ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko sdílel záběry z okolí Kyjeva, kde se ukrajinské armádě podařilo zlikvidovat část ruských jednotek.

Hackeři ze skupiny Anonymous o víkendu zaútočili na německou dceřinou společnost ruského ropného koncernu Rosněfť a podle svého prohlášení jí způsobili velké škody, když získali na 20 terabajtů dat. Informuje o tom agentura DPA, podle níž firma Rosneft Deutschland přiznala bezpečnostní incident a obrátila se na německou policii. Rosněfť je největším ruským producentem ropy. Předsedou jeho dozorčí rady je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, tvrdě kritizovaný za svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu.

Hackeři tvrdí, že se jim podařilo získat i data z laptopů vedení německé pobočky Rosněfťu a na dálku vymazat obsah na 59 telefonech i dalších zařízení. Získaná data teď chce uskupení Anonymous analyzovat. Zveřejnění celého balíku dat zatím neplánuje.

Zastupitelé Teplic na dnešním mimořádném zasedání odsoudili agresi Ruské federace vůči Ukrajině a schválili milion korun na pomoc jejím obyvatelům. Pro hlasovalo všech 21 přítomných zastupitelů. Sousední menší Bílina rozhodla minulý týden o uvolnění tří milionů korun z rozpočtu na pomoc Ukrajincům.

Tepličtí zastupitelé vyjadřovali solidaritu s ukrajinským lidem, řešili také zapojení uprchlíků do běžného života. Do škol v Teplicích už nastoupilo několik dětí. Magistrát dnes informoval o tom, že nebude plošně rušit poplatek z pobytu kvůli ukrajinským uprchlíkům.

Kolín přispěje 500.000 korun na humanitární pomoc Ukrajině. Částka bude převedena na účet Českého červeného kříže. Na dnešní schůzi to schválili kolínští zastupitelé. Podle starosty Michaela Kašpara (Změna pro Kolín) je rovněž momentálně zhruba 600.000 korun na transparentním účtu, který město zřídilo pro financování pomoci válečným uprchlíkům na území Kolína. Z peněz na účtu bude město hradit náklady související například s ubytováním nebo volnočasovými aktivitami běženců.

Město dokončuje úpravy a vybavení ubytování pro 55 uprchlíků v ubytovně Jiskra na Zálabí a 52 míst v bývalém internátu střední zdravotnické školy. „Prostory v bývalém internátu, které jsme si vypůjčili od kolínské nemocnice, budou k nastěhování zřejmě už zítra,“ uvedl Kašpar.

Poprvé se podařila evakuace alespoň malé části obyvatel obléhaného Mariupolu, kam se ale kvůli ruskému ostřelování podle vicepremiérky Iryny Vereščukové ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že z deseti koridorů nakonec Kyjev akceptoval jen tři, a to ty, které nevedly do Ruska. 

„Ukrajina je v plamenech, je ničena před zraky celého světa. Tato tragédie musí skončit, potřebujeme okamžitý konce všech střetů a zaměřit se na skutečné vyjednávání, které bude založeno na Chartě OSN a mezinárodním právu,“ vyzval na svém twitteru generální tajemník OSN António Guterres.

První kurz základů češtiny dnes absolvovalo 15 ukrajinských dětí ve zlínském T klubu, který provozuje spolek Unie Kompas Zlín. Děti ve věku sedm až 15 let se v kurzu budou učit základní slovíčka. Dnes se naučily zeptat se na jméno i představit se, šlo jim to dobře, řekla ČTK ředitelka Unie Kompas Zlín Martina Stavjaníková.

„Myšlenka na kurz základů češtiny vznikla z toho, že jsme věděli, že tady zřejmě bude spousta dětí z Ukrajiny, které ještě nebudou chodit do školy a budou také potřebovat nějaké dopolední vyžití. Mysleli jsme i na jejich maminky, které si budou potřebovat něco zařídit, chodit do práce nebo si odpočinout. Cílem je, aby se děti naučily základy češtiny, aby měly nějaký rituál a rutinu, aby se poznaly s dalšími dětmi a kulturou,“ uvedla Stavjaníková.

Ministr Jurečka vyzval EK, aby vyčlenila peníze pro země přijímající ukrajinské uprchlíky. Stejný návrh podle něj předložily další státy z východu Unie.

Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, je připravena i na eventualitu, že budou uvaleny sankce na ruskou ropu. S odvoláním na dnešní vyjádření šéfa podniku o tom informovala agentura Reuters. Na konci minulého týdne PKN Orlen informoval, že dál kupuje ruskou ropu, aby zajistil bezpečnost dodávek.

„Po celou dobu diverzifikujeme naše dodávky. Jsme zcela připraveni, stejně jako v roce 2019,“ řekl šéf PKN Orlen Daniel Obajtek. „Pokud padne rozhodnutí o obecném uvalení sankcí (na ruskou ropu), kdykoli to zvládneme. Zabezpečili jsme se,“ dodal.

