ONLINE: Šojgu nařídil zvýšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou. V Rusku hoří ropná rafinerie

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken nevidí ze strany Ruska žádné smysluplné snahy ukončit válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Šéf americké diplomacie to dnes řekl novinářům na brífinku ve Washingtonu.

Poslední vyjádření Vladimira Putina naopak podle něj naznačují, že ruský prezident se od diplomacie odklání. Blinken zároveň pohrozil Číně blíže nespecifikovanými kroky, pokud Moskvu v jejím vojenském úsilí podpoří, což podle ministra Peking zvažuje.

Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu.

Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.

Izraelská zdravotnická záchranná služba darovala Ukrajině čtyři neprůstřelné sanitky, které mají být „vybavené a připravené poskytnout lékařskou pomoc v bojové palbě“.

Čtveřice vozů byla použita ve druhé libanonské válce a při některých teroristických útocích na Západním břehu Jordánu, informuje korespondentka The Jerusalem Post Anna Ahronheimová.

V průběhu tohoto týdne byla některým z ruských lodí v přístavu Sevastopol na poloostrově Krym odstraněna vývěsní čísla, aby se zabránilo jejich případnému sledování a druhá strana konfliktu neměla přehled o tom, která z lodí je zrovna na moři.

Na twitteru o tom informuje specialista na ruské námořnictvo pod přezdívkou Granger.

Válce na Ukrajině se dalo zabránit, kdyby NATO lépe naslouchalo předchozím varováním z vlastních řad. Prohlásil to dnes jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle agentury Reuters odmítl odsoudit za invazi Rusko.

Ramaphosa mluvil 10. února s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a oznámil tehdy, že byla JAR požádána, aby se stala zprostředkovatelem. Reuters napsal, že Ramaphosovy dnešní výroky znamenají, že JAR nebude pro Ukrajinu ani Západ vhodným prostředníkem.

Lékařskou péči o uprchlíky z Ukrajiny chce Vysočina zajišťovat prostřednictvím lékařů, kteří se jí dobrovolně hlásí, a krajských nemocnic. Vzniknout by měla centra podobná těm, která fungovala kvůli očkování proti covidu-19. Novinářům to dnes v Jihlavě při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) v jihlavském uprchlickém centru řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO).

Podle Fialy je zřejmé, že do ČR už z Ruskem napadené Ukrajiny přicházejí lidé, kteří zde nemají své příbuzné a přátele, kteří se o ně postarají. K zajištění ubytování bude nutné využít všechny kapacity, k čemuž podle něho vládou schválené příspěvky pro ubytovatele dopomohou. 

Možnost, že by němečtí vojáci z bojové skupiny NATO pro Slovensko působili v ČR, už neplatí, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) televizi CNN Prima News. Německo to nepožaduje, vysvětlila. Rozmístění nových bojových skupin v některých státech včetně Slovenska chystá Severoatlantická aliance pro zlepšení ochrany zemí nacházejících se v blízkosti Ukrajiny napadené Ruskem.

Umístění německých vojáků v ČR je passé, řekla Černochová. „Dneska ráno jsme se dozvěděli, že německá strana něco takového požadovat nebude,“ dodala. 

Dnešní ostřelování ukrajinské metropole způsobilo rozsáhlý požár skladu ve Svjatošynské čtvrti v západní části Kyjeva. Hasiči s plameny stále bojují.

Hořelo i travnatého prostranství o celkové rozloze asi 15.000 čtverečních metrů, pod plameny se ocitly také dva automobily. Hasiči doplnili, že hrozí výbuch rakety a likvidace požáru tedy musí probíhat z bezpečné vzdálenosti.

Jihoukrajinská Oděsa na pobřeží Černého moře se připravuje na očekávaný útok ze strany ruské armády. Tamní ženy například šijí neprůstřelné vesty pro ukrajinské obranné jednotky.

Polský Senát dnes jednomyslně schválil zákon, který pro letošek stanovuje výdaje na obranu na nejméně 2,2 procenta HDP a od příštího roku je zvyšuje na alespoň tři procenta HDP. Informují o tom polská média. Minulý týden normě nazvané „zákon o obraně vlasti“ dal zelenou Sejm, dolní komora parlamentu, a očekává se, že v pátek ho podepíše prezident Andrzej Duda.

Práce na tomto zákonu začaly podle polského ministerstva obrany už loni v únoru, ale vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu ho chtěli polští zákonodárci projednat do nejrychleji.

Rakouský stát si dělá nárok na náušnice se safíry v hodnotě asi 50.000 eur (1,24 milionu korun), které někdejší ministryni zahraničí Karin Kneisslové věnoval v roce 2018 jako svatební dar ruský prezident Vladimir Putin. Kvůli nevyjasněnému vlastnictví leží tyto šperky v trezoru, píše na svých stránkách bulvární list Kronen Zeitung.

Kneisslová na sebe znovu upoutala pozornost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, po které v rozhovoru s německou televizí RTL dala najevo, že chce i nadále zůstat v dozorčí radě ruského ropného koncernu Rosněfť. 

Při ruském ostřelování čtvrti v západní části Kyjeva zemřeli nejméně dva lidé, informovala Státní služba pro mimořádné události. Ostřelování způsobilo také požár skladu.

Při jiném útoku ruských sil na rezidenční oblasti ve vesnici Novi Petrivci u Kyjeva podle oznámení policie zemřelo dvouleté dítě a čtyři další lidé utrpěli zranění.

