslušný prezidentův výnos dosud nebyl zveřejněn, poznamenal server Ukrajinska pravda. SBU také obvinila Berezovského, že úmyslně bránil tomu, aby ukrajinská pravoslavná církev dosáhla nezávislosti na moskevském patriarchátu a že o svém ruském občanství neuvědomil ukrajinské úřady.
Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky - dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský vojenský činitel.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo síly a navzdory velkým ztrátám postoupilo ve venkovských oblastech Pokrovsku i Kosťantynivky. Tato města leží na křižovatkách cest vedoucích k frontové linii z větších měst na území, které má pod kontrolou Ukrajina.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Prezident na nedávné konferenci Globsec v Praze uvedl, že chce v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ řekl tehdy.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to dnes mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.
Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští, a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.
„Nemusíte dělat velké řezy do srdce, stačí ho jen naříznout, vložit magnet a on střepinu vytáhne,“ popsal kardiochirurg Serhij Maksymenko operaci, při které zachránil vojáka, jemuž se střepina po útoku dostala do srdce. Maksymenko a jeho tým provedli díky tomuto zařízení už přes 70 úspěšných operací.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblastí, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP.
„John Ginkel byl pozván na ukrajinské ministerstvo zahraničí (...). Ukrajinská strana zdůraznila, že jakékoliv otálení nebo průtahy v podpoře obranyschopnosti Ukrajiny by pouze povzbudily agresora k pokračování války,“ uvedla ukrajinská diplomacie.
Nejméně o jednom zabitém civilistovi a několika raněných v důsledku útoků ruských dronů a ostřelování informují ukrajinské úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila 79 ze 114 dronů, které Rusko vyslalo během noci proti Ukrajině, spolu se čtyřmi raketami S-300, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů nad Kurskou a Rostovskou oblastí a anektovaným Krymem. Ukrajinské drony ještě v pondělí zapálily rafinerii v ruské Saratovské oblasti zásobující ruská vojska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Vláda probere poskytnutí digitalizační jednotky Archa III, která je přímou pomocí Ukrajině prostřednictvím Národního muzea. Jde o součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Národní muzeum pomáhá muzejním a kulturním institucím na Ukrajině od začátku ruské invaze. V roce 2022 z pověření ministerstva kultury vyslalo na Ukrajinu zásilku materiálu určeného pro záchranu kulturních památek.
Munici, jejíž dodání Ukrajině nyní USA pozastavily, původně slíbila vláda předchozího prezidenta Joea Bidena. Nynější postup tak podle AP odráží nové postoje současného prezidenta Donalda Trumpa.
Rozhodnutí, za kterým podle Politico stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají, poznamenal portál.
Portál Politico také uvedl, že původní rozhodnutí zbraňové dodávky zastavit padlo na počátku června, účinnost ale nabývá až nyní v době, kdy Ukrajina čelí největším ruským vzdušným úderům raket a dronů.
Zastavení některých zbrojních dodávek na Ukrajinu včetně střel protivzdušné obrany odpovídá tomu, že přednost dostaly zájmy Spojených států. Prohlásila to mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, informovala v noci na dnešek agentura AP.
Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.
Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.
Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.
Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
