ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Tanky Leopard 2 jsou podle německého kancléře Olafa Scholze mocné zbraňové systémy, proto i v této souvislosti mají mnozí Němci starosti z dalšího vývoje. „Těmto spoluobčanům bych chtěl říct, aby mi důvěřovali, aby důvěřovali vládě. Budeme nadále jednat tak, abychom rizikům pro Německo předešli,“ prohlásil ve Spolkovém sněmu poté, co oznámil dodávky tanků Ukrajině, a slíbil, že nezavleče Německo ani NATO do války s Ruskem.

Rusko podle kancléře svou útočnou a imperiální válkou proti Ukrajině zcela změnilo bezpečnostní principy, které v Evropě platily od druhé světové války. „To, že hranice nelze měnit silou,“ řekl kancléř s tím, že ruská invaze se stala dějinným obratem. Proto je podle kancléře nutné Ukrajině pomáhat, a to i vojensky.

„Nijak zásadní roli tyto dodávky hrát nebudou. Bude ale potřeba zaměřit pozornost na zničení těchto tanků. Už nyní je potřeba připravit za tímto účelem protitankové prostředky,“ okomentoval plánované dodávky západních leopardů či dalších obrněnců šéf obranného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Bondarev.

Tanky Leopard poskytnuté Ukrajině posílí její obranné kapacity, uvítal rozhodnutí Německa český premiér Petr Fiala. Na dodávce tanků pro ČR se nic nemění, sdělil ČTK.

„Ukrajina potvrzuje stažení ze Soledaru v Doněcké oblasti, po měsících ruských útoků,“ informuje The Kyiv Independent.  „Po měsících náročných bojů ho ukrajinská armáda opustila, aby ustoupila na připravené pozice,“ řekl agentuře AFP mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Neupřesnil ale kdy. 

Podle britské vojenské rozvědky se ukrajinské síly s velkou pravděpodobností stáhly ze Soledaru na novou linii západně od města nejpozději v pondělí 16. ledna.

Německo oficiálně souhlasí s dodáním německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě, která se brání ruské invazi. Rozhodnutí na dnešním zasedání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz, podle kterého Berlín v prvním kroku poskytne 14 tanků Leopard 2A6. Cílem je podle kancléře rychle vybavit Ukrajinu dvěma prapory leopardů, k čemuž se připojí také další evropské státy, které tyto obrněnce mají ve výzbroji.

Po smrti svých manželů ve válce vytvořilo pět ukrajinských žen komunitu, kterou pojmenovaly „Jsme spolu“. Slouží ke komunikaci a vzájemné podpoře. Tyto válečné vdovy se dříve neznaly, spojil je zármutek, který z nich udělal blízké přítelkyně, píše list Ukrajinska pravda. Skupina se podle něj postupně rozšířila o manželky dalších padlých vojáků a nyní čítá asi 400 žen.

Vladimir Osečkin popisuje, jak obcházel s talíři se špagetami pro své děti jídelní stůl, když spatřil, jak po stěně tančí červená tečka laseru. Věděl, co přijde. Rychle zhasnul světla, se ženou stáhli děti k zemi a spěchali do jiné části bytu. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem. O Osečkinově činnosti píše web stanice CNN.

„V posledních deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu,“ řekl Osečkin CNN v rozhovoru poskytnutém z Francie, kde v roce 2015 požádal o azyl a kde má neustálou policejní ochranu. Nyní je nadějí pro stále více lidí, vysoce postavených Rusů, kteří zbíhají na Západ kvůli nespokojenosti s ruskou válkou na Ukrajině. Mezi takovými jsou i bývalí generálové a zaměstnanci tajných služeb.

Španělsko by mohlo převézt 53 tanků Leopard do Kyjeva, uvádí list El Mundo. 

Americký úřad OFAC (Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv) prodloužil Sberbank CZ výjimku ze sankcí do 31. ledna 2024. OFAC tak vyhověl žádosti insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové na základě kroků, které podnikla při prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ. Prodej úvěrů banky České spořitelně tak podle ní může pokračovat.

„Jsem velmi ráda, že OFAC vyhověl naší žádosti a výjimku z amerických sankcí nám opětovně prodloužil. Podepsaná kupní smlouva s Českou spořitelnou ze dne 16. prosince loňského roku byla dalším důležitým mezníkem k vypořádání všech věřitelů banky,“ uvedla Lužová.

„Rusko připravuje malý počet hlavních bojových tanků T-14 Armata na první operační nasazení tohoto typu na Ukrajině,“ sdílí na twitteru britské ministerstvo obrany zjištění rozvědek. „Ovšem v posledních měsících byly ruské síly váhavé s přijetím první přidělené várky T-14, neboť vozidla byla ve velmi špatném stavu.“

„Často se mě ptají, jak ses poslední rok změnil. Vždy odpovídám: ‚Nezměnil se. Je to pořád ten stejný chlap, kterého jsem poznala, když nám bylo sedmnáct,‘ Ale něco se vlastně změnilo: Směješ se teď daleko míň,“ píše na twitteru Olena Zelenská, manželka prezidenta Ukrajiny, jenž dnes má 45. narozeniny.

