ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Jednotky ruské armády dnes pozdě večer vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a míří k takzvané linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Informovala o tom stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL) s odkazem na očité svědky.

Obyvatelé Doněcku - bašty proruských separatistů - podle RFE/RL pozorovali velkou kolonu tanků a obrněných vozidel, která kolem 21:00 SEČ projela centrem města a poté vyrazila směrem k městu Jasynuvata a dále k takzvané linii dotyku. Údajný přesun ruských vojsk zaznamenali mezitím i další svědci.

„Něco, čeho je třeba se obávat: ruský ministr vnitra Kolokoltsev řekl Putinovi, že Moskva by měla uznat všechny Doněcké a Luhanské oblasti jako jsou tamní samozvané lidové republiky. Doslova ale řekl: ‚od Mariupolu a konče těmi historickými hranicemi.‘ To v praxi znamená celou šedou oblast na této mapě OBSE. Současná frontová linie je červená čára,“ upozornil na twitteru korespondent amerického zpravodajského webu BuzzFeed News Christopher Miller.

„Nebýt Václava Havla a dalších, kteří nás přivedli do NATO, jsme ve stejném ohrožení jako Ukrajina i my. Nenechme je napospas,“ míní šéfka české poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zdůraznila, že ruský prezident Vladimir Putin bere vlnu přijetí států bývalého východního bloku do NATO jako podvod Západu vůči Rusku.

Na krok ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání povstaleckých území obývaných převáně ruskojazyčným obyvatelstvem už zareagovalo i české ministerstvo zahraničních věcí.

„Jednostranné uznání dvou území ovládaných proruskými ozbrojenci je hrubé porušení mezinárodního práva, teritoriální integrity Ukrajiny a porušení Minských dohod,“ napsal na twitteru šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

„Vyzýváme Ruskou federaci k přehodnocení tohoto kroku a návratu k jednacímu stolu v zájmu bezpečnosti celého kontinentu,“ píše pak Černínský palác ve svém prohlášení.

Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili i předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie na něj odpoví sankcemi.

Premiér Fiala uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou a z vlastní historie si pamatuje podobné kroky, které k míru nikdy nevedou.

Česko podporuje jednotnou reakci EU vůči Rusku, z jehož strany jde o porušení mezinárodního práva a agresi vůči sousednímu státu, uvedl premiér Fiala.

"Pokud si v těchto chvílích kladete otázku, co je v rámci rusko-ukrajinského konfliktu pravda a co lež, vzpomeňte si na naši československou zkušenost s “bratrskou pomocí”. Putinovo Rusko opět dokazuje, že nezná bratra," uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Nejen Ukrajina, ale celý svět nyní pozorně sleduje kroky Ruska ohledně uznání takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské oblasti. Všichni si uvědomují důsledky. Znamená to spoustu emocí, ale právě teď bychom se všichni měli v klidu zaměřit na snahy snížit napětí. Jiná cesta není,“ vyjádřil se na twitteru ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba.

Prokremelská média či anonymní účty na sociálních sítích vystupňovaly šíření nepodložených tvrzení, která by mohla Moskvě pomoci ospravedlnit útok na Ukrajinu a maximalizovat podporu veřejnosti pro takový krok. Mezi oblíbené fámy patří ta o bezprostředně hrozícím ukrajinském útoku na Donbas nebo o údajné genocidě tamních etnických Rusů.

S odvoláním na analýzy skupin monitorujících dezinformace o tom v posledních dnech informují některá americká média.

Informace z Doněcku hovoří o tom, že oblastí se rozléhají sirény a hlasité exploze. Město je centrem Doněcké lidové republiky, pro jejíž uznání nezávislosti se dnes vyslovila ruská bezpečnostní rada. Povaha výbuchů je nejasná, uvedla agentura Reuters.

Členské země Evropské unie neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené a záleží na vůli všech sedmadvaceti unijních států, za jakých okolností je zavedou.

Po jednání s kolegy z ostatních členských zemí to dnes novinářům řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministři dnes schválili poskytnutí finanční podpory ukrajinské ekonomice ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků.

