ONLINE: Ruské drony poničily hotel v Mykolajivu. A zranění po útocích v Chersonské oblasti

Následky bojů v ukrajinském městě Mariupol.

Ukrajinští vojáci u zlikvidovaných (údajně) ruských transportérů u Charkova.

Po dnešním ruském útoku na Ukrajinu muselo opustit svůj domov zhruba 100.000 lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska, sdělila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. 

Mluvčí UNHCR uvedla, že číslo je odhadem na základě informací od ukrajinských úřadů a partnerů institucí OSN. Podle šéfa UNHCR Filippa Grandiho budou dopady bojů na civilisty „devastující“. „Civilní obyvatelstvo a civilní infrastruktury musí být vždy chráněny a zabezpečeny, jak s tím počítá mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Grandi. Jeho úřad vyzval okolní země, aby otevřely hranice uprchlíkům a vytvořily pro ně bezpečné útočiště.

V důsledku dnešního ruského útoku přišlo o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění, uvedl ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Zdravotnická zařízení po celé zemi podle něj vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musí být připraveny přijímat raněné. „Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu,“ řekl Ljaško. Ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19.

Ukrajinská armáda zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu. To vyvolalo obavy z přerušení dodávek předních vývozců obilí a olejnatých semen. Ceny pšenice na komoditní burze v Chicagu vystoupaly nejvýše za devět a půl roku, v Evropě cena termínového kontraktu na pšenici vystoupala na rekordní maximum.

Rusko, největší světový vývozce pšenice, přepravuje své obilí především z přístavů v Černém moři. Přístavy v Azovském moři jsou mělčí a mají menší kapacitu. Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely ruským plavidlům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice ruský útok na Ukrajinu odsoudil, ale žádost Kyjeva nekomentoval. 

Na Rusko a Ukrajinu připadá 29 procent světového vývozu pšenice, 19 procent světového vývozu kukuřice a 80 procent světového vývozu slunečnicového oleje.

Podle diplomatického zdroje agentury Reuters je přístavní Mariupol pod těžkou palbou ruských vojsk, ozývají se stovky explozí. Dobytí města se jeví jako priorita, Rusko by tak propojilo povstaleckou Doněckou republiku s anektovaným Krymem.

Ukrajinské ministerstvo vnitra už napočítalo nejméně 392 ostřelování ruskými silami. „Bitvy pokračují prakticky podél celého území jihovýchodní a střední Ukrajiny,“ uvádí mluvčí. Zničeno bylo šest mostů. 

Ruskem ostřelovaný Mariupol.

Kyjev vyhlásil noční zákaz vycházení, od 22:00 do 7:00. „Je nutný pro bezpečnost obyvatel metropole za vojenské agrese a válečného stavu,“ uvedl podle BBC primátor Vitalij Kličko. Hromadná doprava nebude v noci jezdit, stanice metra však budou otevřené coby kryty.

Podle ukrajinského velvyslance v Česku se ruští vojáci na Ukrajině přikrývali bílými plachtami s logem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která měla už roky na Donbase pozorovatele kvůli ozbrojeným separatistům.

„Ukrajina se nikdy nevzdá svého území a svojí svobody. Budeme bojovat, budeme bojovat za sebe, budeme bojovat za vás, ale s vaší podporou to půjde snadněji,“ prohlásil velvyslanec Ukrajiny v Praze Jevhen Perebyjnis. „Vytváříme antiputinovskou koalici,“ uvedl na zvláštní schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Také požádal o pomoc finanční, humanitární i o dodávky zbraní a munice. „Potřebujeme nové kruté sankce, které zničí ruskou ekonomiku,“ řekl. Doporučil blokaci ruských bank a jejich dceřiných společností, blokaci bankovních účtů vysokých ruských úředníků, zákaz vývozu zboží do Ruska, vyhoštění ruských diplomatů nebo vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN. 

Ukrajinské ministerstvo zveřejnilo fotografii údajného zajatého velitele ruských průzkumníků, Konstantina Sergejeviče Bujničeva. Prý se u Černihiva, severně od Kyjeva, vzdala celá četa.

Obrovská exploze u ukrajinské letecké základny Melitopol v Záporožské oblasti, nedaleko Krymu.

O vstupu ruských vojsk z Běloruska do černobylské zóny informoval podle agentury Interfax-Ukrajina poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, podle kterého příslušníci národní gardy, střežící úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů, kladou úporný odpor ruským jednotkám.

„Pokud v důsledku dělostřelecké palby nepřítele bude úložiště jaderných odpadů zničeno, pak radioaktivní prach může pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí Evropské unie!“ varoval Heraščenko. 

„Jde o vyhlášení války celé Evropě,“ dodal prezident Zelenskyj.

„Všichni, kdo jste schopní třímat zbraně, přidejte se do řad teritoriální obrany. Zjednodušili jsme všechny procedury. Vemte si jen pas. JENOM PAS,“ zdůrazňuje na twitteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Ruští vojáci se podle prezidenta Volodymyra Zelenského pokoušejí obsadit černobylskou elektrárnu, ukrajinští vojáci zde podle prezidenta bojují s nasazením životů.

Jak dříve psaly Blesk Zprávy, zakázanou oblastí kolem Černobylu by vedla příhodná trasa z Běloruska ke Kyjevu, proto tam ukrajinská armáda cvičila. 

Ruský vrtulník Ka-52, který musel nouzově přistát nedaleko Kyjeva. Jednoho pilota údajně Ukrajinci zajali, další upláchl.

„Vojáci 93. mechanizované brigády zajali dva ruské okupanty,“ tweetovalo fotografie ukrajinské ministerstvo obrany. Podrobnosti si přečtěte ZDE.

Ve Lvově na západě Ukrajiny poprvé od druhé světové války zněly sirény varovného systému. „Byl to signál pro lidi, aby se přesunuli do podzemních krytů,“ uvedl pro CNN místostarosta Andrij Moskalenko.

Ukrajinská armáda na sociálních sítích informuje, že její protitankový raketový komplet Javelin u Hluchiva neutralizoval 15 ruských tanků T-72.

„Teď se vedou silné boje v Hostomelu a je možný pokus proniknout do vládní čtvrti Kyjeva. Jedním z cílů by bylo zajmout nejvyšší vedení země,“ řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. V Hostomelu severozápadně od metropole se nachází důležité letiště.

Poradce doporučil novinářům v tiskovém středisku ukrajinského parlamentu, aby pokračovali v práci ve svých redakcích. Na sociálních sítích se objevily zprávy o údajně probíhající evakuaci poslanců.

Podle Podoljaka se válčí prakticky podél celé ukrajinské hranice s Ruskem. Cílem ruského bombardování ukrajinských měst je podle něj nejen zničit infrastrukturu, ale hlavně vyvolat paniku.

Hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru Kyjeva s cílem zajmout vedení země, uvedl poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Podle úřadů v Mariupolu ruské rakety při poslední vlně bombardování zasáhly rezidenční oblast.

Ukrajinská policie oznámila, že Rusko zatím provedlo 203 útoků na ukrajinském území.

Ukrajinská armáda svádí těžké boje s ruskými silami u letiště Hostomel, které se nachází nedaleko Kyjeva. Uvedla to kancelář ukrajinského prezidenta.