V Libereckém kraji se budou dál nosit respirátory nejen ve veřejné dopravě, nemocnicích a sociálních zařízeních, ale také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Na základě žádosti krajské hygienické stanice o tom dnes rozhodl krajský krizový štáb. Nošení respirátoru je tam povinné jak pro příchozí, tak pro zaměstnance. Pro příchozí, pokud respirátor nemají, jsou tam k dispozici, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V asistenčním centru je vysoká koncentrace lidí, kteří tam tráví i tři hodiny.

„Uděláme všechno, abychom pomohli Ukrajině ubránit její svrchovanost,“ prohlásil podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki po jednáních ve Varšavě, kde jednal se svou litevskou kolegyní Ingrid Šimonytéovou. Oba šéfové vlád se prostřednictvím videa spojili také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jednalo se podle Morawieckého výlučně o tom, jak ukončit ruskou agresi, a o tom, jak pomoci Ukrajině. Premiér vyzval k zabavení ruského majetku ve světě, aby posloužil k rekonstrukci Ukrajiny.

„Doby se mění, generace se střídají, ale Rusko celou dobu vede politiku agrese a využívá surovin k vydírání zbytku Evropy,“ poznamenal polský premiér. „Dlouhá ruka Moskvy se změnila v pěst, která slepě mlátí a brutálně ničí životy civilistů, vraždí děti a ženy, bombarduje nemocnice a porodnice jako v Mariupolu a ničí normální životy milionů lidí. To už je masakr, to je prostě řež uprostřed Evropy,“ zdůraznil.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). ČTK to na dotaz sdělili zástupci Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) a Botanického ústavu AV. ÚBO pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.

„Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem,“ napsal ČTK ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.

Ministerstvo obrany poskytlo pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny ubytovnu Vojenské střední školy v Moravské Třebové. Její kapacita byla minulý týden naplněna. Resort nyní hledá další možné kapacity a prostory. ČTK to dnes sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Úřad podle ní vyhodnocuje, jaké má další možnosti, které by bylo možné využít pro ubytování migrantů z Ukrajiny. „Aktuálně resort již poskytl ubytovnu Vojenské střední školy ministerstva obrany v Moravské Třebové,“ uvedla. Ubytovna je podle Zechmeisterové vybavená, uprchlíci dostali balíčky základních hygienických potřeb a zajištěno je i základní lékařské ošetření.

ČR zatím nemá odpověď z EU na žádost o modulární humanitární základy pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl šéf hasičů Vlček. V záloze je žádost přes NATO.

Ústřední krizový štáb rozhodl o pravidelných jednáních zástupců vybraných ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina sejde v úterý.

V Německu by od května měl platit zákon o státních rezervách plynu, podle kterého budou muset být zásobníky naplněny k 1. prosinci z 90 procent.

Polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s protějšky z Litvy a Ukrajiny vyzval k zabavení ruského majetku ve světě, aby posloužil k rekonstrukci Ukrajiny.

Pohled na vojenská kasárna v Oděse.

„Svět se změní hodně. Rusko se vzdalo budování jakéhokoli zdání, že má snahu chovat se civilizovaně. Bude velice těžké po ukončení války navázat s Ruskem jakýkoli smysluplný vztah. Musíme se připravit na to, že budeme muset být silnější a odhodlanější k obraně toho, co máme,“ komentoval na svém twitteru generál Petr Pavel.

Mluvčí ukrajinské armády Leonid Matjuchin popřel tvrzení ruského ministerstva obrany, že měla Ukrajina vypálit střelu na baštu proruských separatistů Doněck, střela měla zabít nejméně 20 lidí a dalších 28 zranila. „Nemá cenu o tom mluvit, byla to bez pochyb nějaká ruská munice,“ reagoval Matjuchin.

„V krajských asistenčních centrech na pomoc Ukrajině pomáhají i naši armádní psychologové,“ uvedla na svém twitteru Armáda ČR.

Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Po pobytu v úkrytech před válkou nebo náročné cestě do bezpečí hrozí častěji i infekční, respirační nebo průjmové choroby. Okolnosti péče o ukrajinské uprchlíky proberou praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost na 16. kongresu primární péče, který začíná v pátek v Praze.

„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu, proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ uvedl Šonka.

Několik kamionů s kanystry a přepravkami na vodu posílá na Ukrajinu organizace Člověk v tísni. V místech, kde útoky ruské armády poškodily vodovod, tak budou lidé moci schraňovat vodu ze studen a nádrží. Organizace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Na místa, kde nejsou vodní zdroje, dopravuje Člověk v tísni balenou vodu nebo cisterny. Od začátku ruské invaze už organizace poslala Ukrajincům trpícím nedostatkem pitné vody přes 20 cisteren, které pojmou 200 až 500 litrů vody.

Palladium zlevnilo o více než 15 procent. Naděje na pokrok v jednání Ruska s Ukrajinou zmírnily obavy z nedostatku kovu. Levnější je i zlato.

„Putinova válka je den ode dne brutálnější. Informovala jsem prezidenta Zelenského o čtvrtém sankčním balíčku. Evropský unie stojí za ukrajinským lidem,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.