ONLINE: Ukrajina vyslala desítky dronů na Moskvu. Rusové zavřeli letiště

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Slovenská policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který prozkoumá okolnosti darování vojenského materiálu Ukrajině v předchozím volebním období. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Slovensko po ruské invazi do sousední země v únoru 2022 předalo Kyjevu například různé typy vojenské techniky, nynější kabinet premiéra Roberta Fica tyto dodávky ze státních zásob zastavil.

„Musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za bezprecedentní odzbrojení armády Slovenské republiky a ohrožení bezpečnosti všech lidí na Slovensku,“ uvedl Šutaj Eštok na tiskové konferenci.

Mezikontinentální balistická raketa, kterou v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu, mířila podle ukrajinské armády na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo.

AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody. Podobné zbraně mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů.

Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.

„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.

Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK informovala o nouzovém přerušení dodávek elektřiny v oblastech Kyjeva, Oděsy, Dněpropetrovsku a Doněcku. Úřady v ukrajinské metropoli plánují obnovit přerušené dodávky elektřiny domácnostem v ranních hodinách, uvedla agentura Reuters.

Ruské síly v noci na dnešek útočily raketami na Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast i na několik dalších míst a použily i balistickou střelu. S odvoláním na ukrajinské vzdušné síly o tom informují tiskové agentury. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení šesti raket. Podle ukrajinské agentury Ukrinform jsou částečně přerušeny dodávky elektřiny ze Záporožské jaderné elektrárny. Podle dněpropetrovského gubernátora Serhije Lysaka způsobily údery dva požáry ve městě Dnipro, kde zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko.

Takto mají vypadat předpokládané ruské ztráty k dnešnímu dni podle Kyjeva. Čísla nezle nezávisle ověřit.

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 21, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RItVxAMxNK

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 21, 2024

Mezi smlouvami, které by dnes měla česká Poslanecká sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. 

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Bílý dům umaže zhruba polovinu z devítimiliardového dluhu, který Ukrajině poskytl v rámci zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč).

Portál The Kyiv Independent napsal, že Kongres může prezidentův záměr zvrátit, ministerstvo zahraničí ale takový krok neočekává.

BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo.

Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. „Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby,“ řekl BBC. „Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny - vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové - nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové,“ dodal.

Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají „hrdinové“ a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou „elitou“. Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost.

Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství.

„Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let,“ řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. „A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: 'Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace'.“

Dobré ráno, vážení čtenáři.

„Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!“ To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě „se mu nic nestane“, napsal zpravodajský server BBC News.

Útok na Irinu je jen jeden z mnoha hlášených případů násilí, kterého se dopustili vojáci navrátivší se z Ukrajiny. Nezávislý ruský zpravodajský web Vjorstka odhaduje, že tito navrátilci zabili nejméně 242 Rusů a dalších 227 vážně zranili.

Stejně jako muž, který zbil Irinu, bylo mnoho z útočníků v minulosti trestaných a z vězení se dostali speciálně kvůli tomu, aby se zapojili do ruské války na Ukrajině.