Starosta Melitopolu, kterého minulý týden unesli ruští vojáci, dostal od prezidenta Volodymyra Zelenského vyznamenání. Na svobodu se starosta dostal díky výměně - Ukrajina propustila devět zajatých vojáků.

President of #Ukraine Volodymyr Zelenskyy awarded the Mayor of #Melitopol, Ivan Fedorov, who was released from captivity, with the Order For Courage, III degree.

Recently it became known that he was exchanged for 9 #Russian prisoners of war pic.twitter.com/1nsLtzrtji

— NEXTA (@nexta_tv) March 17, 2022

„Putinovi pretoriáni“, Národní garda Ruské federace, přišla o zástupce ředitele. Podle některých zdrojů byl generál Roman Gavrilov zatčen, podle jiných dostal padáka. Garda má zajišťovat vnitřní bezpečnost, potažmo boj s terorismem, nyní ji ale Vladimir Putin poslal na „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajinu.

Šéf NATO Jens Stoltenberg se pozdě odpoledne sešel v Berlíně js ministryní obrany Christine Lambrechtovou, která na tiskové konferenci ujistila, že Německo bezvýhradně stojí za svými spojenci z NATO. Připomenula, že Německo se v reakci na ruskou agresi mimo jiné rozhodlo připravit pro modernizaci armády zvláštní fond ve výši 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč). "Dokazuje to, že Německo je i v této těžké době spolehlivým partnerem," řekla.

Stoltenberg ocenil větší investice na zbrojení, konkrétně se zmínil o rozhodnutí Německa pořídit 35 moderních amerických stíhaček F-35, které jsou obtížně zachytitelné radarem. Záměr koupit tyto stroje společně s 15 dalšími stíhačkami Eurofighter oznámila Lambrechtová v pondělí.

Automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou vyvinuli experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK). Fakulta o tom dnes informovala na webu.

Překladač na zjednodušené webové stránce má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit kontakt v českém prostředí. Podle fakulty je kvalita překladu vysoká díky využití nových metod strojového učení.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům. Šéf Elysejského paláce také prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu uštědřila „elektrický šok“ Severoatlantické alianci a dala jí novou strategickou srozumitelnost, která jí chyběla.

K případné cestě do Kyjeva Macron poznamenal, že by se musela uskutečnit ve správnou chvíli a musela by být užitečná, pokud jde o řešení nynější krize. 

Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých jejích dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl podle agentury Unian poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, sdělila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková chce pro válečné běžence z Ukrajiny zřídit v Evropě i přes Atlantický oceán letecký most.

Písničkář Jaromír Nohavica se prostřednictvím webových stránek ohradil proti rušení některých svých koncertů. Současnou situaci nepřímo přirovnal ke komunistickým praktikám.

Někteří organizátoři Nohavicovy koncerty začali rušit poté, kdy písničkář po napadení Ukrajiny Ruskem odmítl vrátit Puškinovu medaili, kterou v roce 2018 převzal z rukou ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Nohavica na webu ve svém příspěvku „Narozen v komunismu, umřu v komunismu“ zveřejnil letopočty, kdy mu bylo zakázáno koncertovat. Kromě předrevolučních let 1984 a 1987 zmínil rovněž letošní březen.

Skupina velkých světových ekonomik G7 dnes vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc Mariupolu a dalším obléhaným ukrajinským městům. Obléhání a odpírání pomoci je nepřijatelné, uvedla skupina ve společném prohlášení, které dnes po rozhovorech uvnitř G7 zveřejnila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Německo nyní skupině vedoucích západních průmyslových zemí předsedá. Kromě Německa jsou jejími členy Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, USA a Británie.

Při cestě do Kyjeva podle premiéra Petra Fialy (ODS) politici dodržovali všechna strategicko-bezpečnostní doporučení.

V Dukovanech na Třebíčsku tak dnes premiér před novináři reagoval na vyjádření šéfa ukrajinských železnic Oleksandra Kamyšina, podle něhož byla cesta trojice evropských premiérů do Kyjeva „naivní“, pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá.

Fiala zároveň dodal, že se setkává asi jen s pozitivními ohlasy na tuto návštěvu i od světové veřejnosti.

Nejznámější televizní roli současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohou sledovat diváci v předplacené videotéce Netflix. Streamovací společnost vrátila do nabídky úvodní část seriálu Sluha národa (Sluga naroda), kde Zelenskyj hrál předtím, než se stal prezidentem a byl moderátorem, komikem, bavičem a hercem.

Seriál se vysílal v letech 2015 až 2019 a měl tři série. Tehdy oblíbený komik v něm ztvárnil učitele historie, jenž se překvapivě stane prezidentem. Učitel zkritizoval zkorumpované ukrajinské politiky, jeho výstup je zachycený na video, které se stane virálním a dovede jej až k vítězství v prezidentských volbách.

Švýcarská nadnárodní společnost Nestlé, která se zabývá výrobou potravin, čelí tlaku a kritice poté, co opakovaně odmítla přerušit své působení na ruském trhu. Svou činnost v Rusku firma podle svých slov pouze omezila.

S šéfem Nestlé Markem Schneiderem dnes hovořil i ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Přesvědčit společnost k úplnému odchodu z Ruské federace se mu však nepodařilo.

„Platit daně do rozpočtu teroristické země znamená zabíjet bezbranné děti a matky. Doufám, že si to Nestlé brzy rozmyslí,“ uvedl Šmyhal na twitteru.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny dostanou v Německu ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dnes to po jednání s premiéry spolkových zemí prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.

Kancléř a zemští ministerští předsedové zároveň odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a plnou odpovědnost za ni připsali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.