ONLINE: Kreml jadernými zbraněmi manipuluje Západ. A most na Krymu už neslouží přesunu techniky

Ruská protivzdušná obrana nad okupovaným Krymem sestřelila čtyři rakety dlouhého doletu (ATACMS) vyráběné Spojenými státy. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Spojené státy tento typ raket Ukrajině bránící se více než dva roky ruské agresi začaly dodávat v uplynulých týdnech.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu. ČTK má Babišův dopis s pátečním datem k dispozici, vyjádření ministerstva obrany ČTK shání.

Černochová v úterním dopisu Babišovi napsala, že jeho nepodložené útoky veřejně poškozují Česko. Dopisem chtěla připomenout, že otázky obrany a bezpečnosti ČR mají zůstat stranou od politického boje. Babiš se podle ní snaží vyvolat dojem, že iniciativa je nějakým podvodem, aby získal hlasy voličů SPD a „dalších extrémních proudů“. Iniciativa je přitom ojedinělou formou pomoci Ukrajině, dodala.

Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA usilují o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.

Podívejte se na nové snímky vesnice Očeretyne v Doněcké oblasti, která je nyní cílem ruských vojsk. Snímky pořídil dron. Na záběrech nejsou vidět žádní lidé a také to vypadá, že ani žádná budova nezůstala nedotčena.

Rusko dnes večer udeřilo na ukrajinské město Charkov. Čtyři lidé byli zraněni, včetně jednoho dítěte.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Do konce letošního roku by se podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohlo uskutečnit další společné jednání české a ukrajinské vlády. Poslední se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko s Ukrajinou jedná průběžně na všech úrovních, země napadená Ruskem potřebuje především zbraně a munici, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK.

„Převaha Rusů je obrovská a Ukrajina může uspět jedině tehdy, když bude mít (zbraní a munice) dostatek a rychle,“ uvedl premiér. Především se svými protějšky z Dánska a Nizozemska řešíme, co lze pro Ukrajinu udělat a jak pomoc včetně české iniciativy na shánění dělostřelecké munice dále posouvat, doplnil.

Čeští ministři v čele s Fialou jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla vyjádřit jasnou podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.

Fiala navštívil Kyjev i předloni v březnu, krátce po začátku ruské invaze. ČTK v rozhovoru řekl, že by se letos mohlo zopakovat mezivládní jednání. „Je to ve hře a dovedu si představit, že v průběhu tohoto roku takové jednání uskutečníme,“ uvedl Fiala.

Ruská armáda také z těžkého dělostřelectva nebo raketometů Grad ostřelovala okolí města Nikopol ležícího u zničené Kachovské přehrady. Poškozena byla řada veřejných budov, včetně školy nebo banky, a také objekty kritické infrastruktury. Nikdo nebyl zraněn.

„Ráno začalo ostřelováním, Rusové zasáhli obec Myrovska, začal hořet zemědělský podnik,“ informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak na svém telegramovém kanálu.

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes informovala, že v noci na dnešek sestřelila všech 13 bezpilotních letounů, které nad Ukrajinu vyslalo Rusko.

Pět z nich zlikvidovala v Dněpropetrovské oblasti, uvedl její šéf Serhij Lysak. Trosky sestřelených letounů zasáhly blíže neurčený objekt kritické infrastruktury a tři soukromé domy. Zranění utrpěli dva lidé. Jsou ve středně těžkém stavu.

Čtyři lidé v noci na dnešek utrpěli zranění při ruském dronovém útoku na ukrajinský Charkov, informují ukrajinská média. Mezi zraněnými je jedno dítě. Ruská armáda útočila také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění.

Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova vznikly ve druhém největším ukrajinském městě tři požáry, největší byl ve skladištích. Uvedl, že zasaženy byly samé civilní cíle. V nemocnici skončili dva lidé, další dva zraněné záchranáři ošetřili na místě.

