ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Americký prezident Donald Tusk bude 9. května v Moskvě na oslavách konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to dnes na svém webu francouzský týdeník Le Point s odvoláním na nejmenované zdroje.

Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se na sociální síti X vyjádřil i ke společnému telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Poděkoval jsem mu za příspěvek Německa k ochraně tisíců životů a za jeho vedení při posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Od začátku rozsáhlé ruské invaze dosáhla celková pomoc Německa Ukrajině 43,6 miliardy eur. Ukrajinský lid si tak silnou podporu bude vždy pamatovat,“ uvedla hlava státu. 

Zelenskyj Scholze informoval i o průběhu schůzky s americkým zmocněncem Kelloggem, který v tomto týdnu navštívil Ukrajinu, aby s jí jednal o možné dohodně o míru. 

Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ dodal.

„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně... Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Německo bude Ukrajinu podporovat, jak dlouho bude potřeba. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Politici se shodli, že o míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi, se nesmí jednat bez Ukrajiny a bez Evropy.

„Spolkový kancléř ujistil, že Německo bude Ukrajinu v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery podporovat dál a tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru,“ stojí v prohlášení. Scholz a Zelenskyj se podle něj shodli, že u budoucích jednání o míru na Ukrajině musí být i ukrajinští zástupci a „o otázkách bezpečnosti Evropy se musí jednat společně s Evropany“.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na státní návštěvu. Ramaphosa o tom bez upřesnění termínu informoval na sociální síti X. Stalo se tak krátce poté, co se tento týden setkali v Rijádu zástupci Spojených států a Ruska a bez účasti ukrajinské strany jednali mimo jiné o válce na Ukrajině, která již tři roky čelí ruské invazi.

Polský prezident Andrzej Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedla dnes polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC. Trump se má příští týden v Bílém domě setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Duda dnes na sociální síti X také uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.

„Není jiný jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států. Z tohoto důvodu jsem prezidentu Zelenskému navrhl, aby zůstal oddán klidné a konstruktivní spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ napsal Duda. „Věřím, že dobrá vůle a poctivost tvoří základ vyjednávací strategie USA. Nepochybuji o tom, že prezidenta Trumpa vede hluboký smysl pro odpovědnost za globální stabilitu a mír,“ dodal polský prezident.

Americký prezident dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Ukrajinská pravda s odvoláním na policejní sdělení informovala, že ruský dron zasáhl policejní vůz v Kupjansku v Charkovské oblasti. Tři policisté utrpěli zranění a jsou nyní v péči lékařů. Naopak gubernátor ruské Kurské oblasti Alexandr Chinštejn napsal na telegramu, že ve vsi Gluškovo přišel o život místní obyvatel vinou útoku ukrajinského dronu na civilní vůz.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro válku na Ukrajině Keith Kellogg dnes na síti X označil svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní“ a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského „talentovaným bezpečnostním týmem“. Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za „bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce“ s Ruskem.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X.

„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost,“ napsal český prezident.

Polský soud dnes uznal Ukrajince vinným z plánování sabotáže ve prospěch Ruska a udělil mu trest osm let vězení. Muž obvinění odmítá. Informovala o tom agentura Reuters.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dnes obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.

„Připadá mi, že se snaží postavit Rusy proti Číňanům. Rusové to nesmí dovolit,“ uvedl Lukašenko v prohlášení.

Maďarská obchodní společnost bude na základě žádosti ruského ministra energetiky dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které je pod kontrolou ruských separatistů. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Desetitisíce obyvatel území podél moldavských hranic s Ukrajinou se ocitly v energetické krizi, když 1. ledna skončila platnost tranzitní smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu přes Ukrajinu, protože Kyjev odmítl smlouvu prodloužit.

Ruské agentury dnes s odvoláním na Kreml informovaly, že Moskva s Washingtonem zatím nepokročily ve výběru místa, kde se Putina a Trump setkají. Obě země už dříve zmiňovaly Saúdskou Arábii, kde už v úterý jednali Rubio a Lavrov.

Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. Cílem akčního plánu je posílit dohled nad podmořskými kabely, odhalovat incidenty dříve, než se stanou, a při jejich poškození je rychleji opravit. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by rovněž situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony pod vodou i ve vzduchu.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v České republice uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze. Na dnešní tiskové konferenci akce představili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, zástupci organizací a pořadatelů.

Mezi organizátory akcí patří ministerstvo zahraničí, Dárek pro Putina, festival United Islands of Prague, Evropský kongres Ukrajinců i neziskové organizace jako Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek nebo Díky, že můžem.

„Česká republika a především čeští občané navzdory veškerým okolnostem v médiích, navzdory únavě, která tady samozřejmě je, pořád vytrvávají v pro mě velmi překvapující a stále velmi silné podpoře Ukrajiny, Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi,“ podotkl Kopečný.

Během nedělního shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí vystoupí také prezident Petr Pavel a ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Po skončení akce bude následovat pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k soše Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech.

„V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele,“ řekl Merz rádiu rbb. „Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal,“ dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku.

Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, které je připraveno dosáhnout vyjednáním. Dnes to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.

„Speciální vojenská operace pokračuje, cíle budou splněny,“ řekl Kreml.

Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.

Švédské úřady vyšetřují další možné poškození podmořského kabelu v Baltském moři, kde se za poslední dva roky Švédsko i další země potýkaly s několika takovými incidenty. Oznámila to podle agentury Reuters švédská pobřežní stráž. Podrobnosti o typu kabelu nebo o tom, kdy mohl být poškozen, nebyly ihned k dispozici.

Pobřežní stráž uvedla, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování,“ cituje Reuters prohlášení mluvčího.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 160 dronů a dvě střely Iskander. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého údery způsobily zřejmě jen materiální škody, napsal server Ukrajinska pravda. Zranění hlášeni nejsou.

Nejméně 87 dronů obrana sestřelila nad městy Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Cherson, Žytomyr nebo Kirovohrad a také nad metropolí Kyjevem. Část útoků Rusko vedlo bezpilotními stroji Šáhed, které Moskvě dodává Írán. Letectvo ale zaznamenalo i dvě balistické střely Iskander, které Rusové vypálili na Oděsu z anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.

„Útoky nepřítele způsobily škody v Oděse, Kyjevě, Poltavě a Charkovské oblasti,“ uvedlo letectvo. To rovněž dodalo, že dalších 70 ruských dronů do cíle nedoletělo, případně zmizelo z radarů.

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.