„Přeji ti víc důvodů k úsměvu,“ dodává první dáma, jež pětačtyřicetiny oslaví 6. února. „Víš, co je k tomu zapotřebí, všichni to víme. Paličatý jsi dost. Ale hlavní je dost zdraví. Tak prosím, buď zdravý! Chci se usmívat navždy ve tvé blízkosti. Dej mi takovou příležitost!“

„Předpokládám, že až se letos v červenci sejdeme na summitu NATO ve Vilniusu, bude stanoven nový cíl pro výdaje na obranu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Cíl dvou procent byl původně určen na deset let, tedy do roku 2024, takže ho nyní musíme aktualizovat,“ doplnil. Předpokládá ale, že půjde o ambicióznější cíl než dříve.

Stoltenberg připomněl, že spouštěčem pro rozhodnutí NATO zvýšit výdaje na obranu byla ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a vypuknutí konfliktu na východoukrajinském Donbasu mezi tamními separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Členské země NATO se v roce 2014 zavázaly vyčlenit na obranu dvě procenta svých HDP, řada z nich však tento závazek nedodržovala. Od chvíle, kdy loni v únoru Rusko zahájilo plnou invazi do sousední země, ale řada západních spojenců své vojenské výdaje zvýšila, upozornila agentura Reuters.

„Kolem 2700 cizinců z víc než padesáti zemí světa dnes studuje na Krymu,“ uvádí na twitteru účet ruského ministerstva zahraničí. Poloostrov ovládlo Rusko anexí na přelomu února a března 2014.

Za poslední den Ukrajinci „zlikvidovali“ 910 nájezdníků, ruské ztráty za celou invazi už podle generálního štábu ukrajinské armády činí 123 080 lidí. A též 3161 tanků, 6307 obrněných vozidel či 290 letadel a 281 vrtulníků.

Volodymyr Zelenskyj dnes má 45. narozeniny. Přišel na svět 25. ledna 1978 ve městě Kryvyj Rih (rusky Krivoj Rog) na jihu Ukrajiny.

Ukrajinské ozbrojené síly ve své operační svodce hlásí za uplynulý den odražení útoků ruské invazní armády u osmi obcí na východě země.

Rusové navzdory četným ztrátám nezastavují útočné akce v okolí Lymanu, Bachmutu, Avdijiky a Novopavlivky v Doněcké oblasti, uvádí ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb, podle něhož jsou ale u Kupjansku, Záporoží a Chersonu ruské jednotky v defenzivě.

„Během dne nepřítel provedl čtyři raketové a 26 leteckých úderů. Také více než 100krát vystřelil z raketometů,“ tvrdí dále velení ukrajinských ozbrojených sil. 

Armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30.000 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky jsou personální otázky dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí. Chystá proto strategii dalšího postupu v personální oblasti. Řehka to řekl v rozhovoru s ČTK. Podle tiskového oddělení generálního štábu měla Česká republika na počátku letošního roku 27.197 vojáků, z toho přímo v armádě jich sloužilo 22.866.

„Lidi jsou to nejdůležitější a jsou největší problém, protože tanky si koupíte, ale lidi si jednoduše nekoupíte,“ poznamenal Řehka. Jejich nábor má zjednodušit nové virtuální náborové středisko, které armáda v současné době připravuje.

Ruský prezident Vladimir Putin nemá strach ze Severoatlantické aliance, ale bojí se myšlenky svobody, která se přiblížila k hranicím Ruska, prohlásila Oleksandra Matvijčuková, šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody. To bylo loni spolu s ruskou nevládní organizací Memorial, bojující za lidská práva, a běloruským disidentem Alesem Bjaljackým oceněno Nobelovou cenou za mír.

Válka Ruska proti Ukrajině „nezačala v únoru 2022, ale v únoru 2014, kdy Ukrajina získala šanci k rychlé demokratické transformaci“, soudí Matvijčuková. 

Dobnré ráno.

Ruský prezident Vladimir Putin nemá strach ze Severoatlantické aliance, ale bojí se myšlenky svobody, která se přiblížila k hranicím Ruska, prohlásila Oleksandra Matvijčuková, šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody. To bylo loni spolu s ruskou nevládní organizací Memorial, bojující za lidská práva, a běloruským disidentem Alesem Bjaljackým oceněno Nobelovou cenou za mír.

Válka Ruska proti Ukrajině "nezačala v únoru 2022, ale v únoru 2014, kdy Ukrajina získala šanci k rychlé demokratické transformaci", soudí Matvijčuková. Putin ve snaze zastavit Ukrajince na této cestě okupoval Krym a část Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, dodala během přednášky v Kyjevě, o které informovala agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinské vítězství ve válce podle aktivistky nemůže spočívat jen ve vytlačení ruských vojsk za hranice země a osvobození okupovaných území, ale musí zahrnout i demokratickou transformaci Ukrajiny.

"Nemáme čas odložit tento úkol demokratické přeměny země na dobu, až válka skončí," řekla. Zdůraznila, že by nemělo smysl válku vyhrát, ale přeměnit se v další Rusko. Válka se podle ní nevede mezi dvěma zeměmi, ale mezi autoritářstvím a demokracií.

"Putin chce přesvědčit celý svět, a ne jen Ukrajinu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou falešné hodnoty, protože nikoho ve válce nechrání," řekla.