Moskva tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, v Charkově a okolí však podle tamních úřadů pravidelně útočí na civilní infrastrukturu. V poslední době se intenzita útoků zesílila, silně poškodily energetickou infrastrukturu. Tento region leží u hranic s Ruskem.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. 

Způsobilí ke službě mohou být podle ukrajinského ministerstva obrany i lidé s vážnými nemocemi, například s cukrovkou či s HIV.  Kvůli novým změnám v legislativě pacienta s „omezenou způsobilostí“ znovu přezkoumá lékařská komise. Informuje o tom server unian. 

„Člověk může být plně fit nebo například způsobilý pro službu ve vyšších vojenských vzdělávacích institucích, ve zdravotnických jednotkách, v podpůrných službách, logistice,“ zdůraznila ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva obrany Oksana Sukhoruková. 

Vysvětlila také, že komise nebude stanovovat diagnózu, ale pouze zjistí, zdali je pacient schopný služby. „Pokud mluvíme o diabetu, jde-li o mírný stupeň, který lze vyvážit stravou, životním stylem, pak je tento člověk fit. Pokud má člověk mírný nebo středně těžký diabetes, pak může být v určitých případech způsobilý pro službu. Pokud má těžký stupeň cukrovky, znamená to, že je nezpůsobilý k výkonu služby,“ řekla. U HIV podotkla, že lidé s touto diagnózou nejsou hrozbou pro společnost. „Jsou to lidé, stejně jako my,“ zdůraznila s tím, že pokud jsou takoví pacienti bezpříznakoví a léčí se, je možné, aby byli povolání do služby. 

USA přemístí na Ukrajinu pokročilé útočné drony se střelnými zbraněmi na palubě, uvádí TV Nexta na sociální síti X. 

Feloni Aero oznámilo spuštění své nejnovější řady ozbrojených dronů zaměřených na posílení obranyschopnosti Ukrajiny, uvádí Defense Industry Europe. Feloni Aero nabídne Ukrajině drony nesoucí na palubě 5,56mm kulomet, stejně jako rakety a pokročilé sledovací zařízení.

OBRAZEM: Odstraňování následků po ostřelování v Charkově

Skupina ruských lékařů v otevřeném dopise požaduje osvobození své sedmašedesátileté kolegyně, dětské lékařky Naděždy Bujanovové, která je od 26. dubna ve vyšetřovací vazbě. Je obviněna z šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách; za „lživé“ přitom ruské úřady označují veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. O případu dnes informovala ruská média, podle kterých lékařce hrozí až deset let vězení. Pokyn k jejímu stíhání dal podle tisku jeden z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.

Zprvu se otevřený dopis šířil přes sociální síť Telegram pouze mezi zdravotníky, ale později se objevil na veřejnosti. K večeru bylo pod ním už 2000 podpisů, a to nejen od lékařů, napsal Kommersant. O tři hodiny dříve server RBK psal, že pod dopis se podepsalo 150 lékařů.

„Dětská lékařka Bujanovová byla uvězněna po udání. Uvěznili ji bez možnosti, aby se ohradila proti obviňujícím tvrzením. Je odbornice, jakých je nedostatek. Jako dětská lékařka 40 let pomáhá nejmenším pacientům. Ale zavřeli ji kvůli jedinému udání v podobě videa, dokonce nebylo ani zapotřebí trestní oznámení od udavačky,“ citoval deník z dopisu. Lékaři také požadují, aby vyšetřovatelé vysvětlili, proč vyšetřování, zahájené v únoru, trvá tak dlouho.

V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150.000 ruských vojáků. V dnes zveřejněném rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.

„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500.000 včetně 150.000 mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.