Unijní země napjatě sledují aktuální hromadění ruských sil u ukrajinských hranic. Řada z nich dává najevo obavy, že Moskva se snaží současným růstem napětí a násilí na východě Ukrajiny vytvořit záminku k invazi. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba dnes v Bruselu své unijní kolegy vyzval, aby část chystaných nových sankcí zavedli už nyní. Členské země nejsou zajedno v tom, kdy přesně opatření vůči Moskvě uplatnit, většina to však nechce udělat za současné situace.

Pozorní diváci přenosu zasedání bezpečnostní rady Ruské federace, kterého se vedle prezidenta Vladimira Putina zúčastnil i premiér Michail Mišustin a ministr obrany Sergej Šojgu, si všimli zajímavé nesrovnalosti.

Právě ministr Šojgu měl během projevu mít na svých hodinkách časový údaj 12:47 odpoledne. V Moskvě tou dobou ale bylo šest hodin odpoledne. Ruská média přitom tvrdila, že zasedání přenášejí v přímém přenosu. Nabízí se tak vysvětlení, že setkání bylo předtočené.

Český 1. vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se účastnil vídeňské konference Společné koordinační platformy zaměřené na boj s nelegální migrací podél východní středomořské migrační trasy.

„I díky naší české historické zkušenosti s ruskou agresí jsem ve svém projevu apeloval na zahraniční kolegy, že ve vztahu k Ukrajině musíme být jednotní, podporující. A ta podpora musí být jasná, slova nestačí. Děkuji sousedům za přijetí,“ napsal ministr na twitteru a poděkoval rakouským kolegům.

„Je třeba uvalit tvrdé sankce na jejich boháče. Ruští oligarchové budou nejlépe vědět, jak přivést Putina k rozumu,“ tweetuje pražský senátor Pavel Fischer (nestr.). 

„Covidové skupiny se opět mění na proruské,“ varuje na Twitteru uskupení Čeští elfové, bojující proti dezinformacím. „Stejně jako po Vrběticích se v anticovid skupinách přepnulo na proruské téma.“

Poslanec Marek Ženíšek (TOP 09) rozporuje prohlášení Kremlu, že Rusko nikdy nikoho nenapadlo. „Československo, Ukrajina, Gruzie, Abcházie, Finsko, Maďarsko, Polsko, Afghánistán… lžou do poslední chvíle,“ tweetoval.

K vrcholné schůzce USA-Rusko nedojde dřív než ve čtvrtek, prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune na televizi LCI. Francie setkání prezidentů Bidena a Putina pomáhá zprostředkovat. V průběhu dneška se telefonicky spojí ruský a francouzský ministr zahraničí Sergej Lavrov a Jean-Yves Le Drian. V dalších dnech si má Lavrov volat s americkým protějškem Anthonym Blinkenem. 

„Rok 2022 nebude mírový. Bude to rok, kdy se Rusko zase stane velikým,“ prorokoval 27. prosince ruský poslanec a předseda pravicově populistické Liberálně-demokratické strany (LDPR) Vladimir Žirinovskij. „Pocítíte to 22. února ve 4 hodiny ráno.“

Podobně před koncem roku vyzýval k bombardování západních cílů na Silvestra, kdy budou všichni opilí. I v minulých letech volal po útocích na země NATO, včetně vyhlazení Istanbulu atomovou bombou.

Aktuálně se Žirinovskij léčí s covidem. „LDPR je přesvědčena, že dnešní Doněck je Moskvou zítřka. Chtějí nás rozdrtit,“ bojí se jeho strana ukrajinské armády sponzorované Západem. „Teď není čas nastavovat druhou tvář,“ stojí v prohlášení.

„SPD je prokremelská strana, která pořád jenom hledá, čím by rozdělila a oslabila naši společnost,“ tweetoval poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) nedlouho poté, co jeho bratr Tomio, předseda SPD, vystoupil v debatě televize Prima o dění na Ukrajině.

Politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov se pozastavuje nad prohlášením mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že libovolná provokace na Donbasu může vést k nenapravitelnému. „No, to může. Ale kdyby tam nebylo těch víc než 150 000 ruských vojáků, tak by se nic zásadního stát nemohlo. Zvláštní, že ho to nenapadne,“ tweetuje Romancov.

Kritikům NATO nedochází, že kdyby Česko či Slovensko do aliance nevstoupily a byly neutrální, tak dnes kvůli napětí na Ukrajině asi mobilizují, tweetuje podplukovník Martin Hlaváček, kyberexpert české armády.