Ruský deník Kommersant publikoval detaily útoku na Kerčský (Krymský) most 8. října 2022. Spiklenci výbušninu schovali do nákladu fólií, který převážel nevědomky ruský šofér. “Ukázalo se, že k odpálení důležité ruské dopravní tepny bylo použito improvizované výbušné zařízení o síle odpovídající 10 tunám TNT. Jeho základem nebyla průmyslová výbušnina, ale tuhé raketové palivo ukryté v rolích polyethylenové fólie, které explodovalo od výbuchu plastitu na určitém místě trasy," píše deník. Rozbuška, rovněž ukrytá pod fólií, byla spuštěna signálem GPS v okamžiku průjezdu předem určeným bodem na trase.

Detektivové s pomocí tajné služby FSB a vojenských operativců dospěli k závěru, že organizátorem trestného činu byl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Teroristickou skupinu, která měla za úkol zničit Krymský most, podle vyšetřování řídil od března 2022, kdy byl ještě náměstkem šéfa.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.

Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.

V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.

Ruské letectvo dnes opět bombardovalo druhé největší ukrajinské město Charkov. Po výbuchu klouzavé bomby přišla o život starší žena, dva senioři utrpěli zranění, ale bilance nemusí být konečná - další lidé mohou být pod troskami poničených domů, které nyní záchranáři prohledávají, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova a starostu Ihora Terechova.

Ruské bombardování poničilo několik objektů, v jednom podle gubernátora vypukl požár. Střepiny zasáhly také projíždějící tramvaj s cestující, ale nikdo nebyl zraněn.

Chargé d´affaires ruského velvyslanectví, který byl předvolán na německé ministerstvo zahraničí, „kategoricky odmítl obvinění ze zapojení ruských státních struktur do uvedeného případu a činnosti skupiny ART28 obecně jako nedoložený a neopodstatněný“, uvedlo ruské velvyslanectví v Berlíně podle agentury TASS. „Demarši německého ministerstva zahraničí pokládáme za další nikoliv přátelský krok, který má podnítit v Německu protiruské nálady a vést k další destrukci rusko-německých vztahů,“ dodalo velvyslanectví.

Ruská armáda letos na Ukrajině dobyla území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, řekl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tvrdil také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Toto vyjádření nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit.

„Uskupení ruské armády pokračují v prolamování systému opěrných bodů nepřítele podél celé linie dotyku,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax na schůzce vedení resortu obrany. Ukrajinské jednotky jsou podle něho nuceny opouštět pozice a ustupovat.

Šojgu řekl, že za poslední dva týdny ruská armáda dobyla tři obce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny: Novobachmutivku, Semenivku a Berdyči. Zmíněných 547 kilometrů čtverečních získaného ukrajinského představuje o něco více než je rozloha českého hlavního města. Praha se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních.

Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu. Na možné cíle však ČR důsledně dohlíží a například s Německem si denně vyměňuje informace. O většině hrozeb se veřejnost nedozví, jsou zlikvidovány již v počátcích. Novinářům to dnes po setkání s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Pokud se podíváme na ministerstvo vnitra, tak různé útoky na naše složky nebo na naše systémy jako takové jsou v různé míře na denní bázi,“ uvedl ministr.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

„Česko je opakovanými kybernetickými útoky státních aktérů znepokojeno. Jsme odhodláni na toto neakceptovatelné jednání důrazně reagovat společně s evropskými i mezinárodními partnery,“ uvedlo ministerstvo. Vyzvalo Ruskou federaci, aby těchto aktivit zanechala.

Dotčené subjekty podle úřadu obdržely technická doporučení a nabídku na spolupráci na zvýšení bezpečnostních opatření. Skupiny APT28 se týkala i operace Dying Ember, kterou v lednu vedly Spojené státy. O zapojení Česka do operace informoval v únoru premiér Petr Fiala (ODS).

„Podařílo se odhalit skupinu APT28 stojící za kybernetickými útoky na ČR! Je nutné vyslat jasný signál nejen Rusku, ale i ostatním potenciálním útočníkům, že kybernetické útoky namířené proti ČR jsou zcela nepřípustné,“ tweetuje Národní  úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.

ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.